mnum Jež, tak to by pro nás taky byla dost velká nástraha!
Vše o těhotenství a dětech
02. února 2017 08:39
Reakce na Mohučanka:
dzizisketa
Pamatuju si, jak jsem se jako malá v noci vzbudila po nějakém zlém snu a bála jsem se zavolat rodiče, protože by se zlobili. Později jsem se jim samozřejmě bála říct spoustu jiných věcí
Prosím vás, nemáte nějaký tip na dárek pro jedenactiletého kluka? Hobby má velmi specifické, z toho nic nekouká. Škola ho nebaví, absolutně nečte. Na přímou otázku řekl Nevím 
nakonec připustil, že by si přál jednu určitou počítačovou hru, ale s tím zas nesouhlasí rodiče. Oblečení nechce, protože "to stejně dostanu vždycky". Stavebnice nebo hry ho nebaví, není na to zvyklý a stejně by si s ním nikdo nehrál. Tak já nevím...
(Možná by zvládl komiks, tam není třeba moc číst...Loni dostal Lapku a líbilo se mu to, ale jeho maminka tvrdí, že nic, co zavání knihou, už nepřijme.)
Mohučanka A co ten destrukční deník? Nezavani to knihou?:-D asi ano.
Mohučanka k tomu hobby nic nepotřebuje?
Přijde mi to docela beznadejne. Ono ty děti, co už nejsou děti jsou na vymýšlení dárků sloziti. Nějaký Merch?
Jinak dítě si přálo lampu, která svítí libovolnou barvou. Jen je to už docela dost peněz. Nebo něco k tomu počítači?
I třeba lepší myš nebo sluchátka?
Reakce na Potrefenáhusa:
Kokoska já si s tím položit a jít vzdycky rikala, ze to musí byt urban legend...nebo teď jsem četla Držím malyho za rucicku, dokud neusne...to mě docela plnilo zoufalstvim
Mě taky. Ale já byla to dítě, který v klidu leželo v postýlce (už tohle neznám) a drželo se maminky za prst, dokud neusnulo... Takže asi fakt existují.
V těhotenství mi všichni v okolí, říkali, že budem mít klidný dítě, co bude navíc dobře spát, protože jsme takoví oba. Haha, prozřetelnost měla asi zrovna smysl pro humor, když si nás malej vybíral.
žluťásek Potrefenáhusa Dík za tipy na knížky, musím se tím teď prokousat.
Já jsem měla takové to mladší dítě. Ta nejenom, že usla když jsem ji položila do postýlky - ona si klidně usla odložená v místnosti plné lidí (u našich na návštěvě, kde se na ní byli podívat další příbuzní) asi 12 lidi celkem.
Zato ta starší to byla hrůza hrůz a dodnes to dítě usíná blbě a spí málo. Mladší to za světla v pokoji zalomila naposledy předevčírem.
Mohučanka co knihu k tomu hobby? Nebo lístky do kina? Je to už problém u těch, co vyrostli z hraček, ale na zážitkové darky je jeste brzy
Mohučanka baterku, nůž, led lampičku nebo větráček k počítači, jestli jezdí na kole, tak něco k tomu. Nejlíp nějaký technický věci, který zavání dospělostí 
jestli nemá, tak nějaký ten chytrý náramek.. a velký úspěch mají externí repráčky (ousti se hudba z telefonu a hraje do repráku)
Díky všem za tipy, je to fakt obtížný, buď to všechno má v dobré/nejlepší kvalitě (k počítači, chytrý náramek, repráky) nebo to narazí na rodiče (lístky do kina, kudlička) a ten Deník je bohužel opravdu kniha. Nicméně jsem dík zdejšímu mozkovému trustu našla tričko s potiskem Promiň, neslyším co říkáš, musím řídit traktor, což přesně vystihuje vztah chlapce s maminkou...Takže díky!
Prosim, poradte mi hezky darek pro 8 mesicni holcicku. Pro me uz je to nejak davno... chtela bych neco uzitecneho (kostky a tak), ale aby se to nedalo koupit v kazdem hrackarstvi. Uz mam cepici od Dupeto diky Potrefenáhusa a ted hledam jeste nejakou malickost. Napadlo me neco od Djeco, treba ty jejich kostky. S tim si hraji tak rocni deti, ze?
Lamicka já bych pro svoje dítě moc uvítala něco takovýho, v 10 měsících ho extrémně bavilo vhazování a líbí se mi to jednoduché provedení.
Ale před časem mi to tu pohanili, že to vypadá jako hračka pro kočku
Lamicka ty Djeco kartonove kostky jsou dle mne dobry napad, urcite uz i pred prvnimi narozeninami si na nich muze prohlizet obrazky, bourat vez, kterou postavi nekdo jiny, pak si zacne zkouset stavet kosticky na sebe a do sebe a za sebe, bude do nich schovavat zviratka...
Můžu k tomu usínání typu "položím do postýlky a jdu" dotaz, bylo to s dudlíkem nebo bez? Nemyslím to nijak provokativně, fakt mě to zajímá - první dceři se mi ho vnutit nepodařilo, tak jestli se mám napodruhé snažit víc
Anema u nás bez, dceři jsem se snažila dudlík jednou nebo dvakrát vnutit, když to "položím a jdu" nezafungovalo, a ona vypadala, že se zadusí. To "položím a jdu (spát)" u nás teda fungovalo jen po nočním kojení, to první večerní uspávání probíhalo "uchováním", ale trvalo to teda tak 10 minut, pak jsem ji položila a šla.
Budu muset jít někam zapálit svíčku a pomodlit se, aby to s tím druhým bylo stejně 
Anema na dotaz nevim odpovedet, takove dite jsem nezazila ale moje obe deti dudlik odmitaly, u prvni jsem to ani moc nezkousela, tam mi nevadilo byt k dispozici neustale, brala jsem to tak ze nic jineho dulezitejsiho momentalne na praci nemam. U druhe jsem to zkousela vic, protoze bych obcas uvitala kdyby se dovedla uklidnit i necim jinym nez prsem a ja nemusela kvuli mi neustale odsouvat starsi dceru... a taky se nepovedlo, zkusila jsem asi tri druhy, pak jsem se na to vykaslala. Nyni v 15 mesicich ma jeden na snurce pripevneny ke kocarku, obcas si s nim pohraje, ale spis ho pouziva jako kousatko. Zas je to fajn ze nemusim resit odvykani od dudliku
Anema u nás s dudlíkem. První syn ho odmítal asi do pátého měsíce. Do tří, čtyř měsíců usínal stylem položím a jdu, ten poslední měsíc s křikem, pak vzal na milost dudlík. Byl to takový zvláštní křik, jako kdyby se musel uvolnit či co. Do pěti minut byl tuhý. Když jsem ho chovala, tak nebrečel, ale ani nespal.
Já měla taky spavé děti.
Kdyz tu čtu o uspavani, navíc dlouhém.. Vůbec nechápu. Neznám to.
Od mimina jsem při položení do přistýlky pustila hráči kuřátko a obě si to rychle zafixovaly. Znamená to spánek.
Tenkrát jsem dostala nejlepší radu. Nikdy nevyndavat z postýlky, když nechce spát. Uklidnit, pohladit, utisit a odejít. Třeba se zase vrátit, i několikrát, ale vždycky odejít. Nikdy jsem nenechavala plakát, to ani náhodou. Ale vždycky jsem odešla.
Fakt si na to zvyklý úplně úžasně.
I odpolední spaní jsem pouštěla hrací kuřátko a fungovalo to.
Naopak musím říci, že poté, když jsme v jejich 3 týdnech šly na více než měsíc do nemocnice, zafixovala si, bohužel, zase tam to krmení ve 22 hodin a buzení kolem 22.hod ji vydrželo snad do tří let. Tam jsme to řešili tím, že jsme ji brali do postele k nám.
Prostě si to dítě zafixuje určitě postupy a pak na nich trvá.
Ale večerní rituál byl jasný, do 20 hodin musely být obě v posteli a klid.
Sedět denně i hodinu u postele a čekat, až dítě usne..to by mě spolehlivě zabilo. A taky tenkrát nebyly chytré telefony, abych mohla sjíždět ty internety.
Anema u nás s prvním jak kdy, někdy vytuhnul bez dudlíku, když se vrtěl a nemohl zabrat, dudlík pomohl. to "nemohl zabrat" netrvalo dlouho, většinou když jsem odešla, tak buď bylo ticho a spal, nebo za chvilku začal kňourat a pak ten dudlík chtěl. Druhý dítě jen s dudlíkem a trvalo nám do dvou let, než jsme se ho zbavili. Pořád musel být dudlík, až při dvouleté prohlídce řekla doktorka "to je ostuda, budeš mít křivý zoubky!" A od toho dne se fungovalo bez dudlíku.
