Absinth Nasomatto
...hořkosladké.
Nasládlá hebce hustá, vláčně, téměř nesladce likérová, trpká zelenost.
Tlumená.
Příjemně dráždivá, návyková, lahodná,
až lahodně bolestná...
...asi jako život.
(a možná proto miluji Solis i...)
Pelyněk, jeho listy, lístky naloženy v řídkým ale dobrým chlastu s bílou čokoládou...
...v ústech, na patře, zbytky chuti ze změklých čtverečků bílé - jindy tak hnusně, jak cecek sladké - čokolády,
k tomu polknout potáhnutí z tenkého vanilkového/holčičího doutníku a z roztěkanosti vydechnout těsně nad popelníkem z těžkého broušeného skla...
...stovky, tisíce mikro, nano šedavých částic rozlétnuvších se všude kolem,
si postupně tiše sedají, kde je zrovna místo...
Tmavě sytou, hutnou, odevzdanou zeleností prostupující nesladká vanilka jak molekuly světla a lehkosti s chutí
měkkého vláčného popela...
Podprahová kouřovost z vetiveru a vlhkost slin.
...opojnost pomíjivosti...
Kur*a!
To přece znám!?!
...měkká,
bez vzduchu, bez možnosti se nadechnout, udušena vlastními myšlenkami a pocity -
White Suede Tom Ford
(bez jedu konvalin. Už jen odevzdání se...)
...můžete si stokrát opakovat, že už je to oukej, ale akorát tak
ho**o.
Není.
...někteří lidé prostě z vašeho života jen tak nezmizí.
K otevření rány stačí tak málo...
...dokud totiž budete vědět,
že ten člověk žije,
existuje,
tak naděje, možnost,
že se opět potkáte, prostě
je...
Krásná vůně.
Měkce zeleně kouřová/vetiverová