cucela-servirka v kavarne nasrana, ze jsme ji vyrusily od cigarka
Komu mám ísť odtrhnúť hlavu 
?
Inak, to ostatné - klasika .
A s tým šoférovaním v Brne, to sa hlásim, to som bola ja, fakt, ja šoférujem rada a snažím sa byť ohľaduplná, ale v Brne mám pocit, že tí ľudia sú snáď samovrahovia.
Karja Ty jistě nejsi z východních Čech... Tam začnou kruháče před Poděbradama a až na hranice se pořád točíš
Taková jilemnice nově z jednoho většího kruháče prakticky najíždíš na další minikruháč faaakt super cool
slniecko nikomu, fakt o nic neslo:-)
Jinak to předvánoční vrhání se chodců sebevědomě přes přechod bez jediného rozhlédnutí mám letos taky dost. A nejsou to jenom starší lidi, bohužel, děti naopak velmi ukázněný, rozhlížej se a čekaj a pohotově reagujou na pokyn, že opravdu můžou bezpečně přejít, a z toho mám velkou radost
Jiná Realita Hele a ses si jista, ze I drobnosti beres za neco pozitivniho a pekneho? Ja treba ted byla 10 minut venku, a jako nic extra se nestalo, ale mam dobrej pocit, ze jsem potkala fajn lidi, zasmala jsem se, pritom se fakt nic nestalo, ale mam dobrej pocit.Samozrejme muzu se na to divat, ze jsem sla hnusnym centrem, s kterym se nic nedeje, ani stromecek nesviti, jsou tam polorozpadle budovy, ty fajn lidi byly stary baby s kvetakama na hlave, nakup byl predrazenej a ty vtipy kterejm jsem se smala byly vlastne trapny. Ale proc bych to delala...
asi jsem se nevyjádřila dobře: já sama sobě si jsem schopna pěkný a dobrý pocit dodat, mně stačí pěkná písnička v rádiu. ale že by mě někdo něco, cokoli, malinkého, dobrého udělal, to budou týdny, kdy naposled. asi když jsem byla s kamarády. jinak jen práce, pracovní problémy, rodinné problémy, zdravotní problémy, sousedské problémy.
myslím, že je to tím, že nemám přítele ani děti, od kterých člověk něco pěkného slyšet může, nebo se z nich může těšit, být na ně hrdý a tak. a mám rodiče, kteří mě považují za méněcenné dítě, které jim zkazilo život, protože se nenarodilo tak správné, jako jiné děti (= manžel, tři děti, zdravá). tudíž nemám od koho slyšet, že k něčemu jsem. prostě od někoho slyšet, že moje existence na světě má smysl. že je rád, že mě vidí. že ho těší, že jsem na něho myslela.
přitom já si neskromně myslím, že k něčemu jsem. akorát jsem se nějak netrefila do vkusu.
Jiná Realita Omlouvám se, ale nevím jestli bych v tvém věku chtěla bydlet s rodiči, kteří o mně takto smýšlejí a mluví. Jinak potlapkávám, potlapkávám a potlapkávám 
Jiná Realita tak kdyby šlo jenom o drobnosti typu, že mě někdo rád vidí, dá se to "suplovat" cizími lidmi. V jedné práci jsem pravidelně telefonovala s nějakou účetní. V životě jsme se neviděly. No ale časem jsme se prostě na ty telefonáty těšily. Ona byla taková nešťastná povaha, tak jsem jí něco pochválila nebo jen vyjádřila účast, ona měla radost, já jsem měla radost, že jsem ji potěšila.. oboustranně dobrý.
Teď si kupuju pravidelně jednou týdně kebab. Strhaný týpek, který je tam 24x7. Tak jsem se ho jednou zeptala, jak se má, a příště zase a je to z toho zvyk. A já se na něho těším a on se taky usmívá nad tím, že má komu říct, že "dneska blbý od rána".
To samé se starou paní, vdovou, od nás z ulice, s prodavači ve večerce...
Prostě kolem člověka je spousta lidí a stačí maličkost, aby měl člověk někoho, kdo se usmívá, když ho vidí.
Jiná Realita takhle z dálky se to jeví fakt na barák podpálit, rodiče hodit na krk bratrovi, sebrat psa a odstěhovat se přes půl republiky.
Rodiče má člověk jenom jedny, ale ti tvoji mě pěkně štvou, co víc by si mohli přát než takovou hodnou dceru, co se o ně a o všechno stará.
Jiná Realita Jinak ale úplně souhlasím. Hrozně moc udělá, když má člověk dobrý partnerský vztah. To - aspoň mně - dává sílu do ostatních oblastí života.
Jiná Realita Ano, asi jsem te I spatne pochopila, promin. Myslim, ze pro samou praci a starosti si proste nemuzes budovat svuj zivot a tim nemyslim hledat si partnera, ale I mit cas vidat se s lidmi, co za to stojej a co to ,,neco,, davaj! Je to hrozne tezky, ja jak jsem mela po porodu nejaky ty lehci depky, tak jsem zjistila posleze, ze to bylo z casti I nejakym mym spatnym nastavenim na lidi, ze jsem moc ocekavala od lidi co mi nemeli co dat a ze se clovek skutecne musi vidat s tema ,,nabijecema,,. Takze jsem toho dost prefiltrovala a snazila se venovat cas a energii novym pratelum. Drzim ti palce at kousek casu a energie urves a investujes je dobre;-)
Jiná Realita v prvom rade - 
nemáš to ľahké, navrch to, že -akokoľvek si to nepripúšťaš - tak ak s rodičmi, ktorí k tebe majú takýto postoj žiješ, tak proste cez akokoľvek silný pancier niečo vždycky prejde.
Myslím, že si strašne dobre začala tou cestou do Normandie. Ako vypadnúť na pár dní z toho všetkého aspoň z času na čas, vidieť iné prostredie, iných ľudí, mať nové podnety (a hoci aj iné starosti ako zvyčajne) je skvelé. Ako netvrdím, že to rieši kompletne situáciu, ale dodá nové sily.
A tá terapia, ono to síce znie divne, ale aj z času na čas niekomu porozprávať o sebe a zistiť, že že je to tak ok stojí za to. A možno ti ten terapeut bude vedieť dať nejaký nový impulz. A aj ak nie, tak je to vždy úľava.
A je skvelé, že máš zaujímavé hobby. V tom smere nie je nejaká komunita, s ktorou by sa dalo aspoň raz za čas stretnúť?
Rodiče má člověk jenom jedny, ale ti tvoji mě pěkně štvou, co víc by si mohli přát než takovou hodnou dceru, co se o ně a o všechno stará.
Promluvila jsi mi z duše, tak to vidím i já.
Tak Betty 
Přesně, pod to bych se taky podepsala!!
Já vím, že to asi moc nepomůže, ale já vás tady vždycky moc ráda vidím. Jste podle projevu moc fajn ženská, navíc schopná. Přeji ať se vám v životě objeví někdo ( idealne at je jich víc), kdo vám tohle bude říkat častěji a s kym ten pocit budete moct zažít .
Jo a terapie fakt funguje... je nesmírně ulevne všechno říct někomu cizímu, kdo o vás nic neví. pro me lepší než kamarádky. moc vám drzim palce.
AprilTwelve Hlavně tu zpětnou vazbu od cizího vezme člověk spíš než od kamarádů, který tak nějak podvědomě "podezírá" z toho, že jsou na jeho straně a mají ho rádi, nebo aspoň mně hodně pomohlo už to, že mi cizí nezaujatej člověk řekl, že ta situace ja fakt k pos....í.
whiskas Jo, to chápu, že je problém, že není čas, respektive se to určitě tak jeví, že není čas, ale jak z toho jinak ven? Ta situace se sama nezlepší, rodiče už nezmoudří a neomládnou, dům se sám neopraví, akorát to bude pro JR čím dál těžší.
Mně na tenhle problém s časem dost pomohlo, když sjem si uvědomila, že kdyby šlo o někoho/něco jiného, tak by ten čas byl, stačí, aby si pes/kočka udělali něco s nohou a už člověk fičí do vedlejšího města na veterinu, o bližních nemluvě. Takže mi došlo, že když to jde kvůli ostatním, tak to musí jít i kvůli sobě samýmu, a když na něm ti ostatní ještě nějak závisejí, tak je to o to důležitější.
Jiná Realita takhle z dálky se to jeví fakt na barák podpálit, rodiče hodit na krk bratrovi, sebrat psa a odstěhovat se přes půl republiky.
Rodiče má člověk jenom jedny, ale ti tvoji mě pěkně štvou, co víc by si mohli přát než takovou hodnou dceru, co se o ně a o všechno stará.
Potrefenahusa to řekla i za mě. Já bych za takovou dceru byla šťastná. Moc jsem Jiná Realita obdivovala za realizaci jejího výletu do Normandie. Myslím, že by měla jít tímto směrem - taky myslet na sebe a své potřeby, přátele. Nejlepší by bylo někam na čas vypadnout, což asi není reálné. Nebo pravidelně jezdit o víkendu někam na výlet nebo nějaký kurzy třeba, prostě změnit prostředí. Myslím, že by jí to prospělo.
Zina Naprosto souhlasím, jen jsem vyjádřila, že to asi Jiná Realita nemá lehké zrealizovat. ALE jistě, vystihla jsi to. Věřím, že na ostatní by si nějaký čas ještě našla, tak by se měla mít ráda minimálně stejně a věnovat se sama sobě tak, jako pečuje o ostatní.
Do vkusu se strefuj akorát sama sobě! Není tvoje povinnost všechny ostatní furt uspokojovat, sakra není!!
A nemysli si, že by partner nebo děti něco změnili. Mohlo by to bejt taky i horší, partner by se moh ukázat jako ničema, děti se ne vždycky vyvedou...a co by sis pak počala? Buď naopak ráda, že zodpovídáš jen sama za sebe a můžeš si zřídit život, jakej vyhovuje jen tobě. Tím spíš, že za dosavadní snažení sklízíš jen kritiku - není to teda důvod něco změnit? Nejen tu kritiku neposlouchat (při vědomí, že máš přece jen nějaký kvality!), ale jako nezlobte se na mě: komu se to nelíbí, ať mi prdel políbí - já tady nemusím bejt, nemusím se strhat abych vyhověla... patrně vám bude beze mě líp! To jsem zvědavá, co si beze mě počnete. Nazdar!
A říct to natvrdo a zařídit se podle toho. Protože je tvoje právo, aby s tebou slušně zacházeli, abys měla i prostor sama pro sebe, a musíš to od ostatních i vyžadovat! No hele, kdo z vás by spíš prosperoval, kdyby ses měla osamostatnit? A kdo by na to dojel?!
Seš šikovná a samostatná osoba i úspěšná v práci (a podle toho co jsem tady viděla i pohledná), nevim proč bys měla záviset na názoru nerudnejch seniorů (byť by to byli vlastní rodiče - který si, pro tvoji informaci, nevybíráme... a nejsou vždycky ideální, aniž by za to jejich potomek ovšem mohl!). A rovněž jsi dávno dospělá, určitě máš svoje představy o životě - tak se jim zkus přiblížit. Je to tvůj život - a jinej mít nebudeš!
Mně to leze na nervy, jak se sebou ty slušný nechaj vždycky vorat. Tak sorry za vostrej tón...
...ne, řekla jsi to moc dobře. A myslím, že je dobré to takhle napřímo slyšet, číst...
Jiná Realita takhle z dálky se to jeví fakt na barák podpálit, rodiče hodit na krk bratrovi, sebrat psa a odstěhovat se přes půl republiky.
Proč hned tak razantně? Stačilo by barák i s firmou prodat a rodiče umístit do domova důchodců. Jistě by jim tam bylo líp, kdyby nemuseli pořád koukat na neschopnou dceru 
© 2014 - 2024 parfumanie.cz
