Kopřivový čaj s limetkovým kolečkem bodnutým na okraji sklenice,chlazený a slazený,třtinový cukr a míchátko z fíkové větvičky,bitter sweet toccata na zelenobílé klávesy Michala Davida,je to šoumen ale já ho vypnu ,Tonka moji pozornost neudrží...
Tenhle drink není pro mě,asi málo rumu
(jen mě napadlo,že musím zase zkusit Xerjoff d'Ulivo,nějak se mi dere na mysl)
Hořce svěží citrusy s drobnými krystalky cukru zalité chladnou pramenitou vodou, která bohužel v sevření slunečních paprsků velmi rychle zteplá a o lákavém osvěžení si člověk může nechat jen zdát. Přesto je to chutné a šťavnaté, až se sliny sbíhají. A k poměrně razantní citrusovosti se přidává i pěkný decentní tón fíku.
Hezká vůně!
Počáteční svěží zelený čaj se strouhnutou limetkovou kůrou není sice nijak ohromující, ale přesto je maximálně příjemný. Další vývoj do podoby nezralého nasládlého (vlastně spíš sladkého) zeleného fíku i s listím už ale není to, co jsem od vůně čekala. Jako jemná fíkovka je pěkná, ale proč jen se kvůli pár počátečním okamžikům jmenuje "Limon Verde"? Název i začátek by sice nasvědčoval, že by mohlo jít o letní vůni typu Mandarine Basilic a Pamplelune, ale s ohledem na další vývoj mi přijde použití do tepla minimálně jako riskantní.
Citrusová říznost spolu s lihovým obláčkem vyvolávají dojem čističe na okna. Kyselou limetu záhy překryje nasládlé kokosové mléko s krystalovým cukrem, který se zcela nerozpustil. Krystalky cukru svádějí urputný boj se zelenou svěžestí a ve finále to skončí nerozhodně: z původní jiskřivé citrusovky je řídká vůně kokosu zakalená rozdrcenými větvičkami s lístky.
Mnohem zdařilejší interpretaci téhož tématu nacházím například v Ninfeo mio.
Začátek téhle AA je opravdu krásný a osvěžující. Máme tu čerstvě rozkrojenou limetku s tónem alkoholického nápoje Caipirinha, do něhož Thierry přidal šťavnatě mléčný fík. No jo, jenže co z toho, když ani ne do půl hodiny to všechno zmizí a na ruce vám zůstane jen sladká mandlovo-fíková pasta, louhovaná v hektolitrech zcukernatělé vody.
Kopřivový čaj s limetkovým kolečkem bodnutým na okraji sklenice,chlazený a slazený,třtinový cukr a míchátko z fíkové větvičky,bitter sweet toccata na zelenobílé klávesy Michala Davida,je to šoumen ale já ho vypnu ,Tonka moji pozornost neudrží...
Tenhle drink není pro mě,asi málo rumu
(jen mě napadlo,že musím zase zkusit Xerjoff d'Ulivo,nějak se mi dere na mysl)
V náruči léta ...
Hořce svěží citrusy s drobnými krystalky cukru zalité chladnou pramenitou vodou, která bohužel v sevření slunečních paprsků velmi rychle zteplá a o lákavém osvěžení si člověk může nechat jen zdát. Přesto je to chutné a šťavnaté, až se sliny sbíhají. A k poměrně razantní citrusovosti se přidává i pěkný decentní tón fíku.
Hezká vůně!
Počáteční svěží zelený čaj se strouhnutou limetkovou kůrou není sice nijak ohromující, ale přesto je maximálně příjemný. Další vývoj do podoby nezralého nasládlého (vlastně spíš sladkého) zeleného fíku i s listím už ale není to, co jsem od vůně čekala. Jako jemná fíkovka je pěkná, ale proč jen se kvůli pár počátečním okamžikům jmenuje "Limon Verde"? Název i začátek by sice nasvědčoval, že by mohlo jít o letní vůni typu Mandarine Basilic a Pamplelune, ale s ohledem na další vývoj mi přijde použití do tepla minimálně jako riskantní.
Citrusová říznost spolu s lihovým obláčkem vyvolávají dojem čističe na okna. Kyselou limetu záhy překryje nasládlé kokosové mléko s krystalovým cukrem, který se zcela nerozpustil. Krystalky cukru svádějí urputný boj se zelenou svěžestí a ve finále to skončí nerozhodně: z původní jiskřivé citrusovky je řídká vůně kokosu zakalená rozdrcenými větvičkami s lístky.
Mnohem zdařilejší interpretaci téhož tématu nacházím například v Ninfeo mio.
Začátek téhle AA je opravdu krásný a osvěžující. Máme tu čerstvě rozkrojenou limetku s tónem alkoholického nápoje Caipirinha, do něhož Thierry přidal šťavnatě mléčný fík. No jo, jenže co z toho, když ani ne do půl hodiny to všechno zmizí a na ruce vám zůstane jen sladká mandlovo-fíková pasta, louhovaná v hektolitrech zcukernatělé vody.