Korsičanka To zní dobře. A to se Ti bude líbit i On The Road od TH. Levandule, květinová kůže s trochu tabáku. Ale hlavně ta květinová kůže je luxusní!
Co jste dnes zkoušeli/y za nikovky/exkluzivky?
09. srpna 2014 17:03
Tak to je síla. Varanasi Meo Fusciuni. Okamžitě umývám, na to nemám nervy. Já tam mám jen oud, koňské koblihy a další nechutné věc. Manžel i kluci mi řekli ať ten vzorek hned vyhodím, že se tady nedá dýchat. Mám to na ruce tak 10 minut a žádná změna.
EDIT. Ještě teda pro pobavení. Manžel tady furt chodí a říká, že je to strašnej parfém. Aniž by něco věděl, tak mi říká, že úplně cítí spocené Indy a ty jejich parfémy. Pak se ptá, co je to za značku, tak mu to říkám a zároveň i to, že to má takovej neškodnej název Varanasi. Tak úplně vykulil oči a prý jestli vím, co to je. No nevím. Tak dle něho nejšpinavejší a nejsmrdutější město Indie, kde se spalují mrtví. Prý se tam nedalo ani dýchat. Já to teda netušila a manžel aniž by tušil, co mám na ruce, tak to rozklíčoval. Meo to tím pádem vyrobil výborně.
Agent Cooper's scent and fate
(Timothy Han: Heart of darkness)
Srdce temnoty? A vzdušná vůně se zvlášní medovou nasládlostí?
Parfém je zřejmě inspirován stejnojmennou povídkou Josepha Conrada o cestě do srdce Afriky. Wikipédie mi prozradila, že "dílo je považováno za jeden z mezníků ve vývoji světové prózy a jeho obsahem je symbolicky pojatá cesta do nitra temných zlých sil, které se zmocňují člověka, pokud jim dá volnost." No tak jdeme na to!
Vzdušný začátek. Je po dešti a do toho závan lehké sladkosti, jako tekutý pyl či plynný med. Na podkladu uklidňujícího galbána. Jemného, efemérního jako celá vůně a přitom stabilního. Celý obraz dokreslují netypické, zvláštní kombinace květinových akordů (sametově jemný jasmín a ylang-ylang v pozadí, africká fialka). To celé uhlazené cedrem. Déšť dávno ustal a vlahost vzduchu mizí, zatímco hebounce lehká sladkost pomalu sílí. Neznatelně a nevyhnutelně.
Podivný pocit hladce sladěné sladké a přitom vzdušné vůně, kde jednotlivé tóny nejdou dohromady. A přitom ladí. Je tam určitá znepokojivost. Ale člověk nic nenalezne. Vůně je o trochu víc sladká, než mám rád. Jako kubánský rum. Ale natolik příjemná a lahodná, že to blaženě spolknu.
Jde o tu plavbu Marlowa za Kurzem, patrně po řece Kongo? Zvlášně nasládlý vzduch. Hřejivá vůně po tropickém dešti, pronikavá sladkost zvláštní směsi květin, co přivál vitr z břehů. Vítr, co si pohrává s čichovými vjemy. Jsou to všechny ty historky o Kurzovi, které si pohrávají s Marlowou myslí? Všechny příjemné požitky, co si pohrávají s našimi smysly, prioritami, životní cestou?
A tady musím končit. Má kůže mne zachránila nebo spasila? Drydown je na ní uklidňující zeleno-květinová vůně. Slíbené zemité pačuli a vetiver jen občas probleskují v příjemnou hořkost. Možná je to ale jen teplý santal. Převažuje klid, který mi připomíná něco mezi vůní pelargónie a difnbachie a pozůstatky galbána na dřevu. A příjemně teploučká vůně, vlažná hřejivost. Tér, guajakové dřevo ani nic temného se nekonná. Recenzent s jinou kůží než já, psal o hřejivější verzi Type writera (Parfumerie Particulaire). Kéž by!
Anebo je to jen plíživá změna, kterou člověk ani nevnímá. Snad až na okamžiky, kdy cítí určité znepokojení. Že něco snad není, jak má. Ale pak je uchlácholen teplým obětím pohodlí, plynutím všeho okolo jako-by-nic. Náznak něčeho temnějšího tam je. Ale spíše jako ozvěny z hlubiny, kterou ale na prosluněné lodi nevnímate. Plujete... je to jen cosi tušeného. Nevíte a nevidíte, kým se stáváte. Kým jste. V hloubce. V srdci.
"Marlow neustále slyší ze všech stran o Kurtzových schopnostech, velkém duchu i heroických činech. Když však dorazí k cíli, nachází Kurtze v krajně zbědovaném stavu, otřeseného a na pokraji šílenství. Vystupuje jako krutý domorodý vládce a božstvo a je posedlý hromaděním slonoviny. Stává se tak ztělesněním primitivních instinktů, které jsou uloženy v hloubi duše každého člověka, a které ho mohou zcela ovládnout, pokud jim dá volnost."
Skutečná temnota přichází jako stín, zatímco jsme na výsluní. Zatímco jsme ukolébáni proudem vjemů okolo. Snadností, úspěchy, pohodlností či jen našimi touhami a pudy. Skutečná temnota je na druhé straně zrcadla. A vidíme ji v šílenství či bolestivé pravdě, když k době budeme upřímní. A nebo když tuto službu upřímnosti prokáže někdo nám - přítel či nepřítel - a my ji přijmeme.
Zlo jsou ti druzí? A přitom bojovat můžeme jen se zlem v nás samých. Ve světle. A tím snad i omezit působnost toho zla kolem nás. Ale nikdy se Zlem neobchodovat, neobětovat se za druhé jako agent Dale Cooper v Twin Peaks. Protože to zlo v nás a z nás je bude ničit. Jestli je ta vůně o temnotě srdce, tak toho z Twin Peaks. Sladký, milý agent Cooper... který veden intuicí do hloubi, do hlubin. Nachází temnotu srdce a symbolicky se jí stává.
Skutečná temnota srdce je sladké pohodlí a blahobyt, slepota k sobě i druhým. Medově nasládlá, vzdušná, plynoucí...konejšivě nás ukolébává. Ve tmě není zlo vidět. Tma vše skrývá. Kde není světlo, panuje temnota. Temnota srdce.
Výdrž přes 5-6 hodin. Od 3. až 4. hodiny dál se vůně drží už jen u těla.
Renusatko 
Pobavilo!
PS: ...opovaž se ten vzorek vyhodit! Schovej mi ho prosím!!! 
svěženkář Ráda ti ho nechám, tam už opakované zkoušení opravdu nehrozí.
Renusatko Díky!
Renusatko Varanasi a myslím,že ho taky potřebuju zkusit
Renusatko Tak to mě opravdu pobavilo
Zajímavý název vzorku vždycky upoutá, víc než nějaké "tuctové" L'Eau d'Amour, Summer Water a podobně... to aby si ale člověk raději předem zjišťoval, co to znamená 
Renusatko to mě hodně pobavilo :D
Renusatko Tak pro mě bylo naopak jméno vůně včasným varováním 
. Ten animálně fekální tón jsem tam také cítila a vyhodnotila jsem to tak, že na tuhle vůni prostě nejsem vhodná nositelka. Meovy parfémy reagují na každém dost odlišně, tak předpokládám, že někdo z toho vytáhne tu lepší stránku. Kabelka, do které jsem jen tak hodila navoněný papírek, se týden větrala na balkóně.
svěženkář Twin Peaks . Pro mě ten seriál voněl pryskyřicí, jemnou kůží, kávou a borůvkami...
Manžel byl v Indii opakovaně a je pravda, že dost zvláštní pach jsem cítila vždycky z kufru i oblečení dlouho po vyprání.
Já právě nevím, jestli mě nalákala slniecko recenzí nebo to bylo jen takové musím zkusit všechno. Vůbec jsem se na ten popis ve Vava nedívala. Fakt chyba. Ruka několikrát vydrhnutá, deodorantem natřená a ještě dnes dopoledne mám pocit, že nám tady někde kočka schovala poklad.
Meo Fusciuni jsem měla doma kompletní řadu vzorků, všechny jsem zkoušela na kůži a žádný mě nijak nepohoršil (ale ani neoslnil), prostě hm, pěkné / hm, nic moc... to jen že je to opravdu kus od kusu.
Jitka77 no já hodně uvažuju o Shukran pro Jirku. ale jinak mě to Meovo temné pojetí dost irituje
alibi Mně se celkem líbilo Notturno a L'oblio, ale nic, co bych musela mít.
Korsičanka no to mě právě vůbec. mě ten Tauerův počin strašně vadil, se mi z něj navalovalo. a přišel mi až umělý. narozdíl od toho byl Shukran jednoduchý (jednoduše rozpoznatelné složení, navíc takové, které mám ráda) a přírodní
Baptisma Chapel Factory
...jakoby hořící, nebo spíš pečený v troubě,
jasmín.
Možná díky zázvoru má na sobě takovou nahnědlou, chutí opečenou krustu...
...krustu měknoucí, protože onen pečený jasmín máčíte ve vlahém mléce s pár jemnými kapkami neroli přecházející svými akcenty až do citronkova.
Baptisima svojí kombinací mléka, kadidla a jasmínu připomíná Concrete Comme des Garcons, ovšem bez chladivého kovového plátu,
naopak - je přidáno pár tahů štětcem s větvičníkem, jež celou vůni povyšuje na jemně elegantní.
...bílo světle žlutá...
Mlékem zahuštěný, hedvábně hustý, delikátně živočišný jasmín.
Miksado Jeroboam
...guajak oslazený vanilkou, prošlehnaný s labdanovou pěnou, osvěžený pelargonií máčenou v pačuliové tinktuře a zakápnut hustým, bíle zabarveným pižmovým sérem.
Dobré.
Čerň, nadýchaná hutnost, vláčná, táhlá, tmavozlaté odlesky.
Delikátně naalkohovělá lahodná tavenina z guajaku.
Příjemně temné...
