711990 Ne, ze mu umrel, spis se ho nema. Bohuzel jsem to v okoli videla, proto me to napadlo. Ale jak rikam, to bylo za meho detstvi, ted uz je to snad lepsi.
Co vás dneska vážně nas...namíchlo?
21. zaří 2015 11:38
Solathis teď je to ve stavu, že nějakou krátkou chvíli moje děti dokonce záviděly, že kamarádi ve školce mají rodiče už rozvedené a ty výhody z toho plynoucí. Pak teda dostali lekci v přímém přenosu a přešlo je to. Ale pořád to berou jako celkem běžnou věc.
dynda Mě taky fasicnuje, jak se tu pořád tak nějak předpokládá, že otec toho "nebohého polosirotka" zůstane až do konce života bez partnerky.
711990 Sežrat ne nutně. Stačí i nadbytečná pozornost. Obvykle děti nechtějí být jiné než ostatní. Často se za to stydí, nerady o tom mluví. A jiné děti mohou to citlivé místo vyhmátnout.
Ale hlavně - to pro původní diskuzi opravdu není argument.
Ony ty děti by to braly normálně. ale když to doma komentují rodiče, tak ty jejich děti to pak přinesou do kolektivu a už to jede :-(
Chcela som nieco napisat ale nechce sa mi
Tak len, ze ten brnensky pripad zachraneneho dietata je uzasny a jako dojal ma riadne 
notna to je ako to údajné posmievanie sa kvôli menu, deti to neriešia, riesia to dospelí
letfenixa Jj, taky si to myslím.
Sweet Potato Jasne ze ne, ja taky puvodne psala, ze ze mama chybet nebude, protoze ji nepoznalo a jedine, co me napadlo, kdy by to mohlo citit, je tohle.
Solathis Každej máme v životě něco, s čím se musíme poprat. A nikdy nevíme, jak to bude probíhat. Mám adoptovaného syna. Je myslím šťastnej. A taky si musel s lecčím poradit. A ještě bude muset.
Solathis lysianthus já jsem vyrostla víceméně bez táty, přestal se zajímat, když mi bylo 8 a i předtim to bylo takový hodně vlažný, a nikdy jsem neměla pocit, že by mi nějak zvlášť chyběl. Přišlo to, až když umřel, asi s tim pocitem, že už ty vztahy definitivně nejdou napravit a bilancování, k čemu je vlastně v lidským životě takovej otec dobrej a co mi tím teda chybí.
v životě se mi nestalo, že by to někdy někdo okomentoval byť jen jediným slovem (čímž nechci říct, že se děti někomu nemůžou kvuli tomu posmívat, ale kdyby nebylo tohle, budou to dělat kvůli něčemu jinýmu, když budou chtít)
Ale takovejch lidí je, co musej řešit všelijaký těžký životní situace, ztrátu rodičů, sourozenců...a to si pořád ještě můžem gratulovat, v jaký části světa a v jaký době žijeme...život prostě neni fér, každej si nese nějakou těžkou kládu, se kterou se musí vyrovnat
Potrefenáhusa Přesně 
.
Jak už jsem psala, některý komentáře k tý brněnský události mi připadaly úplně na blití, zde nemám co dodat a ohledně těch zlejch dětí co se budou posmívat to vidim asi tak, že zcela zásadní jsou základy z domova, jsou úzkostný třasořitky, co je rozbrečí poznámka, že maj blbou mašli na hlavě a pak jsou děti, co jsou vedený k sebejistotě a jistotě co maj v životě ve své rodině, ať je uspořádáním jakákoli. Myslím, že brněnské děvče může mít báječnej život i bez matky a ty spekulace co se tady rozebíraj jsou s prominutím píčoviny.
v živote by ma nenapadlo, že niečo podobné niekedy urobím, ale
Mutziputzi ďakujem.
Mutziputzi Pěkně jsi to napsala. A hlavně i když všechno co tady padlo se může stát, nic z toho proboha není důvod se nenarodit!!! Fakt bych chtěla vidět člověka, který má šanci to dítě zachránit a řekne si, vyprdneme se na to, bude vyrůstat bez matky a děti ve škole se mu kvůli tomu budou smát 
Garfie Ale ja prave presne psala, ze mu mama chybet nebude a nevidim duvod, aby se nenarodilo. To s tou skolou/skolkou byla az reakce na dalsi komentar.
Tady se podle mě zamíchaly dvě diskuse do sebe. Za prvý, jestli se to dítě mělo narodit, když nebude mít mámu, a za druhý, jestli dítě trpí, když mámu nemá a jestli mu to daj děti ve školce sežrat a jak se s tím popere. Když je tolik dětí v rozvedených rodinách, kde žije jen s jedním rodičem a že je to běžný. Moje poznámka o stránku před byla o tom, že i když to dítě vyrůstá v láskyplném prostředí, s tátou, babičkama, dědečkama a ve školce ho neřeší, neznamená to, že je mu jedno, že nemá mámu, "když ji přece nikdy nepoznal". Jsou prostě chvíle, kdy máma chybí. Ale souhlasím, jak píše o kus výš Potrefenáhusa : Ale takovejch lidí je, co musej řešit všelijaký těžký životní situace, ztrátu rodičů, sourozenců...a to si pořád ještě můžem gratulovat, v jaký části světa a v jaký době žijeme...život prostě neni fér, každej si nese nějakou těžkou kládu, se kterou se musí vyrovnat
Solathis jj, promiň, já tak shrnula ten dojem z debaty, nebylo to úplně konkrétně.
