Vše o těhotenství a dětech

dzizisketa Syn vetsinou usina stylem polozim, odchazim. A je ticho a opravdu spi. Nijak ho netrapim, kdyz nahodou breci, vratim se. Proste to tak je, spi hodneni pres den, v kocarku, aute nebo postylce. Manzel je spaci medved taky, usne kdekoli kdykoli, tak to asi zdedil, nevim. Neni to nejaka zasluha a trenink, proste se tak narodil. 

dzizisketa ja mela deti v osmdesatkach a opravdu takovy trend byl. Ale samozrejme kdyz dite plakalo, tak jsem ho nenechala, vzdycky jsem se sla podivat. Nekdy pomohlo jen zasoupnout dudlik nebo znovu prebalit, nekdy pochovat, podle situace. Ale fakt jsem neuspavala hodinu nebo dyl. Mela jsem zkratka stesti. Taky byl trend, ze musi mit dite svou postylku a spat v ni, to jsem dodrzela, protoze mi to vyhovovalo a deti v ni byly schopne a ochotne usnout. Ja mela valendu vedle postylky, takze slo v pripade potreby i tu rucicku podrzet. 

Kdybych mela nespavce, asi bych je taky treba vic nosila a mela je u sebe v posteli, kdyz by to jinak neslo. Ale opakuju, vylosovala jsem si klidny spavy deti.

Kokoska Mladší syn tak do roka usínal způsobem položím a odejdu. Takže potvrzuji, že i dnes takové děti existují. Zřejmě by to šlo i déle, jenomže se hrozně mlátil v postýlce, snažil se přelézat, když se probudil, a když jednou opravdu přelezl a spadnul z výšky na hlavu, postýlku jsme zrušili a šel do velké postele se zábranou. A to byl konec s takovým usínáním, protože ho lákalo opouštět postel. Ale doteď usíná rychle, s oním držením za ručičku.

Pinot Noir tak at mu to vydrzi!

Kokoska Pinot Noir naše dite neuslo samo snad nikdy, jednou muzovi na ruce, když tu něco resil asi v půl roce (nepočítám teda v jedoucim autě nebo kočárku, tam spi dobře), ale položení znamenalo okamzitej řev, žádný položit do postylky ospale, ale ještě bdele dite, tím si člověk leda vykoledoval něco, co fakt nechtel a uspat pak bylo o to tezsi

ale ona vůbec měla ty první tři mesice docela narocny, nechtěla byt moc ani v kočárku, proste s tím ležením bez kontaktu měla trochu problém 

zadny velký kejkle s ni ale teda nikdy nutný provozovat nebyly, spi fakt celkem dobře, ale usinat sama zatím moc neumí 

Potrefenáhusa ja dekuju nebesum, ze ty moje medvidata byly takovy fakt klidnejsi, takze jsme se vsichni dozili jejich dospelosti celkem v pohode.

Kokoska já si fakt nestezuju, mne to nijak nevadí a nevadilo, proste ji teď pomůžu usnout a do 18 ji snad uspavat nebudu :-)

Kokoska To byste se dožili i tak. Já veškeré své frustrace vypouštela vzdy na sambovi a teď jak je můj táta v důchodu, tak i na ním. On ale třeba pozná, kdy sem nemá chodit, takže on mi třeba ráno nese rohlíky a boji se mi je i dát. Někdy je mi ho docela líto:-D. 

mnum

Nechci vůbec rozporovat, že jste s mužem jako miminka dlouho a klidně spali, to vůbec. Ale minulý týden jsem si četla dvě bichle-bible péče o miminka a děti z let '76 a' 87 a tam teda drsně a důrazně nabádaly autority matky, že od konce šestinedělí se má dítě "učit" usínat samo. Matka má zkontrolovat, že má suchou plínu, nemá teplotu apod. a odejít a nechat miminko klidně dal plakat. Hlavně nepolevovat. Nevracet se, nebrat do rukou, nekojit, nemazlit... A věřím, že hodně matek to takto dělalo, když je k tomu tlačili všichni kolem nich. Myslím, že tak nějak jsem byla naučená "dobře spát" i já. A tenhle náhled na to, co je to dobrý spánek miminka, v té generaci našich rodičů pořád přetrvává. 

​A když jsi byla takhle naučená i ty, nechalo to na tobě nějaké následky?  

Kan

Ano, zanechalo. Resp. si dodnes pamatuji, že jako malá jsem se v noci bála, ale byla jsem na to sama, ani mě nenapadlo jít za našima nebo je volat. A i kdyby to na mě následky nezanechalo, neznamená to, že je takový přístup správný - ignorovat jediný komunikační nástroj, kterým miminko dává najevo problém, tedy pláč.

Edit: naši nás vychovávali tím asi klasickým postkomunistickým modelem, ne moc mazlit, ne moc chválit, abychom nebyli rozmazlení, abychom si o sobě moc nemysleli... Samozřejmě že nás mají rádi a i jsme to věděli, akorát často jsme od nich nedostali zrovna to, co bychom potřebovali, co by nám pomohlo. A následky na sobě poznám i dnes, nejen ve vztahu k nim, ale i ve vztahu k Rosťovi, v některých situacích mi naskakuje automatika z dětství, která ale není způsob, jakým bych chtěla situaci řešit, protože vím, že jako malé mi takové jednání vůbec nepomohlo. Ale naši jsou jako prarodiče úžasní, o hodně měkčí a citovější. 

dzizisketa Tak pochovat mohli, to ano. 

dzizisketa 

Pamatuju si, jak jsem se jako malá v noci vzbudila po nějakém zlém snu a bála jsem se zavolat rodiče, protože by se zlobili. Později jsem se jim samozřejmě bála říct spoustu jiných věcí

Mohučanka to je hrozný, ale samozřejmě takový byl tehdy trend. Naše mamka byla asi pokrokovější (a taky bude trochu mladší). Ségra si dokonce jako malá myslela, že máma nikdy nespívždycky byla k dispozici. Ne, že by na některé věci nebyla přísná.

Mohučanka uf, tak toto u nás našťastie nebolo. Áno, zaspávať sami, ale za rodičmi sme mohli ísť vždy.

Naši byli tak pokrokoví, že jsem s nima v ložnici spala do deseti let. V baráku o 8 pokojích:-D. Jako mimino prý ukládali a odcházeli, ale pak si myslím, že od roku a půl uspavali. O tom máma hodně vypráví, že spoustu let neviděla na rozdíl od taty žádnej film.

Syn je doma od minulého piatku, začal silnou nádchou (žltou) a keď som sa po vyše týždni dovolala na krčné po výsledok kontrolného steru, tak mal zas nejakého bacila, má na to kvapky od štvrtka, už vôbec nesmrka, tak ho tu pripravujem, že od utorka ide do škôlky. A práve som zistila, že dolna trieda jeho pavilónu je od zajtra v karanténe. A keďže sa bežne miešajú, horni aj dolni sa ráno stretajú dole, a dolni chodia od obeda, aj na spanie, hore, tak ho tam zas nedám.

Našla jsem perfektní produkt pro velkoumalou 

:-D. ale za 800, to bude muset holka počkat do výprodeje. Jen nevím, zda to pak nerozjede migrény i sousedům,natož nám, jaké to bude házet šajny.

K Vánocům si přeje hůlku se trpytkama, křídla a šaty. Ségra Táňa si podle ní prej přeje zeleninku do polévky. 

Karja my jsme byli v patek v takovem malem mistnim obchudku a pro dceru jsme vzali fialove trpytive holinky. Jak jsem je uvidela, vedela jsem ze bez nich neodejdeme

Zeleninku do polevky

Karja ty jsoudo školky jako dělaný! Je hodná, že myslí i na ségru. 

Karja starsi ted prisla ze školky, s ocima navrch hlavy, ze meli pismenkovou polevku!