Vše o těhotenství a dětech

Kytky jsou jedna z největších oběti mého mateřství. Z bytu jsme stěhovali plnou dodávku, spoustu 2m kytek, všechno je zlikvidované  zachránila jsem jednu, která přežívá v zimě ve skleníku a z obrovské palmy mám tři malé odnože na parapetu, jinak nebyla lepší zábava, než na velké kytky šplhat, čímž se překvapivě polánaly, z menších otrhavat listy, vyhrabávat a požírat hlínu nebo si rozhazovat po celé místnosti. V kombinaci s tmavým domem to chudinky nějak nezvládly...

Moje děti nože vůbec nelákájí, ty zůstaly v šuplíku hned pod linkou, čistící prostředky lákají toho druhého a to fest, stejně jako všechny krémy a podobně, takže hlavně je potřeba zavírat komoru. No a pak kramaří plastové misky, vařečky, příbory a podobně, to mají dovolené, ale mě nebaví to pokaždé hezky srovnávat zpět, tak to tam jen házím. Uklidit jsem vlastně musela hlavně různé výtvarné potřeby staršího, protože mladší by je snědl:) a starší by nám to tu vylepšil. Starší měl takové období, kdy akorát vyhazoval věci z poliček, realizoval se v hračkách a na konferenčních stolcích, nemohli jsme si odložit ani skleničku.

Edit zapomněla jsem na největší lákadlo, moje šuplíky u stolu, v jednom mám líčení a v druhém tužky. Tam jsem pořídila i ty pojistky, ale urvali je:) 

Ale teď veseleji. Mít jedno dítě je taková pohoda! Starší chodí do školky, je úplně v extázi, zvládl tam o 2 měsíce opožděnou oslavu narozenin, teď měli karneval, září jako sluníčko a já mám na něj asi tak o milion procent víc psychických sil, když tu nemusím 16 hodin denně řešit rozbroje a řev. Mladší je sice v období neeeeeeeee, ale když je tu sám, tak mám čas se mu věnovat a většinou to nějak zvládneme. Hodně jezdí na odražedle, takže se s ním i v nějakém tempu projdu, nevzteká se, že chce jít doleva, když bracha zrovna doprava, jdu tam, kam chce. A po obědě spí!! Takže i když vstává v 5, dnes máme rekord, 4:40 , tak jsem tak vyzenovaná jak už roky ne. Škoda, že jsem to tak necítila, když jsem měla jen toho jednoho  teď ještě by nemuselo už čtvrtý den v kuse lejt a bude to úplná paráda. 

Malenge u nás déšť přinesl spoustu radosti, před domem máme lagunu:) včera jsme vylévali vodu i z gumáků, i pod protiteroristickým oblečením byli durch.

Já jsem vůbec nezabezpečovala kuchyň, když dosáhl do šuplíku s noži, už s nimi se mnou krájel a věděl že může jen v učící věží. Máme jen jednu pojistku na skříňce s různými smlouvami a dokumenty, to jsem moc nechtěla aby kramařil. Ale jeho zajímala vždy hlavně kuchyň, vytahal si misky, hrnce, vařečky, já jsem to naopak vítala, že se zabaví. Nebo šuplíky s papirenskými věcmi, košík na tvoření, to ho většinou zaujalo na dlouho. 

Ale uznávám, že syn kdy neměl ty sebevražedné sklony. Nelezl na linku ani židle, nešplhal po nábytku, nepoutala jsem ho v kočárku ani jídelní židli, protože seděl a ven nelezl. 

 a věděl že může jen v učící věží.  

​Tohle je věta, která přesně vystihuje, jak jsou děti různé. Naši kluci nejspíš taky vědí, ale vůbec nic to neznamená

Okrem čítania kníh a príkazov/zákazov sa so synom vlastne nerozprávam, nechcem mu totiž skákať do reči. Ani neviem, ako sa teda môže vyvíjať

Pinot Noir jezis presne

Kdyz o tom tak premyslim, my nemáme doteď nějak moc věcí u země. Zařizovali jsme být až miminem a kromě jedné komody žádný nový nábytek nepřibyl. 

letfenixa to name doma. Dvakrát! 

letfenixa promiň, ale  a ano, znám. Občas si říkám, že už by malý mohl konečně začít mluvit a pak mi dojde, že pak budou mluvit celé dny oba a budou se k tomu překřikovat a to už mi ta hlava asi opravdu exploduje.

Nechápu, já už bych byla dávno v blázinci...11 děti.

tv no to určitě, ale osobně mě teda nejvíc děsí představa totálně zhuntovaného těla, do pár měsíci po porodu být zase hned těhotná, a znovu a znovu... kde je nějaká regenerace? Já bych se určitě rozpadla max po čísle 5.

Malenge ti strasne lituju! Ja jen doufam, ze syn bude neresic kytek po me. Ja mela od narozeni v pokojicku obri difenbachii (je tam dodnes) a kytky mela mamka vsude. Akorat pry casem do nekterych mistnosti udelali koule misto klik . Venku na zahrade mame nekolik tisu a teprve ted zjistuju, co vsechno je jedovate. Faze vyklizeni spodnich pater supliku a skrinek uz nastala, ale kytky nedam! Nadtesti mame volne mistnosti, ktere kdyztak zamknu. Nespis takhle neprodysne uzavru knihovnu a vsechny kytky umistim tam. 

žluťásek u nás taky nejvíc jede kuchyně. A koupelna, ale tu zavíráme. Na židle lezou, ale já je naučila dělat to bezpečně, stejně tak na gauč a postele. Mladší dokonce leze přes pultík do své rostoucí židle, starší tvrdil, že jednou i vylezl, ale to se mi nezdá:) 

Karja Taky jsem spíš pozorovatel situace, tohle se podle mě nedá úplně změnit, nanejvýš nás ty děti trochu líp vycvičí. A houpačka by mě předem napadla, ale zase nedovedu moc předvídat, jak třeba zareagují na něco starší děti, naposledy třeba, že je potřeba i petiletou hlídat, aby mi v zápalu hry nešlápla na mimino (nešlápla, ale bylo to o fous).

Myrtila Tak jako u nás desetiletá, když ji přijdou kamarádky, tak litá hlava nehlava a klidně by i maloumalou nějak strčila.

Holcicky si pripravuji svuj novy pokojicek

mnum vidím, že už sú aj nastahovane

letfenixa vobec by mi nevadilo keby mali len tolko hraciek