Presne ste to vystihli - Riki jednoducho neobsedí, on aj keď čaká kým mu položím misku na zem musí minimálne jemne nadskakovať a kývať chvostom, keď ideme von, pro forma si na 3 sekundy sadne a potom poskakuje (to vie aj v sede :D ) na mieste, čo sa tak teší, že ideme (bez ohľadu na to, či sme boli von pred hodinou alebo 6timi...). Ale tak, chcela som aktívneho psa, čo bude s nami vládať, mám čo som chcela a niečo navyše 
.
este k tomu uceniu mi napada: povel "zostan" je pre psy velmi narocny, pre hyperaktivne psy extra narocny. odporuca sa ucit to postupne, teda bud predlzovat cas, alebo vzdialenost. takze ked Zuna oproti mne sedela, dostala povel "zostan", naratala som v duchu do 5 (prip. ked som videla, ze sa chysta postavit), ukoncila som povel, odmenila, super. a opät povel, ale uz som si naratala do 10, potom vydrzala 1 minutu atd. ked som vedela, ze vydrzi, tak som zacala pracovat so vzdialenost. kym dovtedy som stala oproti nej, tak teraz som zacala smerom od nej cuvat a stale som vzdialenost predlzovala: najprv 3 kroky, potom 10... . neskor som si dovolila, haha, otocit sa jej chrbtom a vrcholom bolo odist z miestnosti. Zunka ma uci bozskej trpezlivoti :-)
...akoze na cvicaku este pracujeme na rozdieloch medzi "zostan", t.j. zakladom je zostat na mieste v akejkolvek polohe a nepohnut sa (v zmysle neodbehnut) a "cakaj" - pes caka v polohe, v akej dostal povel; ale to je pre nas dve so Zunou uz vysoka skola povelov :-D
edit: preklepy.
áno, presne týmto štýlom na to ideme, dosť teda záleží aj od denného rozpoloženia - teraz sme 2 dni po sebe neboli nikde behať (práca a hnusné počasie), tak už vidím ako ním šijú všetci čerti, na mieste dokáže počkať asi 3 sekundy (ledva stíham dať povel aby prišiel ku mne 
). ale tak nevadí, v iných veciach je lepší, som trebárs rada, že v prírode sa ma drží, neodbieha a nemusím ho mať na vodítku dokonca ani vtedy, keď idú okolo iný ľudia so psami (aj keď, minule sme stretli hárajúcu sa fenku, odtiaľ som ho vliekla násilím...).
Na poslednych strankach kde popisujete Rikiho, to ako keby som o Amy citala. Tiez je hyperaktivna. Nam sa nedari ju ukludnit ked prideme domov. Ako tesi sa to ja som rada, ale niekedy sa bojim ze si od samej radosti ublizi. Navstevam sa tiez velmi tesi, tam sa tobsnazime odburat uplne, aby od nas ludia neutekali. Na nacsteve je tiez ako z divych vajec este. No mame nad cim pracovat, je toho dost. Doma sa ide zblaznit kedze nechodime este na dlhe prechadzky. No terier je terier. Ale ja som to nikdy neolutovala. Dost pomohol aj kliker. Pretoze ked jej davam povely tak ten klik je okamzity, kdezto ked som ju len odmenovala pamlskom tak ona stihla urobit alebo rozmyslat nad dalsimi 5 vecami. Takze ked som ju nasledne odmenila tak to uz nebolo za ten povel ktory som jej davala. (Pisem ako tatar)
A minule som sa bavila s pani co ma bostona a stale si hovorili ze este steniatko-skludni sa, puberta -skludni sa- este ma len rok- skludni sa....psik ma teraz 7 a este stale cakaju
To je pohoda.
To se říká o flatech, že se zastaví zhruba ve třech a zklidní cca v 7 letech :-D. Něco na tom je, tyhle aktivní plemena jsouz prostě aktivní, dokud už fakt nejsou v seniorském věku. Na druhou stranu si myslím, že lidi nemají porovnání. Kdyby tam měli k tomu 7letému psovi štěně téhož, tak by jim došlo, že už se vlastně zklidnil :-).
Jinak u nás čekej jde, jde řekla bych hodně dobře. Čekej totiž znamená, že přijde akce, Cid je napnutý jak struna a dokáže se nepohnout. Zůstaň ve smyslu teď se nějakou dobu nic dít nebude je samozřejmě tragédie.
my se taky snažíme to trénovat, doma to docela jde, venku jsou obecně ty tréninky furt spíš tragický (vydrží chvilku a jednoduchý cviky, co už má dobře zmáknutý, ne moc opakování, krátká výdrž), ale hlavně bysme potřebovali nadřít to odložení venku, jakmile mě vidí odcházet, tak to fakt nezvládá, jako uvázat ho třeba venku před obchodem znamená celou dobu nonstop kvílení.
My už príchody domov máme zvládnuté, síce sa teší, ale už je to o dosť menej prudké než kedysi (vtedy dokonca poslúchne povel a ide na miesto, tam sa trošičku ukľudní). Dosť pomohlo, keď sme ho jednoducho prestali vítať keď sme prišli domov, jednoducho sme boli doma (ale u nás boli príchody sprevádzané dosť dlho pocikávaním, takže sme to nemali problém praktizovať dôsledne). S návštevami je to horšie, tam tú mieru vzrušenia nezvláda dobre ani teraz a síce už tak búrlivo nevíta, ale celú dobu, kým je niekto u nás má tendenciu ho otravovať, behať cez neho po gauči (to robil aj keď mal zákaz chodiť na gauč) a vlastne predvedie celú svoju energickú osobnosť naplno, vrátane nosenia hračiek, oblizovania, vyskakovania, štekania, kňučania...Takže návštevy obmedzujeme a párty sa presunuli do lokálu miesto na byt...Keď sme na návšteve u niekhoo so psom, tak to je asi najhoršie, nevie si tam nájsť miesto, viac menej počas celého pobytu nespí (toto je ale aj vinou ľudí u ktorých sme, nepočúvajú ma, keď im vravím aby sa s ním nehrali s rukami a potom hundrú, že do nich hryzie, resp. keď ho potom chcú hladkať, pes to berie ako výzvu na hru a orýza ruku; nenechajú ho ležať a oddychovať keď si konečne nájde miesto a chce spať...) a doma je potom po návrate aj 2 dni mimo a dospáva. Chovateľka má už dospelé cairny a sú to vychované psíčky, čo sa už takto nebláznia, tak dúfam, že aj náš sa skľudní
my sa prave kvoli tomu hromadnemu odlozeniu, ktore je katastrofalne, asi nikdy neprihlasime na ziaden OB zavod :-( lebo ta panika z toho, ze odchadzam prec a "schovam sa", je v kombinacii s dalsimi psami okolo extremna...
Zuna sa krasne skludnila, kym niekedy sa zastavila o deviatej vecer, 3 hodiny oddychova a potom v noci zasa parila do rana, 3 hodiny pauza a cely den nonstop akcia, dnes je to uplne iny pes: cele dopoludnie prespi s Blackom :-) poobede sa jej celkom intenzivne venujem a vacsinou uz okolo takej siedmej (prip. ked prideme domov) nastava utlm a je taka mojkacia, to jej vydrzi tak hodinku a potom je v kome :-) neviem, ci je to vekom alebo vsetkymi tymi opatreniami, ale vyhovuje mi to velmi.
ale samozrejme, ze su aj dni, ked s nou nabija cely den 
no to uz skor vynimocne.
Tak to hromadný odložení s dalšími psy... to vidím u Cida tak v těch 3 letech ... .
Potrefenáhusa Chápu, že by se to hodilo, ale Rufík je asi prostě rád, že si vás našel, a už na tom nehodlá nic měnit. A když s ním zůstaně někdo z rodiny, na koho je zvyklý, tak taky vyvádí?
jak tady čtu ty šílející šílence tak mi toho psa asi zase vymluví;-) přesně z toho důvodu jsem psa po dlouhém toužení v dětství nakonec přestala chtít, páč tady ti imrvere za zadkem plus děcka k tomu a ještě stejnej (naštěstí bývalej) chlap, to bych se zfleku zcvokla, jen ta představa!
leda by to byl rufíček
to je ideální pejsek pro mě, prosím si naklonovat a poslat směr brno:-))
U nás to vítání bylo taky hrozný, postup nevšímavost při vstupu to ještě zhoršoval, protože přece když pejsek není moc vidět, tak je třeba h nějak zviditlenit, vyskakování až k hlavě je taky jedna z cest.
Nakonec jsem si dala ke vchodu piškoty a hned po otevření s piškotem sedni, sice to sedni bylo dost šílený, ale aspoň pro ty první vteřiny věděl, že se po něm bdue něco chtít, pomohlo, že je to pažravec. A teď dáváme do tlamy hračku, čímž se vyřadí ze hry tlama, plus má teda práci něco nosit, což dost pomohlo. Někam s tím 2x tříkrát bleskurychle odrotuje a zase přirotuje, ale už neskáče.
Návštěvy taky řešíme hračkou při příchodu a pak případně potom kongem s něčím, co má rád, tím se nějak odbyde to první vzrušení. A když teda dodržují to nevšímání, tak už je to pohoda, samozřejmě kdo na něj pořád mluví, kouká, nebo mu něco dává, tak za to pak pyká.
Ale vyměnila bych to hned za tu vaši poslušnost venku a nevšímání si dalších lidí a psů! :-D
právěže vyvádí, i když ho někdo hlídá.
Jako - vim, že by to mohlo bejt milionkrát horší, on ten první měsíc u nás docela vydatně vyl, když byl doma sám, naštěstí nemá takovou tu klasickou separační úzkost, kterou by řešil tím, že by něco demoloval, už je doma úplně v klidu a spí, ze dveří se se mnou netlačí a nevyje, když odcházím, to je v pohodě. Zato venku....
Já jsem ho začala uvazovat, když jsme chodili na tréninky, byl to docela objev, jak z něj vymáčknout nějakou energii, nechat ho chvilku poskakovat na vodítku na druhý straně místnosti a jak byl potom našláplej a cvičil jak drak :-D Nebo venku, když ho někdo drží a já utíkám pryč, to je potom přivolání, panečku :-D
Ale je to fakt připínáček. Když jdu domu, tak ty zvuky těšení slyším už v přízemí :-D Ale myslim, že u těch útulkáčů je tohle docela častý a člověk tomu i rozumí.
samozřejmě kdo na něj pořád mluví, kouká, nebo mu něco dává, tak za to pak pyká
chacha, kamarádka taky promluvila a už měla Rufíčka usazenýho na klíně i s plyšovou kachnou v hubě :-D
Se nenechte odradit, oni ty lidi, co mají flegmatický, vychovaný nebo prostě celkově dokonalý psy, prostě jen z logiky věci míň píšou :-).
já si fakt nestěžuju, mě to sedí, ale přijde mi vtipný, jak je každej ten pes fakt jinej. Já jsem si aktivního šílenýho psa užila posledních 13 let (i když teda z toho těch posledních cca 6 bylo taky už docela v pohodě) a musim říct, že je pro mě fakt pohoda mít psa, kterej některý věci prostě nedělá (cyklisti, běžci, pošťáci, opilci, koně, ovce..... (A musím samozřejmě zase řešit zas něco jinýho, von teda Rufík umí taky pěkně prudit, to si zas nemyslete, že je to zlatíčko, co mi chodí navolno u nohy a nikoho a ničeho si nevšimne a odezírá mi z tváře každej poryv mysli)
tak ja sa priznam, ze vonku a na navstevach som na Zunu poriadna sekera, na Blacka taka nie som - nemusim :-) ale riadim sa tym, ze vonku a na navsteve sa musi spravat slusne a posluchat. to, ze ked som s nimi sama, je to sama bombulka sem a bobanek tam, snad vysvetlovat nemusim :-D :-D
na navstevach sa spravaju ukazkovo. nikto mi potom neveri, co ta mala potvora doma stvara/la!!!
Cha chá, ono na vychádzke v lese je Riki totiž priposratý (pardon za výraz, iný sa na to nehodí), že ho niekde necháme. Na to že je to poľovné plemeno, tak sa bojí aj srniek, keď ich v lese zbadá, minule skoro zinfarktoval, keď počul ďatla...Ale keď má už toho dosť, alebo sme pár dní nestretli iného psa, tak vie dať najavo, že on by sa teda láskavo ešte pohral a nechá nás odísť kľudne aj 50-100m, potom štartuje za nami. Našťastie nám už neuteká za cudzími bežcami a turistami ako to zvykol kedysi.
© 2014 - 2024 parfumanie.cz
