Stěžovací vlákno

Gatita kamosku coby dite vzali rodice na bezky. o vybave se sice nezminila, ale dodnes vzpomina, jak precenili sily, zabloudili a i s bratrem je nakonec napajeli rumem (!), aby je jako zahrali. Taky dobry.. Ale dnes zkousi bezky se svyma detma, takze asi taky happyend.

milacka nejmladšího vloni nebo snad už předloni (to by mu teda byli tři) štípla to léto vosa 2x. Jednou do jazyka a jednou do pytlíka. Chudák potom měl, a ještě trochu má, z vos dost strach. Naštěstí neměl žádnou nezvykou reakci...

VeronikK chudáčik, to muselo štípať, ešte takéto citlivé miesta. Ja som alergička, musela som ísť bleskovo do nemocnice, inak by som sa zadusila.  Našťastie tvoj syn nie je alergický, strach má oprávnený, ani sa mu nečudujem.

Gatita Podobně začínala s běžkama moje mamka. Přestalo ji bavit stát pod kopcem a dívat se, jak lyžujeme, tak ji taťka koupil za 30,- Kč!!! dřevěné běžky a pak na nich pobíhala po Itálii. Prý budila dost pozornosti, když co kousek zastavila a snažila se je namazat. Další roky to otec řešil tak, že ji pořídil lepší běžky a nám se ségrou jednu permanentku, takže vždycky jedna z nás musela s mamkou na ty běžky. Hrůza! Naštěstí pak mamka zdědila naše lyže a lyžáky a začala sjezdovat. A ne, opravdu jsme na tom nebyli tak špatně, že by nemohla mít rovnou nové lyže. Ale byla škoda ty staré vyhodit. Ostatně to dopadlo happy endem, naši nejsou rozvedeni a ve svých 65ti jsou několikrát za zimu v Alpách na sjezdkách a o víkendech jezdí na běžky na tuzemské hory.

brrr to je hezke! My taky nebyli zas az tak chudi, jen to nasi moc neresili, proste me vybavili tim, co nasli nekde doma. Dneska mam bezky strasne rada, je to mozna i muj nejoblibenejsi sport! Ale kdyz nekde vidim ve stope predskolaky, jak se na tom plahoci...je mi jich az lito! Prijde mi, te je to druh sportu, ktery je atraktivni az pro dospele, a taky to ti rodice casto podcenuji - jak to tem detem jde pomalu, je jim zima, do chaty daleko...

Gatita Já běžkám nepropadla, ale muž vzal letos poprvé syna (8) a ten byl nadšen. Jo a běžky měl z půjčovny. Asi je to jak u koho, mladší by asi frflal.

Gatita já měla jako dítě běžky celkem ráda, a to jsem nebyla nijak zapálený sportovec. Běžky mám ráda dodnes. A to za nás byla ta strašná vázání, která dovolila patě dosednou kdekoliv, to asi všichni znáte. Dnes ty zacvakávací boty a vázání v podstatě neumožní šlápnout mimo běžku, je to výrazně pohodlnější. Moje děti měly párkrát běžky z půjčovny, docela je to bavilo a jsou ochotné na běžky vyrazit. Jinak na kurzu pro instruktory nám říkali, že běžkani se doporučuje u malých dětí začínat , že na na nich mohou ťapat a naučit se sklouznout na sněhu a tak, samozřejmě někde na rovince, ale že si osahají lyže a pak teprv svázat nohy pevně do sjezdovek. Ale nevím, moji kluci se nejdřív naučili na sjezdovkách...

Gatita jo my totiž nejdřív kroužili na okruhu, pro běžky připraveném v Praze -Chuchli. Měli tam i půjčovnu. Po hodině jsem to chtěla ukončit, že už půjdem a kluci nechtěli, vydrželi jsme tam celé 2 hodiny, pak se musely už lyže vrátit. Bohužel tento běžkařský okruh přesunuli na Vypich, což je pro nás docela z ruky, tak škoda...

Gatita Ja jsem taky zacala v dospelosti, pritel to naopak v dospelosti ukoncil, nebot jeho posledni veta pred hospitalizaci v ustavu chirurgie ruky znela: To musis takhle jako Soukalka! Pry na to uz nikdy nevleze a je fakt, ze od te doby obdivuji vsechny ty duchodce, co na tim potkavam,razem se mi ten sport nezda tak bezpecnym...:-D.

Karja jezis to je asi nejaky nakazlivy tohleto! Naposled co jsem byla na bezkach jsem presne kricela:"Podivej jak bruslim! Uplne jako profik!"A s timhle vykrikem jsem se zasekla a tak jak jsem byla, s nohama ve vazani a od sebe, jsem se preklopila dopreduuplne jsem si vyvratila nohy v kolenou a hlavne jsem se nemohla vubec zvednout, bylo to desne komicky!

Karja ja takhle vyinkasovala dovolenou na Tenerife, kvuli bezkam. Muz si na moje narozeniny v prosinci vyhodil pri dojezdu k autu rameno, tak co bychom pry smrdeli doma kdyz bezkovat ani lozit stejne nemuze, a pry si zavyletime do tepla:D jsem tak uplne neprotestovala, necekane. 

rasaNori Hmm dobry! Ja misto Tenerife si dala par cest do te nemocnice v Jizerkach a pak se asi mesic starala o chromyho, pac s tou rucickou nic nemohl:-D. A on jak furt zere a jeste to domaci jidlo a nemohl si uvarit a nakoupit...

Já jsem teda na běžky chodila jako dítě ráda. Vybavení děsný, trasy jsme si kolem chalupy museli sami vyjet, takže muselo být dobré počasí, ale i tak jsem to měla ráda. Můj zcela nesportovní otec a já též totální nesportovec jsme často vyrazili třeba v noci, když bylo dobré měsíční světlo a to nás bavilo. Teď jako dospělá mám vybavení dobré a vyjeté široké trasy až do Nového Města. Umím i ten bruslařský styl, ale jezdím hodně málo. 

Já jsem na běžkách nikdy nestála a se sjezdovkami jsem skončila po posledním drškopádu, kdy jsem si řekla,  že se mám moc ráda nato,  abych to zkoušela znovu.  Takže na sněhu jedině na sáňkách nebo stavět sněhuláka. 

Jezis bezky! Uplne si vybavuju kilometry a kilometry nabehany s tatou a pak se segrou. Sjetou labut v peci a nebo navrat pres portasky po tme nebo paseky v  jizerkach...pak jizerska 50 a rozbitej cumak pred dulezitou schuzkou kdy jsem vypadala jako obet domaciho nasili a probdena noc kvuli bolesti rukou..uaaaa nesnasim bezky!

Pro mě získaly běžky úplně jiný rozměr, když jsem začala jezdit na šupinách. Partička chlapů, co s nimi jezdím, se mi pošklebováa, oni od rána sledují předpovědi, testují sníh, já vylezu ven a jedu. Jednou jim teda dost sklaplo, když jsme na trase potkali na tréninku běžkařskou reprezentaci a oni se jich důležitě ptali, čím mají namazáno a se smáli, že ničím, že trénují na šupinách...:-).

999 Mne nekdo chytrej a aktivni namazal ty supiny. Poprve, kdyz jsem sla na bezky. Uz me na ne nikdo nikdy nedostal, nevyjela jsem ve stope ani metrovej kopecek, takze se po mne chtelo brusleni (zaroven ale nadavali, ze jim tim znicim

 cerstve proslapnutou stopu) a z kopce to nejelo. Ja stala poctvrty v zivote za lyzich, takze jsem brusleni vubec nechapala. Podotykam, ty bezky mi namazal jeden z instruktoru.

Solathis Co na to říct...

Solathis ty vado a takhle se pestuje nenavist ke sportu. Ja mam klasiky Sporteny a na brusleni Fisherky, no prvni vyjezd bruslarskym stylem jsme podnikli na Jizerce, kdy ja poprve ze zkusim bruslit, ten den byla podminka typu podmrzlo jak svina, se mi rozjely kopyta a bylo vymalovano. Takze nakonec Chariota s malou tahl kamarad, me mel muz na gumicuku, kamaradka mela syna taky na gumicuku a jeji muz stridal u nas Chariota a dceru jim vezl pes na lane. Cirkusova vyprava hadr, nicmene cil jsme dobyli v rekordnim case, ovsem cely obed jsem uvazovala jak se dostanu zpet, byla jsem urvana jak boruvka:D od te doby treba v Krkonosich to delam tak, ze do stopy z chaty z puli sjezdovky vytapu na klasikach a ve stope prezouvam do brusli. 

Manžel si zhnusil běžky jako student, taky díky špatné výbavě, když ho kamarádi vytáhli napoprvé na nějakou příšernou túru. Takže jen sjezdujem a já jsem se to naučila až s ním někdy kolem 40. Kdyby mi někdo v mládí řekl, že budu jezdit lyžovat do Rakouska, tak bych si myslela něco o bláznech. U nás to bylo přesně tim stylem Nebudem kupovat nový lyže, co když se jí to nebude líbit. No nelíbilo, dřevěný lyže po mamince namazaný svíčkou na stromeček s koženým vázáním na řemínky... na kurz v sedmé třídě jsem dostala zas po někom nějaký hrůzy, ona vůbec tenkrát ta výbava byla dost tristní. Takže jsem měla upřímnou radost, že na střední jsme na hory nejeli kvůli nějaký epidemii a na VŠ jsem ten semestr byla po nemoci osvobozená z tělocviku. Teď jsem moc ráda, že mě manžel k tomu dotáhl.