tv no chápu, že je to normální, ale nic to nemění na tom, že je to fakt strašidelný! 
Teda aspoň pro mne 
Vše o těhotenství a dětech
02. února 2017 08:39
Reakce na nolita:
Sweet Potatoježis já napřed četla, že mu (jako hajanovi) koupila knihu :-) a říkám... ok pořád ho mít, vzít si ho s sebou, jako proč ne, ale koupit mu knihu???
To bych už byla dost nervózní.
Sweet Potato takto som kúpila do zásoby maznákov 3 + mama kúpila ešte takú žabu, úplne inú ako boli tí maznáci. Takže syn má doma na spanie 2 maznákov na spanie + adoptoval aj žabu, spí s troma. V škôlke má štvrtého a keď ho beriem domov oprať skončí to tým, že cez víkend spí so 4ks!!! Náhradného maznáka mám schovaného v skrini a vyberiem ho až keď sa stratí alebo zničí jeden z tých ostatných 
.
A jednu dobu chodil syn spať s dinosaurami od Schleichu. Každý večer s iným, niektoré sú teda pekne veľké a ešte aj ostré. Prestalo to, keď sa v noci nabodol na triceratopsa .
Blbý dotaz - mimino a rýma. Malá má od pondělí rýmu. Přes den je v pohodě, v noci je slyšet jak chrčí, ale spí celou noc. Teplotu nemá, odsávačkou nic moc neodsaju... A teď ten dotaz - zrušit víkendové kempování, nebo můžeme v klidu vyrazit? 
Asi mi odumřely všechny mozkové buňky a nejsem schopná to vyhodnotit...
MPLee zabalila bych solný sprej a vyrazila kempovat
Já bych jela a byla připravená se kdykoliv vrátit. Jestli nemá teplotu, tak co, stejně byste byli celé dny venku, i kdybyste zůstali doma, ne? Na noc bych jí dala tenkou čepičku. Nevím teda, jaké mají být teploty v noci, ale na velký chlad to nevidím. Něco bych preventivně stříkala do nosu, nějakou mořskou vodu.
MPLee Jela bych, dokonce mám dojem, že spaní venku naší příšerce od mala při rýmě pomáhá. Jen bych byla opatrnější na její tepelný komfort, ale předpověď je dobrá.
Reakce na 999:
Já měla černýho plyšovýho kocoura a když jsem ho notně olysanýho odložila, tak ho moje matka kreativně přivázala k lustru, kde se mu propálilo břicho. Tak mu na něj našila záplatu, úplně šílenou, přišitou velkými stehya později ho věnovala své vnučce, mojí dceři. No a ta ho několit let nedala z ruky, všude s náma chodil a jezdil. Má ho dodnes, příležitostně vám tu matčinu pomstu vyfotím :-).
Kdyz bylo dceri cca 7, koupila si na charitativnim bazaru maleho látkového konika /cerveny podklad, bile puntiky a hriva ze zlute vlny/. Pojmenovala ho Karel a mily Karel s ni vsude jezdil. Pak k nam přišel pejsek Bobik, kteremu se konik Karel hrozne libil a ukousl mu nohu. To jsem jeste zvladla opravit a Karlovi prisit nohu novou. Ale druhy utok Karel neprezil a skoncil rozcupovany na male kousicky. Dcera /to ji bylo cca 17/ mi volala do prace, jaká se stala tragedie..... No opravit uz nesel...
Reakce na Garfie:
Třeba teď na dovolené se nám stalo, že jsme chtěli jít večer někam na kolotoče (neslíbili jsme to, nic takového), ale protáhla se večeře a nakonec jsme se rozhodli, že půjdeme druhý den. A on asi 10 minut plakal, jako žádné scény, jen si někam sedl do koutku a rozplakal se, prostě mu to přišlo líto, protože se hrozně těšil, všechny argumenty uznal, jen si to potřeboval vyplakat. Jednou se mu (jako) ztratila ségra a plakal hrůzou, když se objevila, tak se hrozně smál, ale plakal dál, prostě to nešlo zastavit....
U nás jsou vůbec plačky chlavně chlapi, pamatuju, jak můj táta brečel dojetím na svým padesátinách, prostě, že jsme se tam tak sešli a že je to fajn...a můj muž plakal na vlastní svatbě (dojetím prosím
to je ale hrozně milý a dojemný 
Já bych úplně plakala s ním, jen když to čtu :) Mám ráda, když jsou chlapi aspoň trochu citlivější a nebojí se dát emoce najevo, než tvrďáci, co řvou, že chlapi zásadně nikdy nepláčou. Svého manžela jsem viděla plakat asi jen jednou v životě, ale nikdy na to nezapomenu, jak to bylo dojemné. Bydleli jsme v podnájmu u starého pána, který k nám chodil jednou měsíčně pro nájem. Manžel je hodně přátelský a komunikativní a s pánem si dlouho a rád povídal. A když jsme se stěhovali, tak mu normálně při loučení s tímto pánem ukápla slza, protože mu bylo líto, že to končí :)
Garfie U nás brečí taky spíš chlapi :-).
clothilde Ježíš, teď jsi mi připomněla, že ten kocour měl urvanou packu a matka ji "opravila" nějakou gumou. Musím ho fakt vyfotit :-).
MPLee Jela bych, ale pokud tam budou jiné děti, držela bych ji daleko, daleko!!!
nonemy ja mam taky rada, kdyz muz dokaze dat najevo emoce. Hlavne kdyz chlap nema uplne popreny emoce, tak to fakt hodne usnadnuje komunikaci :)
Coz mi pripomina, pro nemcinarky: posloucham ted uz trochu starsi podcast Paardiologie, od spisovatelky Charlotte Roche a jejiho manzela.
Bavi se tam o svym vztahu a jejich styl komunikace se mi hrozne moc libi. Ona je hlasem trochu otravna a afektovana, ale je pro me inspirativni jak otevrene a konstruktivne se bavi i o neprijemnych tematech, treba ze jeji manzel uz nechtel dalsi dite.
nonemy Je to hezký. :-) Já ani syna nevychovávám takovými těmi řečmi "buď chlap" a "chlapi nebrečí" a tak, to jsem nesnášela už jako malá.
Garfie 
kéž by bylo víc takových, jako jsi ty
nonemy Děkuju, snad nevychovám bábovku!
Garfie to si rozhodně nemyslím, to že je chlap citlivý, neznamená, že nebude silná osobnost. Naopak. A nápadnice budeš odhánět ode dveří :)
Garfie Muž takhle kdysi brečel, když jsme se spolu dívali na Předčítače (už ani nevím, jestli to byl tehdy schopný dokoukat). A strašně tím u mě teda stoupnul!
Karja děti v naší skupině nebudou, cizím se vyhneme. Ale ono di pátku už to možná bude dobrý....
A ještě jeden podobně tupý dotaz - kde jste vypouštěly děti, co ještě všechno sežerou, staví se a pak padají na hlavu, ale v kočáru se nudí? Napadlo mě nějaký tartanový hřiště? Nevíte o něčem na Praze 8 nebo okolí?
