...héééj!,
to je krásně voňavá voda...
Vymačkané citrony a mandarinky s pár mikrozrníčky skořice, s pepřově větrovým pohlazením.
V pár vteřinách vůně ale zhedvábní zásluhou ylangové pěny vyšlehané do maximální nadýchanosti, kdy se do oněch bezgravitačních bledě zlatých oblak noří stydlivé pomerančové květy...
V téhle slunečnosti vnímám ale i jistou dávku živočišnosti. Pod dojmem mýdlové čistoty cítím i teplo těla, zajímavě vytvořené ze santalu.
A možná zásluhou vetiveru, byť Voda zpívá svůj song spíše intimně,
na kůži drží...
Hořkosladký citrusový mix, slušně okořeněný pepřem a kardamomem, v němž se po krátkém boji utopil jak máslový ylang, tak i drobotina pomerančových květů. K citrusům si přisadí vetiverová svěžest, avšak očekávaná jiskřivá záře se nekoná. A viníkem je asi santal, díky němuž získává celá skladba temnější odstín.
Zajímavá unisexovka, ovšem ne pro moji kůži.
Mandarinka, právě utržená ze stromu a ležící na stole spolu s citronem, čeká na oloupání. Ylang-ylang dotváří sluneční tón, všechno je světlé, čisté jako svěží ranní vzduch. Z dálky voní pomerančový květ. Stejně jako domenica tam mám i tu kořenitě vetiverovou fázi, která připomíná Fate. A nakonec lehkou vůni prohřátého santalového dřeva stolu, na kterém ovoce leží.
Ano, Forte je jednoznačně lepší než původní efemerická Aqua Vitae.
Mandarinka v úvodu je jedna z nejhezčích. Je sladká, lahodná a její šťáva, plus vůně kůry, která vás potřísnila při loupání, vám zůstanou vonět na prstech několik hodin. Ostatní citrusy jen podmalovávají realistické mandarinkové aroma. Za chvíli se objeví ten lehce ochlazující tón, který přisuzuji umně zpracovanému pepři s vetiverem. Podobný tón jsem zaznamenala v typově docela jiné vůni – ve Fate (Amouage) a hodně se mi líbí. Pomerančový květ se zdá být přirozeným doplňkem kompozice a po nějaký čas se stane dominující ingrediencí. Když už si začnete myslet, že to je celé – a nebylo by to špatné – objeví se velice jemná stopa semiše. Jako kdybyste po celém dlouhém slunečném dni tu mandarinku z úvodu (příjemně dlouhého úvodu), vhodili do malé semišové kabelky-psaníčka, těsně před tím, než pozdě večer vyrazíte na pobřežní promenádu. A až přijde chuť, sednete si na lavičku a dáte se do loupání…
Trochu obšírněje a s fotkami na blogu Guerlinade:
http://guerlinade.cz/2015/08/31/maison-francis-kurkdjian-aqua-vitae-forte-recenze/
...héééj!,
to je krásně voňavá voda...
Vymačkané citrony a mandarinky s pár mikrozrníčky skořice, s pepřově větrovým pohlazením.
V pár vteřinách vůně ale zhedvábní zásluhou ylangové pěny vyšlehané do maximální nadýchanosti, kdy se do oněch bezgravitačních bledě zlatých oblak noří stydlivé pomerančové květy...
V téhle slunečnosti vnímám ale i jistou dávku živočišnosti. Pod dojmem mýdlové čistoty cítím i teplo těla, zajímavě vytvořené ze santalu.
A možná zásluhou vetiveru, byť Voda zpívá svůj song spíše intimně,
na kůži drží...
Krásná nasládlá mandarinka podbarvená hořkým mírně mýdlovým bergamotem, máslový ylang-ylang, jemný pomerančový květ, kořenitý dřevitý vetiver a krémové mléčné santalové dřevo, kterým prosvítá nahořklá ambra. Z počátku je to vskutku životabudič, žel santal jásavé vyznění razantně potlačí. Klidně unisex. Výdrž přesahuje 3 hodiny.
Svěže dřevitá …
Hořkosladký citrusový mix, slušně okořeněný pepřem a kardamomem, v němž se po krátkém boji utopil jak máslový ylang, tak i drobotina pomerančových květů. K citrusům si přisadí vetiverová svěžest, avšak očekávaná jiskřivá záře se nekoná. A viníkem je asi santal, díky němuž získává celá skladba temnější odstín.
Zajímavá unisexovka, ovšem ne pro moji kůži.
Mandarinka, právě utržená ze stromu a ležící na stole spolu s citronem, čeká na oloupání. Ylang-ylang dotváří sluneční tón, všechno je světlé, čisté jako svěží ranní vzduch. Z dálky voní pomerančový květ. Stejně jako domenica tam mám i tu kořenitě vetiverovou fázi, která připomíná Fate. A nakonec lehkou vůni prohřátého santalového dřeva stolu, na kterém ovoce leží.
Ano, Forte je jednoznačně lepší než původní efemerická Aqua Vitae.
Mandarinka v úvodu je jedna z nejhezčích. Je sladká, lahodná a její šťáva, plus vůně kůry, která vás potřísnila při loupání, vám zůstanou vonět na prstech několik hodin. Ostatní citrusy jen podmalovávají realistické mandarinkové aroma. Za chvíli se objeví ten lehce ochlazující tón, který přisuzuji umně zpracovanému pepři s vetiverem. Podobný tón jsem zaznamenala v typově docela jiné vůni – ve Fate (Amouage) a hodně se mi líbí. Pomerančový květ se zdá být přirozeným doplňkem kompozice a po nějaký čas se stane dominující ingrediencí. Když už si začnete myslet, že to je celé – a nebylo by to špatné – objeví se velice jemná stopa semiše. Jako kdybyste po celém dlouhém slunečném dni tu mandarinku z úvodu (příjemně dlouhého úvodu), vhodili do malé semišové kabelky-psaníčka, těsně před tím, než pozdě večer vyrazíte na pobřežní promenádu. A až přijde chuť, sednete si na lavičku a dáte se do loupání…
Trochu obšírněje a s fotkami na blogu Guerlinade:
http://guerlinade.cz/2015/08/31/maison-francis-kurkdjian-aqua-vitae-forte-recenze/