euridike A co teprve extrait, tam je vše ještě posunuté víc k dokonalosti.
Co jste dnes zkoušeli/y za nikovky/exkluzivky?
09. srpna 2014 17:03
Memo: Ocean Leather
Svěží citrusová kolínská s bergamotem a mandarinkou doplněná šalvějí a muškátovým oříškem, která se kloní spíše na pánskou stranu. Kůže vůni jenom lehce podbarvuje, fialka ji zlehka osladí a lesní elemi a vetiver letní svěžest usadí na mořské pobřeží s jehličnany a trsy suché trávy.
Memo: Vaadhoo
Ve Vaadhoo je naopak kůže víc než dost, i když není ve složení.
Pod tímto zajímavým názvem se skrývá jméno jednoho z nespočetných maledivských ostrovů. Ale slunce právě nesvítí, oblohu zakrývají temné mraky, vítr s krystalky soli se prohání po písčitém břehu a žene před sebou ulámané suché palmové listy.
Zemitý vetiver, dřevitý oud, kožené pačuli a květinová pelargónie s šafránem kontrastují s medovou slaměnkou s nádechem jasmínu a nesladkou vanilkou. Drsná krása uprostřed Indického oceánu.
BLUE LINEN - Womo
Normální děti chtějí jet o prázdninách k moři. Jsou-li skromnější, tak do Chorvatska či Itálie, jsou-li víc posh, pak snad ty Seychely třeba…
Ne tak Euridike.
Euridike ne.
Euridike v osmi letech zahlédla na ČT2 dokument o Rujáně, pobřeží a plážové koše – a věděla, kam chce //potřebuje!// ona.
Kdo chce kam, pomozme mu tam – to se ovšem nestalo, nikdo ji tam tehdy nevzal, však si na to tenkrát ani nepomyslela, vzala tam sebe samotnou, až když byla velká a…
//Malá vsuvka – Euridike o sobě ve třetí osobě mluví jen zcela výjimečně, když je špatný den, tlaková níže k tomu, pak je lepší si od sebe samotné držet trochu odstup...//
… a bylo to ještě mnohem lepší, báječnější a úžasnější, než si kdysi dokázala představit.
Zima, vítr, studené moře, vlny, kamení – no a ty plážové koše, voňavé po slaností vyběleném proutí a větrem vzdouvaných látkových baldachýnech – čirá radost ze svobody, že půjdu kam chci - a nikdy mě nedoženou…
A tahle vzpomínka se mi zrcadlí v Blue Linen – chladně svěží rebarbora je větrem i vodou, minerálně prašné, zemité a kořenité tóny voní jako půda a země a kamení, i to deštěm oprané a větrem od moře sušené plátno tu je.
Vlastně je to asi úplně obyčejná vůně.
Ale je opravdová.
Ze života a do života a pro život.
...ta vůně není pro mě. Ale, nevím, jak to děláš, vždycky téměř hmatatelně cítím, dokážu si představit vůni parfému, jak to umíš popsat...
//No ale přesně to samé přece umíš i Ty - a nenapodobitelně, skvěle...//
euridike sny ti nesplní nikdo líp, než ty sama 
alibi To máš naprostou pravdu...
Privé Jasmin Kusamono (Armani) - kytice z průsvitných bílých květin, s jasmínem jen lehce dominujícím, s kapkami nepříliš sladkého nektaru. Po rozvonění sice vynikla sladká konvalinka, ale květinová směs celou dobu (snad pouze s výjimkou počáteční vzdušné svěžesti) vyvolává dojem hedvábné měkkosti a hebkosti. Přestože to není vůně pro éterickou vílu, je omamná tak akorát, aniž by sklouzla (byť jen na chvíli) k dusivosti.
ROSEBERRY Les Parfums de Rosine
E: Víš, co bych byla, kdybych měla být nějaká kytka?
T: Tuberóza?
E: Ale no tak... Na to nejsem dost femme fatale. Nebo enfant terrible, to ne... Musíš trochu skromněji...
T: Jasmín? Jestli je to teda dost skromný pro tebe...
E: Jasmín je pro romantiky - a to já nejsem, jak víš... Já bych byla šípková růže. Nebo čínský karafiát - ale spíš ta šípková růže. Rostla bych u cesty k našemu rybníku, okolo by voněly všechny ty nezralé i zralé maliny, z dálky bez a ovoce z opuštěného sadu, co patříval paní Ortenové...
T: A to bych pak mohl říkat to okřídlené, že o nás dvou už Goethe psal – o chlapci a růži...
E: No to já bych ti pak na to musela říkat to naše oblíbené a mnohokrát zopakované "nešlap, nelámej", to by tu romantiku dovršilo...
T: Přišels ke mně, jak bys mávl křídly - to sedí, ne?
E: A křídly rozvířil tu vůni, kterou teď nesou ptáci do nebes.
T: Protože za kouskem nebe dojíš se chlebem, ten je s medem, dokud dva jeden jsou...
E: Ano, dokud dva jeden jsou...
ROSEBERRY = šípkové růže + lesní ovoce + suchá tráva + bílý bez + medově ovocné tóny
euridike koukala jsem na popisy ostatních u Rosebery a pro mne asi nebude. ale tvůj popis je moc krásný
No ale já se opravdu snažím o objektivní analýzu, proto jsem - povšimněte si - začala přidávat ten poslední "rovnicový" řádek, abych tomu přidala nějakou konkrétnější informaci... Ale asi je to marný, je to marný, je to marný... 
//Ale třeba s wendulka se v mnoha případech názorově sejdeme, řekla bych, to mě trochu uklidňuje...
//
euridike s wendulkou nemáme mnoho průniků, s tím si starosti nedělej.... rovnicového řádku jsem si všimla a je to prima na dovysvětleníale ta poetičtější část je vždycky lepší ;)
euridike Se uklidňujeme navzájem
. Takže marný to určitě není. Akorát tady mi v tom tvém opuštěném sadu paní Ortenové trošičku chybí (omšelá) pergola, obrostlá vinnou révou
.
...to je právě strašně dobře!.
Chci říci, že časem si tady člověk vyfiltruje, jak nakupovat vůně, resp. když jistá dáma(a jejich samozřejmě několik) napíše, že super, tak já vím, že nic pro mě, a naopak - když vůni popíše jako propadák, zbystřím...
Ono, to, podle mě, souvisí i s vnitřním založením, resp. lidé na podobné emoční vlně nezřídka mají těch "společných" vůní celkem dost...
A pak také - i způsob podání - u někoho je to pro mě srdcová záležitost, u někoho super faktický popis, u někoho mě to neosloví vůbec. Ale na druhou stranu - když mě nějaká vůně zajímá, čtu o té vůně vše, co jde, abych si ji představila co nejlépe. A to jsou pak ty reakce jiných důležité absolutně všechny pro mě
...jo a zrovna tuhle jsem "fetovala" vůní šípkových růží a pak žluté růže kolem cesty, kde chodím.
Zbožňuji vůni růží...
Reakce na euridike:
ROSEBERRY = šípkové růže + lesní ovoce + suchá tráva + bílý bez + medově ovocné tóny
Jo. A do současných teplot ideální.
