Okvětní plátky růží s kapkami rybízové šťávy, což by mohlo být svůdně krásné. Ale bohužel někdo ty rudě sametové lístky poházel na laciný plastový tácek, na kterém leží oschlý ohryzek hrušky. Takže za mě krásný flakon, vzletný název, ale vůně nic moc.

No nevím … všechno, co složení slibuje, mám ráda, ale v této vůni mi to dohromady neladí. Růže se bije s kosatce, nad nimi se vznáší oblak pepře jako atomový hřib a kolem nich se rozprostírá čvachtavý močál, ze které se s mlasknutím uvolňují bubliny plynu, který je cítit nasládlou hnilobou. Možná to má být vanilka. Při nejlepší vůli ne, tohle mi nevoní.

Vnímám zde zastřené lehounce kyselé tóny černého rybízu, jemné květiny a dřevo. Ovocná šťavnatost se ztrácí v suše dřevité nasládlosti, ale po rybízu stále zůstává lehká stopa a tím získává celé kompozice příjemný šmrnc.

Nejprve cítím syté a šťavnaté aroma ostružin, ale za chvilku vše zpudrovatí a objeví hřejivé santalové dřevo vonící po růžovém oleji. Celek působí konejšivě, klidně a trošku tajemně.

Na křišťálových mísách vytvářejí ty nejlepší kousky šťavnatého ovoce vkusné aranžmá. Tenké plátky sladkých hrušek, jablek a broskví, naleštěné kuličky tmavých hroznů nebo geometricky přesné kostičky manga lahodí všem smyslům … jen uzobnout. Syté ovocné aroma se snoubí s něžnou vůní magnolií a s omamnou krásou růží. Slunce se již ukrylo za obzorem, kolem prostřených stolů se rozsvěcují oranžově svítící lampičky a večerním vzduchem se začínají šířit balzamické tóny pryskyřice a hřejivé vanilky.

Taková nenucená … Na kůži se snese sprška sladkohořké svěžesti. Šťávou nacucané liči, které já moc ráda. Chutný úvod mě nemálo překvapil a nezlobila bych se, kdyby trval déle. Brzy však vůně zkrémovatí a liči se tiše odporoučí do ústraní, odkud nenápadně přizvukuje olejovitě zabarvené pivoňce s růží. Tady už to začíná být malinko tuctové, ale záchrana přichází v podobě příjemně zakomponovaných akordů dřev. Ležérní letnička … hezká!

Trpké sladkosti tón … Velmi pěkný úvod oscilující na hraně šťavnaté sladkosti a natrpkle hořkých tónin. Voní mi to jako nějaká stará dobrá kolínská vybrané kvality. A je to příjemně osvěžující! Postupně citrusově dřevitá svěžest pudrovatí a celek opouští vody jiskřivých svěženek, aby se vydal směrem k vyprahlé souši provoněné sladce pryskyřičným aroma stále zelených keřů lentišku. Zajímavá a skutečně hodně příjemná vůně, které to obzvlášť sluší v horkém letním odpoledni.

Dotkl se tě měsíc a nitky stříbra zapomněl ve vlasech tvých. I mě se dotýká … Stojíš tu se mnou a na rtech máš tichý smích. I já směju … Svět zalil mléčný jas a noční chlad tiskne mě k tobě zas. A tebe ke mně, když tiše tu stojíme na kousku Země. Ten kousek náš je právě teď a kolem něj roste pevná zeď. Jen vůně jí proniknou, třpytivě stříbrné a medově sladké a křehké jak květina … kousek Země a na něm my a sen, co zrovna začíná. Bolestně krásná, chladná i hřejivá vůně věčnosti.

Velmi příjemná krémová tuberóza se stopou zeleně a decetním dotekem mandlového akcentu. Působí elegantně, dospěle, vkusně a skvěle drží! V bělostném písku pár kapek života … Bílý třpyt všude kolem, nekonečno houpající se na vlnkách chvějícího se vzduchu. Duše se zastaví na hranici mezi bdělostí a snem. Vábíš jí k sobě svým dechem květin a příslibem nepoznaných krás, šeptáš jí beze slov, že už je čas … pár slz, pár kapek života v bělostném písku a nechám se vést, když jinak nedáš, tou poslední z cest. Bílá, omamná, krémová, elegantní … nejenom letní vůně.

Šálek černého čaje s kardamonem a k němu ořechový koláček se skořicí. Kousek opodál zlehounka voní svazek sušené levandule, suché dřevo a jantarově zabarvená pryskyřice. Je to zvláštní, podmanivé a sladce omamné. Hodně povedená vůně!

Nic jen prostor ticha s tmavými kouty a otisky času … Nic jen lehké chvění a srdce s pouty a ozvěnou hlasu … který už nezazní. Konejšivá sladkost rozpínající se chladným tichem a strohé černé linie rámující jeho konec. Za nimi je svět zvuků a tepajícího života. Tady není nic, jen ticho a já stojící uprostřed něj. Tady čas běží pomaleji a obláček sladké vůně mě zahřívá stejně dobře jako měkká šála. Má sladká útěcha prostupující kovově studící přítomností. Ještě chvíli postojím, než půjdu a vykročím z rámu černých linií … Melancholická vanilka, ovšem kouzelná!

Tuberóza na sladko … Úvod je lahodně kyselkavý, rybízový a trošku netradiční díky ovocnědřevitému aroma davany. Krásně neobvyklý. Chvíli se drží, ale po pár minutách už cítím tuberózu, která je zde zbavená veškeré zeleně a společně s vanilkou vytváří hutnou sladkou hmotu. Vůně do zimy, na lenošení i pro potěšení, když duše touží po něčem sladce tulivém.

Tak u této vůně jsem v rozpacích a ač se poctivě snažím jí porozumět, tak se mi to nedaří. Hraje s mým nosem podivnou hru, protože chvíli cítím navlhlou omítku, potom vodu s levným saponátem, mihne se mi tam i ten žloutkový věneček, o kterém píše Fleur, a aby toho nebylo málo, objeví se i stromeček do auta, co by měl vonět po citronu … no prostě splácanina. Škoda, myslela jsem, že po těchto schodech třeba vystoupám do parfémového nebe.

Tato vůně mě okouzlila na první přičichnutí. Pikantní obláček černého pepře se snoubí s průzračnými nasládle vonícími květinami. Přidává se chlad kostelních zdí, jemné kadidlo a lehounký balzamicky sladký tón pryskyřice. Vůně chladná na povrchu, ale žárem doutnající uvnitř. Krásná!

Duhovka ... vibrující radost teplého slunečného dne, život kolem i ve mně. Barevná opalizující vůně, která mi navždy bude připomínat krásný rozpuk jara, jeden den naplněný sluncem na prahu velké životní změny. Navždy mi bude připomínat Brno a hradby pod Petrovem.

Uvadající růže, která unaveně voní. Práchnivějící dřevo, které se pod dotekem drolí. Letité mýdlo, po kterém zůstává lehce štiplavá vůně. Tohle všechno pro mě představuje Sublime, ale nějak si spolu nerozumíme.

Veselá elegance ... kytice květů, trocha zeleně, špetka vanilky a dřevitě živočišný základ. Vše zakomponováno s lehkostí, která činí Sublime vůní naprosto univerzální.

Tato vůně pro mě představuje krásné jarní ráno, vonící bílé květy vykoupané ve studené rose, jemný, ale přesto svěží vánek, ptačí zpěv ozývající se z všudypřítomné zeleně a takovou tu mou soukromou tichou radost ze života. Čerstvé jarní květiny s lehkým dřevitým akcentem a stopou mechové zemitosti. Pro můj nos opravdu krásná vůně, která s přehledem strčí do kapsy i leckterou niche.

Je to jako plout na šťastném obláčku v blankytné modři která jinak je bez mráčku … Nadýchaná vanilková něha mě obestírá jako mlžný opar. Lehoučká, éterická sladkost, zprvu ochucená jiskřivou svěžestí zářivě žlutých citronů, pomalu splývá s teplem těla a ztrácí se v pižmovém základu majícím zde jemně pudrový charakter. Vskutku dokonalá kombinace svěžích citrusů se sladkostí vanilky a tonkových bobů.

Sladkost zdobená patinou … Rum ne, ale stopička mandlově čokoládového likéru na úvod. A pak suchý kakaový prášek, dřeva a vlhce zemité aroma pačuli. Tato vůně na mě působí starobyle, důstojně a mám s ní pocit příjemného ztišení mysli. Musí být dokonalá v podzimních dnech.

Vláčně krémová bílá vůně s úvodem svěžím jako chladivá vodní mlha a nasládle květinovým srdcem, které se pomalu vpíjí do prachově jemného pižma s dotekem hřejivého santalového dřeva, díky němuž se ubírá orientálním směrem. Vůně sofistikovaná, uklidňující a velmi pěkná.

Tak tohle je pro mě vůně pocitů. Slunce, prázdniny, písečná pláž, zralé ovoce, pohoda a bezstarostnost … nebo babí léto, začínající podzim, odstíny žluté, bronzové, červené, hnědé, procházky barevnou přírodou. Celé je to jemně rybízové, krémové, lehounce mandlové a kdesi vzadu dokonce trošku tabákové. Moc hezké.

V tichu poselství uzamklá… Kdyby jen mohla promluvit chladná šeď kamenů místy obrůstající mechem. Kolik příběhů bylo jí blízkých v dotecích lidských dlaní? Zašlých emocí němé ozvěny nikým neslyšeny zůstávají vtištěny v její přítomnost. Chladná šeď kamenů tmavnoucí vlhkem, vůně hlíny a pryskyřičného dýmu, trocha tepla ještě živoucího v místech, kam dosáhly paprsky slunce již za obzor zapadlého a sladký dech růží divoce kvetoucích tam, kde je kdysi někdo vysadil a sám odešel, aby se už nevrátil … poselství ticha. Vůně, co studí i hřeje zároveň a hořkost nechá sládnout, jako bolest hojenou časem. Mýdlové tóny obestírající růži lahodně nektarovou a nechávající se prostoupit dýmem společně s pačuliovou zemitostí. Vznešenost!

Sushi Imperiale vnímám jako pánskou záležitost. Cítím zde klasickou aromatickou kolínskou, ke které se přidala skořice s muškátovým oříškem, dotek jasmínu a trocha santalového dřeva. Celé to na mě působí kořeněně, hřejivě, nasládle a mužně.

Jen pocity ... Polštářek z mechu, větvička smrková a vůně v tvém dechu, vábňičko březnová … přivoním k tobě a violek tajemství uzamknu v sobě. Kouzelná vůně lesa, smrkoví i kapradin, lepkavých pryskyřic, vlhkostí nasáklého mechu, hrubé kůry stromů a trochy dýmu ze dřeva zčernalého ohněm. Ovšem nejenom to. Je tu sladce pudrová vůně fialek, které se v malých trsech derou zpod přikrývky loňské trávy a listí. Drobné ozdůbky probouzející se přírody. Dřevitě květinová vůně emocí. Zprvu chladí a pak hřeje, duši hladí a srdce ... to se směje.