Vše o těhotenství a dětech

Vari U vás na vsi asi počítají, že každý má vlastní.

Jo, je to fakt divnej projekt. 

Tabea Jestli k vám jde na narozeniny, asi to nebude tak strašný? (pokud teda nemáte pozvanou celou třídu) Já bych to asi taky nechala šumět, vlastně mi přijde, že ta matka to vyřešila úplně ideálně, řekla co řekla a tebe informovala a zjevně to nějak víc neřešila. Uvidíš na těch narozkách, aspoň si sama uděláš obrázek, jaké jsou mezi nimi vztahy. 

Muslik No hele, když odmyslím dítě...představ si třeba, že jsi jako já s manželem někde v zahraničí a nemůžeš pracovat, nebo ne tolik. Máš ten čas na koníčky a na sebe...a pak přijde tahle nabídka, zrovna když uvažujete, že se vrátíte domů (ale nemusíte), vezmeš to? Pokud jo, tak to prostě neřeš, je to přirozený vývoj a je jasné, že tě to zároveň děsí i těší, jako každá změna. 

Muslik verim, ze to zvladnes. jsi urcite velmi schopna, jinak bys nebyla tam, kde jsi, nenabidli by ti to a mozna bys ani z dosavadniho zivota nemela ten pocit dobreho fungovani a pohody. Verim, ze si vybudujes v te nove pozici i prostor pro rodinu a sebe. Probrala bych to s rodinou, jestli souhlasi s vyssim zapojenim. A dalsi faktor jsou asi lidi, co budes mit pod sebou, jestli se na ne budes moci spolehnout a tak. 

A ten pocit flakacstvi znam a bojuju s tim. Pracuji jen 4 dny v tydnu a nekdy si rikam, ze to je trapne, ze mladsimu jsou ctyri pryc, chodi do skolky, starsi to skoly a ja se tu valim s knizkou nebo si jdu zaplavat. 

Muslik já jsem trochu kariéristka a nejsem supermatka (navzdory tomu všichni tři nyní již dospělí potomci přežili a nehlásí výraznou újmu z mého ne/působení). Hodně jsem pracovala před dětmi, s dětmi jsem měla taky štěstí na částečný úvazek a HO (považ už v 2002!) a pomáhájící babičky. Pak jsem byla pár let na plný. Pořád ve firmě, kam jsem nastoupila po škole, takže taky pohoda klídek. No a přišly na mne roupy, že jako do důchodu tam nevydržím, tak jsem šla "hrát na větší hřiště". Profesně mě to uspokojuje pořád, ale upřímně musím přiznat, že moje tělo a hlava by snesly poklidnější život. Nicméně bych to asi znovu neudělala jinak.  Když teď něčeho lituju, tak že jsem do některých výzev nešla, protože jsem si nevěřila. Navíc vystoupit se z toho vždycky dá...

Muslik Vezmi to a když to nepůjde, tak to budeš řešit dál, ale už budeš mít představu. 

Gatita Já teď byla na obědě v takové skupince, Tchajwanka, Korejka, já a Japonka žijící trvale v Maďarsku. A ta Tchajwanka se nás ptala, že ji vždycky zajímá jak to mají ženy s prací a jestli uvažujeme, až děti odmaturují, že bychom šly do práce. No málem jsem se udusila. Tak jsem jí vysvětlovala, že u nás je normální pracovat i když jsou děti malé, což ji úplně rozhodilo, jakože kdo prý se pak stará o domácnost a o děti? Bylo to docela vtipné....Já se přiznám, že jsem na tu "lehčí verzi práce" nebo jak to říct, v Japonsku docela změnila názor. Pokud to někomu vyhovuje, může si to dovolit a dohodnou se na tom v rodině, nevidím na tom nic špatného. Dřív jsem to vnímala jako nějakou lenost nebo tak...ale pak jsem zažila, že ty "ženy v domácnosti" tady pracují třeba jako dobrovolnice, chodí na různé kurzy a v 98% jsou daleko zajímavější než jejich muži, kolikrát mají i míň času. :-) Myslím, že se tím nemusíš trápit, pokud ti to vyhovuje. 

Garfieto, že žena zůstane v domácnosti má u nás jen jediný problém, zato zásadní a to je finanční zajištění v případě, že se rodina rozpadne. Jak to tady není tradice ani moc běžné, tak to vůbec není vyřešené (moc to neřeší ani vdovský důchod, kterým se zde občas argumentovalo). 

Takže tohle bych řešila jako součást toho, jestli si to rodina může dovolit - nejenom obětovat její příjem, ale taky ji platit důchodové spoření. 

continuity Ano, to je pravda. Navíc ten rozpad manželství je statisticky docela pravděpodobný! 

Dcera si ted do školky odmítá brát nový věci, aby tam neviděly, že to má nový....takže jí leží v šuplíku nějaká nová trička (ale fakt hrozně hezká), ale jako dobře, ty jsou velký dost, to jí bude dlouho a nosí tam teda takové jak na vytření podlahy, po sestřenici....No ale koupila jsem jí nový boty a prej si učitelka všimla, že jsou nový a to ne, takže dneska má na sobě boty po dvou dětechonošený, co tu máme nahradní. Já nevim, o co jí jde, asi chce odpustit školkovný nebo nevim:D

continuity důchodové spoření řeší i ten případ, kdy muž zemře dřív než žena (taky pravděpodobné), ale na rozpad rodiny dlouho před důchodem se v takovém případě finančně připravuje těžko. To mají na Tchajwanu nějak vyřešené? Garfie 

Garfie ja se tim netrapim, realne to je spis jen volne dopoledne nebo ani to ne (protoze ten den vyuzivame na logopedie, doktory a jine kratochvile). Ale  kdyz to klapne, bezostysne cumim do blba nebo jdu za svym. Je to dost luxus, a vubec si neumim predstavit, kam zenska s plnym uvazkem a detmi vmackne treba cviceni? To neni ani konicek, ani nic zajimaveho ci verejne prospesneho, spis nutnost... Jsem za ten cas hrozne vdecna a kdyby to tak mel i manzel, moc bych mu to prala. Pres tyden neni cas na nic a o vikendech zas radi neco delame s detmi, u cehoz si leckdy clovek taky moc neodpocine:))

Karja ty jo, zvláštní! Jestli to třeba ta učitelka nějak nekomentuje?

Muslik a muzes odmitnout a zustat na soucasne pozici?

Gatita mně to volné pracovní dopoledne přišlo úplně skvělé. Loni, jak syn chodil na pár dopolední do školky, mi to tak občas vyšlo. A je to úplně jiné než volno o víkendu třeba.

Evaeva Ne, tam jsou uplně v pohodě učitelky, možná jí vadí, když jí to pochválí nebo tak, že si toho prostě všimnou. ALe myslím, že to začalo těma pěknýma tričkama, že si je nechtěla zničit a ted to pokračuje dál:-D

Karja já nemyslela nutně špatně, ale celkem si umím představit, že mladšímu by mohla vadit i milá pochvala 

Gatita S tímhle bojuju taky, že to volno by se mi hodilo, ale nějak cítím potřebu na sobě pracovat a prostě se o sebe umět postarat případně sama. Což vím, že bych ted aktuálne nezvládla na urovni aby se mi hezky žilo. Takže makám a necvičim:-D, ale nevím, jestli mě to nedoběhne, možná jo;-)

Karja tak cvičit můžeš po práci, ale hlavně je to takové, že si vůbec nevydechneš bez toho volna. Což teda má většina lidí a žijí, tak spíš jde o priority než o život

Evaeva No, ale já jdu po práci rovnou za dětma, plus ted ty jarní přeščasy.:-/fakt tam není moc prostoru, jedině nějak o víkendu, ale prostě není to priorita, zase by to bylo honění se za něčím dalším, další povinnost. 

Karja musí hlídat sambo samozřejmě. Ale je to honička no, já jsem určitě pro to volno

Evaeva Napadlo mě to, když o tom continuity psala, ale netuším. Zřejmě je tam míň rozvodů. :-) A možná je i "slušnost" postarat se o ženu? Těžko říct, zkusím se na to zeptat, jestli bude příležitost. 

V Japonsku se dělí majetek přísně na půl, dokonce i odhadované budocí příjmy, to jsem ale přesně nepochopila jak. Kamarádka mi kdysi říkala, že Japonky často čekají s rozvodem na důchod, aby dostaly polovinu manželova příjmu. A taky Japonky, které se chtějí rozvést, mají možná trochu výhodu v tom, že se tady tradičně starají o finanční stránku rodiny, je běžné, že muži odevzdávají celou výplatu ženě a dostávají jen kapesné. Tak kdybych se chtěla rozvést, začnu si ulívat bokem. :-)