Vše o těhotenství a dětech

Kdyz ja jsem v tomto takovej anarchista, vyhovuje mi pristup “jim, co si najdu”. Chlap to naopak potrebuje mit ode me nalajnovany, i kdybych mu mela jen rict, vezmi si rohlik a jogurt (a pamatovat na to, aby doma ten cerstvej rohlik a jogurt byl). Teply vecere nejsou nutny, obcas neco zbyde od obeda, ale to prej bych mu mela ohrat ja. Jako tvl... kde to jsme...

Nicmene bych ten svuj pristup asi mela trosku prehodnotit, protoze ja nejak moc neresim ani veceri deti. Kluk ma nekdy pribinacek, nekdy namazu rohlik, nekdy se musi sam prihlasit o jidlo 

​Tak pokud ma vyzivnej a kaloricky vyvazenej obed, tak jsem si skoro jista, ze to kluk prezije 

Ale abych dospelemu neco ohrivala, to tedy neohrivam! Jedine snad, kdyby byl po uraze a mel ruce v sadre. 

Pred dietatom sme ranajkovali a vacsinou aj obedovali spolu, teraz jeme ako cigani kazdy v inom case a na striedacku . Ked bude syn vacsi, tak asi zavedieme spolocne vecere alebo vikendove obedy, mala som to celkom rada. V tomto je asi vyhoda surodenec v primeranom veku, so sestrou sme ranajkovali aj vecerali spolocne a bolo fajn mat spolustolovnika. Obcas teda vznikli situacie, ze sme miesto vecere mame obhadzali celu kuchynu kasou, ale teda kym to mezbadala, kralovsky sme sa zabavali. Aj ta bitka potom bola kralovska .

Jako bezdětná jsem taky preferovala způsob co si kdo uloví, a když už to loví, ať to vezme dvojmo. Čili je fajn jíst spolu, ale svět na tom nestojí (hlavně ráno!) S dětmi už mi to bohužel přijde nepoužitelné. 

Lamicka Taky jsem byla z domu zvykla na společné vecere, i když to byl někdy jen chleba s něčím. Muž to měl doma v dětství taky tak, takže to praktikujeme dál. Dítě už v kuchyni asistuje, je to fajn čas, kdy se potkáme a povídáme si.

Večeřime dost rozmanitě od chleba s něčím až po vařené jídlo i s předkrmem. Podle času a chutí na vaření. Nejčastěji je to ale pasta nebo ryba nebo salat. Někdy je chuť na přípravu něčeho nulova a jedeme do restaurace.

Kdyz ja jsem v tomto takovej anarchista, vyhovuje mi pristup “jim, co si najdu”. Chlap to naopak potrebuje mit ode me nalajnovany, i kdybych mu mela jen rict, vezmi si rohlik a jogurt (a pamatovat na to, aby doma ten cerstvej rohlik a jogurt byl). Teply vecere nejsou nutny, obcas neco zbyde od obeda, ale to prej bych mu mela ohrat ja. Jako tvl... kde to jsme...

Nicmene bych ten svuj pristup asi mela trosku prehodnotit, protoze ja nejak moc neresim ani veceri deti. Kluk ma nekdy pribinacek, nekdy namazu rohlik, nekdy se musi sam prihlasit o jidlo 

​já jsem založením taky anarchista, ale tak buď můžu žít sama a dělat si co chci/jíst si co najdu atp.. nebo chci mít rodinu a pak je potřeba se nějak dohodnout. pro mě je přijatelnější varianta abych to řídila já, i když se musím trochu (občas víc) překonávat, než aby řídil někdo jiný a já poslouchala. to by u nás sice byla uplně reálná možnost, protože jsme dávali dohromady dvě plnohodnotné domácnosti s plnohodnotným vedením ale dávám přednost tomu, když už musím makat k dosažení společného cíle, abych byla já tím, kdo ho stanoví

tím pádem mám na starosti zásobování a organizaci přípravy večeře, která sestává ze zbytků z víkendu, rychlých teplých jídel typu špagety, rizoto.., pomazánek apod. já začnu a přidají se ostatní podle potřeby/svého času atd. většinou vaříme s mužem a přitom si povídáme co kdo přes den dělal, to mám ráda. pak večeříme společně i s dětma pokud/které jsou zrovna doma. úklid po vaření buď děti nebo muž, páč je puntičkář a musí být v myčce vše precizně poskládáno (šuflík na příbory!

snídaně, svačiny a obědy ve všední dny si zajišťuje každý sám/škola/závodka... děti si od základky dělají samy svačiny/snídaně dle vlastního uvážení. já jim akorát jak vstanu vytáhnu z mrazáku pečivo a uvařím čaj (snažím se je přimět ať něco vypijou a není to jenom studená voda z kohoutku, ovšem se střídavými úspěchy). o víkendu, pokud jsme doma, se domluvíme kdo má na co chuť a kdo to uvaří.

zásobování jsem se ujala dobrovolně ze stejného důvodu, protože fakt nezvládám, když mi někdo jiný určí co a jak se do domácnosti/do ledničky nakoupí, to jsem fakt zjistila že nejde, potřebuju si to vybrat sama. a mám to v čem odvézt, když bych byla/jsem byla bez auta, tak samozřejmě v rukách to tahat nebudu.

betsey Hahaha, hele neco podobnyho jsem prevzala taky, prvne zkousel, ze nakupy zena, tak to vubec, se nebudu tahat s petikilovejma taskama, jako zacatky byly tezsi, ale ted dobry. Jen je to hroznej bordelar, ja si myslim, ze zachod a koupelnu by v zivote asi neumyl, to delal jen pri spolubydleni, kdy se stridal kazdy tyden uklid, tak to bylo pevne danne. Tchyne je z toho hotova ,,ze kluk umi varit,,. Tak nee asi, se mi jednou neco stane a chcipnou s ditetem hlady, ne:-D. Ale ona tuhle rikala, ze kdyz u ni bydlela na prechodno dcera, uz davno dospela, tak ji v kuchyni nenechala varit, aby ji to prej neobouchala....no tak je jasny, odkud vitr val:-D

moje svagrova a tchyne (ta, co nam porad nosila jidlo - ehm uz nenosi a vztahy ochladly) u spolecneho obeda nakladaji manzelum, ja si nalozim a ony my reknou, at nanadam i ja tomu svemu.  Nechapu proc, si neumi nalozit maso z misy pred sebou? Obzvast svagr stoji a ukazuje ktery platek mu tam ma dat a pridat jednu bramboru. Ted uz mlcim, ale driv jsem to komentovala. Naposledy asi, kdyz tchyne chtela po moji dceri (7), aby nandala jidlo na talir svemh bratrancovi, protoze je devce. To jsem vyskocila, jak certik z krabicky.

Kdyz navarim (3x tydne), jime to, dale zbytky z vikendu, objednanou pizzu, koupeny burger nebo co lednice dala. Nekdy spolu, jindy kazdy zvlast...

Na dotazy, co budeme mit k veceri jsem alergicka (pokud delam neco jineho), prece je to na sporaku nebo v troube a nebo v lednici uvarene a pokud ne, tak si neco najdu. Tak obvykle zni i moje odpoved.

Candance tak třeba je to proto, že se holky bojí aby jim pánové nepokapali ubrus

viktorka_od splavu no ale to je dost realny! Nezapomenu, jak jsem jednou jedinkrat pri stedroveverni veceri chtela servirovat ja - kydla jsem plnou lzici salatu na svatecni ubrus  od te doby opet serviruje maminka. 

711990 salat se vypere, na rozdil od rajske 

viktorka_od splavu To by ale nepozadovaly soucinnost po sedmilete holcicce, ne? U nas he to teda tak, ze kdo se prvni chopi naberacky, ten nandava vsem, udelalo se z toho trochu privilegium, takze u nasich ted nejradsi nandava nejmladsi... Doma hlavne ja, ale studene si manzel teda nalije a ohreje (a kdyz si reknu, pripravi i mne). 

Koukám, že jsem to doma docela vyhrála. Nedožaduje se teplé večeře nebo ji udělá sám pro všechny, nandá všem. Nepožaduje nakoupeno, většinou ostatně nakupuje on. Neúkoluje mě, že bych měla vytřít nebo jít s dítětem ven, to dělám spíš já. Měla bych se nad sebou zamyslet 

continuity pravda! tu servirujem bez ubrusu radsi:)))

Ďalší diel z denníčka asociálneho bábätka , dnes nás prišla navštíviť kamoška, ktorá tu bola naposledy hádam 2 mesiace dozadu, sme často v kontakte cez Facebook, takže vie o tom, aký je synátor nekontaktný. Všímala som si, ako na ňu reaguje, tak malý s ňou nemal problém, sedela na gauči, asi meter od neho, on ležal na deke a pod hrazdičkou a okukoval ju, vyslovene sa na ňu pozeral, sem tam sa usmial a popri tom sa zabával a robil si svoje. Je pravda, že sme neskúšali žiadne veci tipu, že by ho držala alebo sa s ním hrala, ale tak ozývala sa na neho občas, čosi mu podala a bol v pohode. Ale teda vtipné bolo, že naozaj mu trvalo dlhšie, kým sa uvoľnil a prvých 10 minút som na ňom doslova videla, že zvažuje, čo to má byť, či sa treba preventívne pripraviť na plač alebo nie, podľa mňa ak by sa k nemu vtedy nahla a skúsila mu čosi povedať alebo sa k nemu natiahla, tak by jačal ako keby ho z kože drali . Ale vidno, že aj keď má zo starých rodičov plačlivé a nervózne stavy, tak ich už predsa trochu pozná, v ich prítomnosti sa správal o trochu uvoľnenejšie pri hre na deke/ležaní (dokiaľ neprekročili jemu únosnú mieru).

DrowRanger takhle malý a už si chrání svou komfortní zónu. 

Candance Hele takhle moje kamaradka vstavala o prazdninach po nocni v 10 rano, aby stihla uvarit jidlo svemu STARSIMU bratrovi, ktery ale na brigadu nikam nechodil:-D. Teda z toho tveho prispevku je mi lito i bratrance:-D. 

Karja to uz je jak popelka.....

Hele já už slyšela i o chlapech, co to jídlo v lednici NENAJDOU, to jste psali určitě někdo tady  

Tak Betty ja som z toho tiež prekvapená, keby to nevidím na vlastné oči, neverím . Ale tak on už teraz nie je veľmi maznavý a nosiaci ani vo vzťahu k nám, ako sa naučil otáčať, tak chce byť stále na zemi a skúmať svet .

Karja ja jsem na toto hrozne alergicka... Protoze ja sama musela skoro cele prazdniny varit bratrum (sice mladsim ale....), nastesti jinak to u nas tak vyrazne nebylo. Nechapu, proc bych jako holka musela nandavat a posluhovat u stolu. U nas funguje, ze i manzel nanda, umyje nadobi, obcas uvari.