Co jste dnes zkoušeli/y za nikovky/exkluzivky?

Taky se mi Lilac Love líbí, květinová fáze i to kakao. Orientálního jsem v něm zatím nic nenašla, ale musím ještě vyzkoušt v klidu ze vzorku. Jen ta cena se mi vůbec nelíbí.

Orto Parisi: Seminalis

Zapřísahám vás, pokud neumíte latinsky, nepátrejte po názvu vůně, ať k ní přistupujete opravdu bez předsudků. Alessandro Gaultieri se tentokrát totiž rozhodl jako v případě svých pár předchozích kreací pro tuto značku a Nasomatto nepřiznat tentokrát složení a jen hovoří o samotné inspiraci. A fakt to takhle nevoní. Seminalis je totiž gurmánka.

Tedy ne zcela čistokrevná, protože má citrusově kořenitý úvod, nicméně po několika minutách už vás obklopí vůně autentických lázeňských oplatek včetně té cukrové náplně. V další fázi najdeme i kousek tureckého medu, přičemž alternativou mohou být i kokosové Disko sušenky. A i výdrž s intenzitou stojí za to

Perris Monte Carlo: Santal du Pacifique (Extrait de Parfum)

Je vůní mléčného, ale i kořenitého santalu s mýdlovým ylangem a kokosovými sušenkami, nápadně připomínajícím Fordův Santal Blush. Odlišuje se od něj pouze zemitým kosatcem, který se přidá po rozvonění. Líbí se mi víc než Ford, ale za ty prachy mi to značné opisování připadá malinko trapné.

Not A Perfume (Juliette Has a Gun) -  svěží pudrová pižmovka, ledově křišťálová, mentolová.

Piper Nigrum (Lorenzo Villoresi) -  úderný pepřový začátek by se dal použít jako obranná zbraň. Ovšem po rozvonění do podoby na prach rozdrceného pepře, bobkového listu a nového koření by možná našla využití i v kuchyni. Ale vůně je to nanejvýš originální, zajímavá a kupodivu i nositelná (ale spíš jako ryze pánská).

Gritti: Alvise

Tahle vůně má vzdávat poctu samotnému původnímu zakladateli značky. Přestože byl nemanželským synem benátského dóžete a turecké matky, vypracoval se na jednu z nejvýznamnějších italských osobností 16. století. Působil nejen jako obchodník a diplomat mezi tehdejší Osmanskou říší a Evropou, ale i jako alchmista se zálibou ve vůních.

No a tradičním předmětem obchodu bylo samozřejmě koření, zastoupené v první fázi kardamomem se štiplavou skořicí, osvěžený bergamotem, dále to byla kůže, i když si nejsem úplně jistá, zda mohl obchodovat v Osmanské říši zrovna s whisky J . Najdeme tu však i sušené švestky, orientálně zakouřená dřeva, kakao (styrax) a vanilku, které k artiklům patřily zcela jistě a z Alvise tak dělají maximálně povedenou orientálku a vůbec ne výhradně pánskou.

"i když si nejsem úplně jistá, zda mohl obchodovat v Osmanské říši zrovna s whisky J"

No, bol to predsa alchymista, mohol si vyrobiť whisky, alebo kameň mudrcov, kedy len chcel...evidentne dal predneosť whiskey a ja mu to nemám za zlé

Ó, to já naprosto nepochybuji, že jako alchymista si mohl whisky vyrobit, spíš jsem myslela na muslimské náboženství v Osmanské říši, které konzumaci alkoholu zakazuje. Leda bys ním šmelinařil, což se vlastně nakonec taky vyloučit nedá.

No veď toto...len si spomenň na prohibíciu v USA...a okrem toho, kto tvrdí, že ju musel vyrábať na predaj ?

Boadicea the Victorious: Valiant

Osobně jsem spojitost s koňmi královny Boadiceay, které jsou vyobrazené na flakonu nenašla, ale to je úplně jedno, protože takhle mě po pouhém prvním přivonění dostalo máloco. Velmi zjednodušeně by se dalo říct, že Valiant je typově ještě více propracovaným Mon Précieux Nectar s kapkou Insolence bez té její úmorné fialkové sladkosti s mnohem lepší intenzitou a mnohahodinovou výdrží. Až do letošního května, kdy jsem ji zkusila poprvé mě ani nenapadlo, že by něco takového bylo vůbec možné. V úvodu vás osvěží bergamotem a citrusově nazelenalým petitgrainem, doplněném čerstvě oloupanou, přezrálou slaďoučkou mandarinkou.

Během necelé půlhodiny už však začne postupně odhalovat květinové srdce se špetkou hřebíčkového karafiátu, pudrovým kosatcem, lehce bonbónkovou fialkou, slaďoučkým pomerančovým květem s tóny lesních jahod a nádherným třešňovým květem. Zhruba po dvou hodinách získá na dominanci právě pomerančový a třešňový květ s jemným pylovým popraškem. Sladký pačuliový základ s ambrou a dalšími pryskyřicemi pak dodá oběma květinám lehounký orientální nádech. Jakkoliv mě dosavadní vůně od této značky v podstatě míjely, od Valianta nedokážu odtrhnout nos.

Arabesque a jsem nadšená. Nádherně zpracovaná vůně, všechny složky jsou v ní hladce propojeny a přitom jsou dostatečně čitelné. Pro mě má v duchu Proustovy "madeleine" namáčené do čaje evokační hodnotu v podobě kořeněných sušenek Spekulatius, nasáklých teplým kakaem. Skořice a vanilková tonka, jemný tabák s dřevem pak vůni vzdalují od běžné polohy gurmánek. Silná, intenzivní, ale ne agresivní. A v žádné fázi nesklouzne do nepříjemné či podbízivě levné polohy. Naprosto chápu její cenu (byť je pro mě tím pádem celý flakón nedosažitelný), tady je opodstatněná.

A Wendulce moc děkuji za vzorek!

Nemáš vůbec zač. Já zase moc děkuju za dojmy. Už se moc těším na podzim, abych si Arabesque užila jaksepatří.

Jinak pokud jde o cenu, no, ono pokud se to přepočítá objemově, tak v podstatě vychází nastejno jako vůně z kolekce L'Art et la Matiere při jejich současné ceně, takže ona Arabesque opravdu odpovídá exkluzivce.

Arabesque jsem měla možnost vyzkoušet také díky Wendulce  a její vůni jsem si vybavila v okamžiku, kdy jsem v neděli vyndala z trouby čerstvě upečený švestkový koláč, pokapaný amarettem a posypaný třtinovým cukrem se skořicí. Glazura z horké švestkové šťávy s likérem a karamelizovaným cukrem na povrchu koláče, mně oživila vzpomínku na první letmou zkoušku. Přesně tak vnímám Arabesque hned v úvodu, jako teplou, balzamickou a krásně hladkou. Po "vychladnutí" lehce hořkne a stává se více prašnou. Ale ani potom nedrhne a nedusí. Luxusní gurmánský požitek, který stojí za hřích .

Sušenky Spekulatius vůbec neznám, tak se po nich musím podívat. Už jenom kvůli tvým dojmům z Arabesque .

Sušenky se prodávaly v 60. a 70. letech v tmavohnědé plechové kulaté dóze, určitě si na ně vzpomeneš!

Už jsem hledala na Google a našla fotografii. A vážně neznám, ty naši domu nekupovali  .

Bottega Veneta - Parco Palladiano, 1. část

Kolekce byla inspirována Palladiovskými zahradami v italském regionu Veneto, dílem italského architekta Andrey Palladia ze 16. století. Právě na tomto místě byla v roce 1966 založena firma Bottega Veneta.

Vůně jsou označeny římskými číslicemi I až VI a mají symbolizovat procházku parkem od časného rána do pozdního večera. 

I

Procházka začíná brzy ráno. Uvítá nás magnólie v plném květu, květy voní sytě, jako to často bývá u růže, a teprve později dostanou jemný citronový přídech. Omamná vůně nás láká do blízkosti rozkvetlého stromu a tam začneme vnímat i dřevitou vůni kmene, ve kterém se právě rozproudila jarní míza.

II

Na procházce parkem se dostáváme ke skupině cypřišů. Když promneme mezi rukama jejich větvičky, zavoní nám intenzivně jehličí a dřevo, to všechno ještě okořeněné nasládle pryskyřičnatými bobulemi jalovce. Je to jako sednout si do chladného stínu zeleného jehličnanu. 

III

Jdeme svěží zelenou trávou, slunce svítí a u zahradní zídky narazíme na záhon s mátou. Natrháme si trochu na odpolední čaj, nejen zelené lístky, ale i dřevité stonky, a vydáme se do ovocného sadu na obhlídku hrušní. Hrušeň odkvetla a jsou vidět malé hruštičky, ještě zelené a ne úplně zralé. Úroda bude dobrá, ale teď je čas na malý odpočinek a šálek mátového čaje z rostlinky, která v tomto případě dostojí svému názvu máta peprná.

Vůně PP jsou povětšinou lehké a svěží, ale v žádném případě ne svěženky. Jsou elegantní, a i když se točí kolem jedné hlavní složky, nedá se jim upřít kvalitní zpracování a překvapivě dlouhá výdrž. Flakony jsou masivní se vzorem bottegovské proplétané kůže, který najdete i na víčku s magnetem. Kdo by ale čekal kůži, bude se muset spokojit s originálem a odnožemi vůně Bottega Veneta. 

1904 Madame Butterfly Puccini (Histoires de Parfums) - kosatcový pudr rozsypaný na jemném semiši, po úplném rozvonění jemná pižmo-mýdélková stopa. Kosatcové nebe...

Vert Boheme (Tom Ford) - svěže nakyslý uhlazený bergamot, ze kterého vykvetly žluté narcisky, mezi které se po chvíli vloudil i jeden hyacint. Jen ten konec je mírně lacině nakysle cedrový....což je ale pouze nepatrná vada na kráse.

dvojku nutne potrebujem vyskúšať...a ani tá trojka neznie márne.

Taky se mi zdají ty zelené vůně zajímavější než květinové.

V butiku BV mají velké vzorky v podobných 4ml vialkách jako Hermès Hermessence a ochotně rozdávají. 

Zdá sa, že potrebujem ísť do Viedne :-)

Bottega Veneta - Parco Palladiano, 2. část

IV

Vůně s rododendronem není přírodní květinová. Je to vůně s gurmánskou složkou, je medová, s krémem z jedlých kaštanů a s vanilkou. Květinový tón hraje podružnou roli, je to pár okvětních plátků květin, třeba i toho rododendronu. Vůně na pozdní odpoledne, na lehátko na zahradě, s knížkou do ruky a pár dobrotami a drinkem na stolku. A kolem jenom bzučení včel, pospíchajících se sladkým nektarem do úlů. 

V

Procházka částí zahrady s bylinkami. Měla by tu růst hlavně šalvěj. Tak jestli je to ona, nejsou to ty nahořklé lístky, ze kterých se dělá čaj, ale nějaká jemná odrůda s nasládlou příchutí anebo její květy a dřevité stonky. Za ní jsou keře zeleného vavřínu a ještě kousek dál leží sluncem vysušené dřevo s pepřovým podtónem.

VI

Pivoňky a růžové růže na krémovém santalu a dřevu. Večer ve vile Palladia. Cinkání sklenek, tlumený hovor a okna otevřená do zahrady s nádhernou vyhlídkou.

Vůně jsou v koncentraci EdP, flakon 100 ml, cena 265 euro.

Jo, 1904 se mi při zkoušení taky líbila. Akorát bych uvítala větší intenzitu a výdrž.

blackviolet: Tak čtyřku budu muset nutně vyzkoušet zase já.