Ovocně květinová decentně sladká vůně na pižmovo dřevitém základě. Ovocnou složku tvoří citron s bergamotem osvěžený zeleně bylinkovou šalvějí, černý rybíz a sladké granátové jablko. Květinová složka je zastoupena růžičkou s jemností pivoňky. Tato sladce kyselkavá melanž je zasazená do mýdlového pižma a syntetického transparentního dřevitého a lehce pačuliového základu.

nuda s bazalkou

nuda, nuda, lehce medové neroli s kapkou vetiveru

nudná růžová vodička s kapkou ovoce

ta se moc nepovedla, limetka na začátku ajde, ale pak ta sladká fíkovo kokosová voda to pokazí

Tropická lilie s ylang ylangem a zeleným palmovým listem, na pudrovém pižmu.

Pro mě je to sladká fíkovka, i když na začátku to tak nevypadá. Tam je hezké neroli s pomerančovým květem a svěže zelenou bazalkou, ale vzápětí vůně sládne fíkovým krémem a vetiver se kolem jenom prožene. Nakonec tu mám jen ten sladký fík, který ale docela dobře drží. Tak proč ne, ale svěží vůně na léto to asi nebude.

Květinová krémová vůně. Krém na opalování s medovým pomerančovým květem, jasmínem a magnólií. Nahořklý bergamot. Slunce a taky pár kapek slané mořské vody. Růžové mýdlo. Letní podvečer ve flakonu.

Hořkosladký krvavý pomeranč i s kůrou, dozrálý na slunci, s počáteční špetkou bergamotu, pikantního pepře a svěží mátou připomíná populární Orange Sanguine od AC. Ukotvený je v kašmeranu a kapce krému. Výdrž má excelentní, ale jak to bude v opravdovém horku, si netroufám říct. V každém případě pěkná pomerančová vůně pro nenáročné.

Karafa s vychlazenou limonádou z grapefruitu s měsíčky pomela a hoblinami kůry ze zelené mandarinky. A s kapkou sladkokyselé šťávy z mučenky. Letní osvěžení brzy zmizí a vůně se promění v suchý zelený pudr.

ta hruška není přeslazená, je jemně nahořklá, ale je tam víc citrusů, na papírku je cítit i ten mech

ovocná růže, pro mě nuda, ale aspoň guerlainovská, tedy ne úplně banální

svěží limeta a černý rybíz se sladce medovou mimózou na čistém pižmu, neurazí, nenadchne, rozhodně kvalitní vůně, ale ne pro mě

středomořská citrusově bylinková s kapkou fíku

čistá pižmová vůně; sice to není můj styl, ale přesto ji považuju za povedenou; první závan je citron s bergamotem, jemnými květinovými tóny a nějakou zelení, pak jde do čisté pižmové vůně, dřevo necítím vůbec

Vychlazená minerálka s citrónovou a mandarinkovou příchutí. Minerálkou svlažíme zelenou louku a polínko dřeva na ní. Slunce ale louku vysuší a po nějaké chvíli tu voní už jenom na troud vysušené seno. A po dvou hodinách ani to ne.

Mandarinka, právě utržená ze stromu a ležící na stole spolu s citronem, čeká na oloupání. Ylang-ylang dotváří sluneční tón, všechno je světlé, čisté jako svěží ranní vzduch. Z dálky voní pomerančový květ. Stejně jako domenica tam mám i tu vetiverovou fázi, která připomíná Fate. A nakonec lehkou vůni prohřátého santalového dřeva stolu, na kterém ovoce leží. Ano, Forte je jednoznačně lepší než původní efemerická Aqua Vitae.

Vůně hladká a dokonalá jako sklo od sklářů z Murana. Modrá barva sladké šťavnaté švestky s propletenými zlatými arabeskami ze suché prachové skořice a průzračný svěží ovocný zázvor zatavený do hnědi tabákových listů vonících po semiši. Sladká gurmánská tonka a dřevo s vysušeným vetiverem a ještě pořád skořice...

Krásná, škoda, že už není. Zelená galbanová vůně s větvičníkem ve stylu chypre, mýdlo, podkres jemných květin, trocha pačuli, nakonec krémově santalové dřevo s větvičníkem.

Patří k těm povedenějším z montalovské nadprodukce. Růže se šafránem a dřevitým oudem, pěkné, ale ne úplně originální. Co tuto vůni povýší, je krásně zapracovaná tonka, sladká a vanilková, a k ní balzamická, karamelově tabáková ambra.

arabské delikatesy a koření s krásnou myrhou, jenom to curry mi připomíná jídlo

Arbolé, arbolé, seco y verdí. (Tree, tree, dry and green.) Hiram Green opět dokazuje, že i z přírodních ingrediencí se dá udělat originální a dobrá vůně. I v této pačuliovce, která dostala svůj název podle stejnojmenné básně Federica Garcíi Lorcy, příjemně překvapil. Pačuli je totiž úplně jiné než jak ho známe, není zemité, dřevité a vůbec ne zatuchlé, je to svěží zelené pačuli, dokonce trochu pudrové a sladce květinové. Že by sem Hiram přidal nějaké medové kvítky? Kdoví. Co sem ale přisypal určitě, je koření, hlavně hřebíček a trochu skořice. Do základu doplnil santalové dřevo a krémovou mandlovou tonku, která s vanilkou, ambrou a troškou suchého zakouřeného dřeva pačuli krásně doplní. Vzniklo tak hebké, krémové a balzamické pačuli s dobrou projekcí a velmi dlouhou výdrží. A já se těším, co pro nás Hiram připraví příště.

Les a louka. Dřevo, myrha s orientální příchutí šafránu a potom krásný les, jehličí a pryskyřice na stromech obrostlých mechem. Na mýtině v lese roste pár kvítků a spadané listí na zemi voní zemitě a semišově.

Krajina bájné Arkádie. Zeleně svěží louky plné levandule obrostlé růžovými keři a se sem tam poházenými keříky jasmínu, trsy pačuli a stromy s vytékající olejovitou pryskyřicí. Na horizontu se tyčí pár santalovníků. Celá krajina je ponořená do krémově mlžného oparu slibujícího harmonii uprostřed idylické přírody, mýdlovou čistotu myšlenek a činů, klid a útěchu.

Sladce mentolové sněhové vločky, které studí na kůži. Rozpouští se ve vychlazeném krému z vanilky a květinově ovocné pomerančové směsi. Když se směs napění, přidá se do ní pačuli, pudr a mošusové semínko, promění se v pěnu do koupele.