Chlpáči a iné

mě chodí kocour vyprovázet k autu a pes na něj proto strašně žárlí. protože ten zůstane za brankou.

citala som (a pri Zune sa mi to potvrdilo), ze je to praveze naopak: cim mensi priestor, tym skor sa pes ukludni - jednak nema tolko podnetov a "lahsie" sa mu strazi mensi priestor. u Blacka je to jedno, ten mal k dispozicii cely dom a Zuna na zaciatku tiez, ale kvilila a robila bordel... najprv som ich zatvarala do spalne, kde spali: teraz si vlezie do klietky, tam si "usliape" deku aj vankuse + tam ma moj strary sveter, lahne, odfukne a ani nezdvihne hlavu, ked odchadzam. ale zozaciatku vyvadzala strasne. ochopila, ze to nikam nevedie a je klud. takze pevne nervy ;-)

:-) zakon schvalnosti!!!

babàtko 

mate niekto navod alebo skusenost ako prepravit extremne bojazlivu macku na extremne dlhe vzdialenosti bez toho, aby ju to nejak poznacilo? mam na mysli transatlanticky let. sice to nebude aktualne skoro ako o rok, ale pripravit sa treba. ma rok a nieco a zatial absolvovala len jednu 20 minutovu cestu do macacieho hotela, ked sme sli na dovolenku a tak hrozne sa bala, ze sa v prepravke pokakala, chudinka:-( k veterinarovi meskame uz 3 mesiace, lebo sa vzdy pri pohlade na prepravku skryje na dva dni.

Vrací mě to do doby, kdy jsem nechávala vřeštící dceru ve školce. Rvalo mi to srdce a zase se mi ty pocity vracejí. Alr přece jenom, být kvůli psíkovi nezaměstnaná, tak to se mi oprvdu nechce. 

haha :-) ten popis modelu je super! vecer, lezim na gauci pri filme pod dekou, oblozena psami. ked sa Black chce premiestnit, tak on normalne labkou skusa, ci pod dekou nahodou nie som ja, aby mi neublizil, nepristupil ma, je to uplne ako "s dovolenim, mohol by som si tu prilahnut, prosim, je tu volne?" moj gentleman: vsetko robi tak pomaly, empaticky... taky bol odmala :-) a Zuna? ta na mna skoci, vyzrazi mi dych a flusne mi do tvare pohlad typu "uhni, clovek!" 

mně jo, ale bohužel to nejde :-D

Goliáš mi teda taky šlápne klidně do obličeje, akorát už několikrát tvrdě narazil, když přes deku šlápnul na psa, takže už taky našlapuje opatrnějc

A ještě jeden dotaz- připadám si blbě, že tak řeším psa, přece jenom, na prázdninách u babičky byl Bobík u boudy a nikdo ho neřešil. :-) Ale nevím, jestli jsme udělali dobře, že jsme ho zpacifikovali, když hodně kousal do rukou při hře. Když začal víc pokusovat, buď jsme křikli ne, nebo vykvíkli.  Teď se jen tak lehce dotýká a kouká co my na to. Snad to nějak nepotřebujou ke správnému vývinu- - ohlodávat páníčkovi ruce.

podla mna to robite dobre - odporuca sa bud zakvilit, alebo vyhrknut Au! (cokolvek), prip. prerusit aktivitu, kym sa neskludni. k spravnemu vyvinu praveze potrebuje "usmernit", co je uz az prilis, ked tymi zubami chnape. take to stenacie obhryzanie je pre psa hra :-) ale aj psicata medzi sebou si davaju zvukovo najavo, co uz je prilis. v ramci hry sa netreba bat ani vrcania ;-) lebo vela ludi na otazku "ako sa s nim hrate?" odpovie, nijako, lebo na nich vrci  ale, samozrejme, je vrcanie a "vrcanie", vsakze. no u vyrovnanych  steniatok je to vacsinou prejav hry.

tak to musel byt poriadny mazec a chlpy asi vsade - aspon tak si to predstavujem. Black zo spanku so zatvorenymi ocami dviha jedno lice na vystrahu, ked okolo neho smejdi Zuna :-D a jej to staci - stiahne chvost a cupita prec. jeho respektuje viac ako mna ;-)

Spieva tu niekto chlpáčom? Lebo asi som už totálne šiši. 

Ja. Specialne, kdyz je mu zle, nebo ho neco boli.

My jsme zpívaly stereo. Jak jsem začala, tak se Daisy hned přidala . Byla to naše oblíbená zábava hlavně v autě, když jsme jely samy. Jednou si takhle vedle v pruhu na semaforech ťukal pán na čelo když nás viděl a pravděpodobně i slyšel. 

 já na vánoce, během pobrukování si koled a utírání prachu, jsem to dotáhla až k "pupiiičku, panaačku, já tě buuduu koliibati" (jako, smála jsem se pak sama sobě...jinak jsem myslím celkem dušvně v pořádku).

Jasně, i jí při tom mávám packama, jakože tancujeme. A úplně jasně vidím, jak jí hlavou jde "panička už se totálně zcvokla".

Boňule teda odložení zvládá v pohodě, i hromadně a když odejdu za roh/keř/do krámu, a musím říct, že mne to u ní neustále překvapuje. Je fakt, že se s věkem teda dost zklidnila.

Tak tohle Dadoo nezvládala vůbec. Jakmile jsem zapadla do krámu, okamžitě začala výt a štěkat. Ale zase když jsem ji pořád slyšela, mohla jsem být klidná, že ji nikdo neukrad. A  já tím pádem nakupovala hrozně rychle 

ja kdyz odchazim, tak rikam, nazdar damy, bude tady ticho a klid jako v kostele  no, ne ze by se ti nejak ridily...

tak při přestavě tančící boňule jsem se fakt od srdce zasmála... díky...