Prosperina ta neřízená (a dle mýho názoru pro děti dost frustrující) totální "cochcárna", kterou jsem zažila u některejch anglosaskejch a teda hlavně americkejch rodičů.
Nepochybně to frustrující je, to dítě (stejně jako pes ) potřebuje vedení! Bez toho si neví rady... Ale už jsem viděla mnoho úvah i ze zmíněnejch oblastí, že s tím udělali velkou chybu, a dost se obávaj generace frustrátů... ergo upouští se od toho pomalu.
Jako jo, někdy řvou i švédský děti, ale není to v takový míře jako tady. Jsem přesvědčená že je to jednak tím klidnějším přístupem, a druhak obecně odkoukaným chování od dospělejch. Tady je každej okamžitě napruženej, furt ve střehu aby mu někdo nevykoupil poslední rohlík před nosem... ve frontě jsou schopný se o místo poprat... no nebe a dudy.