Přiznání

Gatita jednat to, jinak, kdyby bracha od Luna na to nemel, je mu k ničemu i nejlepší gympl v republice.

U nás to nabírá celkem zajímavý vývoj. S prestupem dítěte na jinou základku jsme v pohode všichni, kdo měl v širé rodině nějaké vzdělávací ambice. Jediny, v kom to hloda, je můj muž, který pořád pokouší s tím odvoláním a je překvapen, že my ostatni jsme v pohodě. To jsou ty nenaplnene ambice rodičů přenášené na deti. 

Teda, že to sem chodí číst Plaga, to jsem nečekala!!!

Garfie To je evergreen. Akorát teď už to vypadá, jako by to mysleli vážně.

Málem jsem teď do hrnce k bramborám přihodila dnešní roušku  muž vypadal docela překvapeně, ale nezastavil mě, ještě, že jsem ty brambory včas zahlédla

Teda, že to sem chodí číst Plaga, to jsem nečekala!!!

​To mě taky napadlo při čtení nadpisu. 

To se pořád opakuje, ale asi je hned tak nikdo nezruší, vždyť jim tam chodí děti, event. vnoučata.

Ja by som len ako príspevok do tej debaty, že keď to obmedzovali na Slovensku, najtvrdšie to dopadlo na najlepšie školy. Konšpirovať prečo sa mi nechce.

Ale obzvlášť absurdná tá situácia bola pri špecializovanom gymnáziu pre mimoriadne nadané deti , keď chceli, aby zo základky nemohli všetky postupovať, ale len 10%. Ako ono to nakoniec nejako utriasli, ale .

Já teda nevím, co jsem to měla za blbej nápad, v deset večer jít třídit botník. Jsem si říkala, opadlo vedro, máš to za půl hodiny hotový.

Tak ne, vyvalila jsem všechno z vestavěné skříně, přidala tašku s letníma plátěnkama a sandálama, když jsem na hromadu naházela i zimní křusky, ty jakože uklidím mimo dosah, tak jsem v úzké chodbičce vytvořila hromadu, která nejde překročit, nejdou otevřít ani ty dveře od skříně k tomu určené, ani wc a koupelna. A já se na to asi vykašlu, nechám to tak půjdu si lehnout.

Kde jsem všechny ty škrpály ksakru nabrala?

Jennyfor Hahaha, lituji te! Ja dnes tridila detske. Mme prijde, ze porad jenom tridim. Kdybych spocitala, kolik vsemu tomu trideni dam rocne casu, at uz pro deti nebo meho obleceni, tak by me asi omylo. Boty mam pretridene ctrnact dni. Nastesti u nich jsem litomavana uloznym prostorem, tak nemam vubec chut porizovat dalsi;-). Nekdy mam chut vsechno vyhazet a zacit od nuly. Ale asi bych se nedoplatila.

Karja no já jsem asi taky hromadič. Je mi líto vyhodit boty, ve kterejch mě netlačej nohy. A jsou to teda občas hnusoboty. Teď jsem měla v ruce nějaký Rieker, myslím, že přesně tyhle:

děsný jsou, nevím, proč jsem je kdysi kupovala, chtěla jsem je vyhodit, ale vyzkoušela jsem je a jsou teda ale děsně pohodlný.

Tak jsem je tam zase zpátky zastrčila, že je budu nosit na těch nateklejch zkřivenejch nohách v osmdesáti

A takhle to mám se vším....

Jennyfor No vis, taky tam jedny riekery mam....Zimni, nemela jsem je snad 7 let na sobe, ale jsou uplne jak novy, prece je nevyhodim:-D

Nebo jsem našla pohodlný tenisky, lehoučký, měkoučký, akorát se třpytěj jak diskotéková koule.

Něco takového:

No, měla bych to vyhodit, ty bych si vzala leda potmě, jako odrazky by mohly posloužit. Ale zas jsou fakt pohodlný. Tak si je taky nechám do těch osmdesáti, pak budu trendsetterka. No ale kdy jsem to teda koupila? Vůbec se nepamatuju.

Jennyfor Třpytivé tenisky schovat na chození s vnoučaty na písek! Dětem se budou líbit a popravdě, pobyt na pískovišti boty strašně ničí, tak se ochoděj a budou se moct bez lítosti vyhodit :o)

Jennyfor riekry vyhodit (ani v osmdesati ti to nebude jedno trpytky nechat

jinak ja uz to mam za sebou asi pred mesicem, a jak jsem vytahlaa vsecky zimni do rady, vycistila nakremovala.. ulozila do krabic, malo jich nebylo ale tak akorat. mela jsem takovy fajn pocit.. ktery me opustil velmi rychle, kdyz jsem vytahla misto toho letni. tez jsem zablokovala chodbu a nemohla jsem je do toho botniku narvat jo a vsecky se mi libi

hm taky se mi "zmenšil" letní botníktedy zmenšil se prostor, úměrně nárůstu párů bot...a to je fakt všechny nosím, takže si už ani nejsem jistá jestli to je zrovna polehčující okolnost nebo rozmařilost

A ja jedny letni nemuzu najit, jeste v zime jsem je mela a nekam prekladala. Blbe je, ze jsem si k nim koupila saty.

Candance já si často koupím letní boty v podzimních výprodejích, doma to někam strčím i s krabicí, že stejně vytáhnu až za rok a za rok hledám a hledám a hledám. Když mám štěstí, najdu ještě v létě.

Teď jsem už měsíc hledala Vagabondí sandály koupené v září, proto jsem se taky pustila radikálně do botníku.

No mám je, ale byly v šatní skříni pod hromadou kabelek.

Mé indiánské jméno je "Ta, co pořád něco hledá"

(Rok jsem hledala rodný list, přehrabala všechno, úplně všechno, i do ledničky jsem koukala , nakonec byl, světe div se, v obálce nadepsané Rodné listy, do který jsem koukala tisíckrát. Tohle je už diagnóza)

Jennyfor ja si takhle nechala i delat duplikat-nakonec byl zapadly za suflikama, nasla jsem pri stehovani. od te doby vim ze hledat nema smysl, ono se to proste samo vynori

viktorka_od splavu Máš pravdu  

Ale já už jsem s tím hledáním fakt marná. Trpím paranoiou, že jsem tu věc omylem vyhodila, když něco nemůžu najít a je to  dost malé, tak přehrabuju i odpadky. Jednou mi tam spadnul totiž mobil, nevím jak, a jen díky prozvonění druhým mobilem těsně před vynesením odpadků neskončil v popelnici.

A ke klíčům už mám pípátko, ty hledám taky furt, jak přebíhám z bytu do bytu, vždycky to někam mrsknu a pak mi zvoní dole Rohlík a já musím napřed najít ty blbý klíče, abych dole otevřela dům. Tak si je prozvoním

Já furt hledala mobil a teď mám chytré hodinky. Ty jsou buď v nabijecce nebo na ruce, tak taky prozvanim. Hlavně to zvoní, i když jsou jiné zvuky vypnuté. 

Klíče hledáme taky furt, ale já si bez uzardeni beru náhradní. Vstupní kartičku od nové firmy už jsem ztratila před měsícem ( teď končím třetí měsíc) a už jsem tam byla celkem 3x

Hlavne mi podřízení zařídili i kartičku do Brněnské pobočky. Jsem neměla to srdce jim říkat, ať ji radši hodí do kanálu. 

A to je ještě nic, v minulé práci jsem zabavila vstupní kartičku šéfové. Ta ji chudák hledala asi týden