databáze 117750 vůní od 8430 značek a 1588 parfumérů

Stairway To Heaven Jul et Mad

Stairway To Heaven
značka: Jul et Mad
parfumér: Zarokian, Cécile
rok: 2019
určení: unisex
hlava: aldehydy, bergamot, pomeranč
srdce: bulharská růže, kosatcové máslo, červené bobule, otočník
základ: bílé pižmo, vanilka, pačuli, ambroxan, kašmeran, kadidlo, dynamone (látka s ambrovou vůní)
Diskuze:
Komentáře k vůni (8)
Avatar
slniecko (15.7.2020 )

Ja neviem, čo všetci máte. Veď je to len pokus o Eau de Shalimar. Ok, no tak tie citrusy na začiatku by nemuseli ísť asi pomocou aldehydov až do pánskeho holičstva a tie vanilkové venčeky (fakt tam sú) namiesto citrónových Manneriek by mohli byť trochu menej zvlhnuté, ale inak je to v zásade to isté, len v bledomodrom...teda....ešte bledomodrejšom. Alebo keď dvaja robia to isté...

Avatar
Miru (13.7.2020 )

...barva vůně a víčka flakonu je
nádherná...
...dodnes miluji tyto odstíny aquamarínu, chalcedonu a opálu. Jako malá jsem si totiž u babičky, v okolí skláren, sbírala skleněné kamínky právě těchto barev a dívala jsem se skrz ně k obloze. Pozorovala jsem, jak se v prasklinách skla lomí slunce...
..takže:

Stairway to heaven Jul et Mad
...aldehydy s pomerančem.
Jiskří,
jak ledové zmrazky sněhu v ostrém poledním slunci...
(na mysli mi okamžitě vytanula vůně Metalique Tom Ford)
Šumí,
jak pomeračová tableta celaskonu právě vhozena do sklenice s vodou,
a i tak chutná,
ta vůně...
Pichlavě šimravé bublinky v nose měknou jen velmi pozvolna...
...Schody Do Nebe jsou intenzity velmi intimní, leč výdrže vytrvalé...
No, relativně docela zklamání...
...jak já si přála zažít smrt s udušením s pusou ucpanou náloží žloutkových věnečků z odpalovaného těsta, o nichž psala Fleur!.
Působí na mě tak trochu chemicky. Podstata vůně asijského typu - taková ta hlohová, podprahově až ostrá čistota.
Poslední řádek ingrediencí - no, nejvíce asi vnímám pouze technický, až chromově industriální ambroxan.
Za mě - palec dolů. Kovové, chladné, naispirované jinde.
Škoda.

Ale dobrá, zkusím být mírnější...
...odér chladného kamene horských štítů severní strany i se stříbřitými, skrovnými ostrůvky lišejníku, řídký vzduch, ledové kapky sjíždějící za límec na horké tělo, prach drolícíhé se štěrku pod těžkými pohorkami, cvakání cepínů a hůlek o přírodninu...
Ta vůně pálí, jako když šíleně zmrzlé ruce ponoříte do horké vody.
Sladkost? Nikoliv. Pouze podprahová. Přesně jak občas uniknuvší teplo zpod několika vrstev oděvu při ráznějším pohybu...

...prostě zkopírovaná Metallique. Éto vsjo.
15/05/20

Avatar
Mitzi (13.7.2020 )

Kdybych chtěla být jedovatá (a to nechci), napsala bych něco jako: "Kdyby se to Cecile Zarokain povedlo, byla by to vůně hodně podobná Quand Vient La Pluie." Škoda, že úvodní aldehydy jsou mýdlové až avivážové.
Kdysi jsem popisovala Quand Vient La Pluie jako vůni uličky překrásných kamenných obchodů, kdy jsou všude otevřená okna i dveře, dýchá na vás horko letního dne i chládek z kamenných zdí, vnímáte květinářství, cukrárnu, kadeřnictví... a všechno se to nádherně proplétá v lehkém vánku. Ve Stairway To Heaven postrádám ten vánek. Všechny ty krásné složky jsou doslova umixované, jak do černého trefila Fleur. Jako by celý řádek skladby někdo nacpal do jednoho taktu a flétny místo pianissima nasadily rovnou forte.

Avatar
Dalia (10.7.2020 )

Tak u této vůně jsem v rozpacích a ač se poctivě snažím jí porozumět, tak se mi to nedaří. Hraje s mým nosem podivnou hru, protože chvíli cítím navlhlou omítku, potom vodu s levným saponátem, mihne se mi tam i ten žloutkový věneček, o kterém píše Fleur, a aby toho nebylo málo, objeví se i stromeček do auta, co by měl vonět po citronu … no prostě splácanina. Škoda, myslela jsem, že po těchto schodech třeba vystoupám do parfémového nebe.

Avatar
alibi (11.6.2020 )

Před zkoušením jsem si udělala díky prostudování složení a dostupným recenzím poměrně přesnou představu, jak by Stairway To Heaven mohla vonět - jako Métallique (Tom Ford). Byla jsem zvědavá, jestli jsem se nespletla, a v čem se budou ty dvě vůně lišit. Jsou si opravdu typově podobné, protože kombinují čistotu a chlad bílého pižma s hřejivostí heliotropu a dřev, a trochou gurmánských tónů. Métallique ovšem shledávám mnohem kontroverznější, než Stairway To Heaven, která je krotší a tak trochu hraje na jistotu.

Stairway To Heaven je jako pudrově nadýchaný obláček vytvořený z cukrové vaty. Úvod je nejkrásnější, tam se prosazuje více chladná vzdušná složka. Bílé pižmo s kosatcem vytvářejí strukturu lehounkých sněhově bílých vatových chomáčků nadnášených chladným vzduchem. Pomeranč a červené bobule jim dodávají svěže nasládlý šmrnc. Později převáží gurmánské tóny vanilky, ambroxanu, kašmeranu a dřev. Obláček se mění na cukrovou vatu z cukrových vláken, jako sníh křupavých. Vata je nahoře stále sněhově bílá, veprostřed má odstín do fialova po ovoci, ale vespod už se začíná karamelově připalovat. Teplo kolem stroje na cukrovou vatu sálá a obaluje prochladlé ruce teploučkými bílými rukavicemi z kašmíru. Krásně použité hřejivé složky v základu jsou jemně vyváženy vzdušným kadidlem a znepokojujícím akcentem střelného prachu. Výdrž výborná, drží se spíše k tělu.

Avatar
Markys (12.5.2020 )

Schody do nebe začínají ovocnou a bergamotovou energií a postupně sládnou a zjemňují se. Netušila jsem, že nebe je sladké ! Ale není to ta těžká sladkost karamelu nebo vanilky, je to sladký příslib něčeho nadpozemského ! A podle mě si tu sladkost necháme u sebe, nejde tolik do prostoru.

Avatar
Fleur (04.4.2020 )

Tentokrát mi přijde marketingový příběh připojený k vůni naprosto mimo, hledání sebe samotného v Nepálu mi rozhodně nevoní jako bergamot s heliotropem šmrncnutým kašmeranem. Vůně je oblá, hebká, jen na začátku trošku aldehydově pošimrá. Ale pak už je to mixér, do něhož Cécile Zarokian něžně vložila žloutkový věneček s hedvábně cukrovou polevou, připojila košíček se slaným karamelem zdobený růžovou himalájskou solí, pečlivě přiklopila a nekompromisně zmáčkla tlačítko.

Avatar
euridike (04.4.2020 )

Pomněnková čistota...

Vůně nebeská - protože vzdušná, lehká, éterická, větrná, čistá, svěží, povznášející, je v ní život, svoboda a naděje. Ale tahle vůně ví o existenci země. Je vysoko, nevidí ji, ale ještě si ji pamatuje, to pěkné z ní – měkkou jarní půdu mezi růžovými keři, její vlhkou a tmavou šťavnatost po dešti i následné suché sládnutí.

Vůně pro Sixtinskou kapli a letmé dotýkání Boha a člověka.

//Stairway to Heaven = vzdušné citrusy + vláčně zemité kosatcové máslo + šťavnaté černé bobule, které na slunci tiše vysychají a sládnou//