svěží květinovka, začátek citrusový, potom zřetelná frézie, pudrová s dřevem; dá se

podobná originálu, ale se semišovou kůží, růží a švestkou

původní Bettega Veneta, ale chybí ta průzračnost, tahle je zaprášená pačuliovým prachem a ambroxanem, což jí moc neprospělo

lesní vůně

květinovka hlavně s fialkou, taky kapkou jasmínu a ylang ylangu, jemné kadidlo, drydown santalový dřevitý

Krásná květinová vůně. Hustá a vybalancovaná. Do mandarinkového vánku se prolínají květiny s kořením, aksamitník, karafiát a růže. Krásně harmonizují s trochu zakouřeným černým čajem a sladkou vanilkovou ambrou. Hommage à Paris.

Zámeček Petit Trianon ve Versaille byl dárek pro Marii Antoinettu od jejího královského chotě Ludvíka XVI. Zařídila si ho jednoduše a v pastelových barvách a trávila tady hodně času v relativní volnosti, bez davů služebnictva a přísné dvorské etikety. Vůně, která je věnovaná Trianonu, je proto jednoduchá a květinová. Převládá v ní tuberóza, nijak omamná. Zpočátku galbanově zelená se svěžestí čerstvé máty, potom s medovým zimolezem a slunečním ylang-ylangem na santalovém polštářku. Evokuje park kolem zámečku v jarním slunci, se záhony květin.

Vůni s názvem Bouquet Ideale bych asi na regále přešla bez povšimnutí, protože bych si pod ním představila květinovku. A to bych udělala chybu, tohle vlastně není vůbec květinová vůně. Tento bouquet je ze santalového dřeva s gurmánskou vanilkou a ovocem s krystalky zkaramelizovaného cukru. Je okořeněný skořicí, muškátovým oříškem a tabákovým listem a zahalený do kouřové pryskyřice.

Takhle si představuju dílnu, v níž se staví housle. Skladuje se tu smrkové a javorové dřevo, cedr vonící jehličím. Kalafuna z borovicové pryskyřice. Terpentýnové silice a lak na housle z pryskyřic a lněného semínka. A také odřezky kůže. Tiché nástroje, které v sobě ukrývají hudbu, která se jednou rozezní v koncertních sálech.

Levandule, méně sladká než v Jersey, zato taková čistší, bez dřevitých stonků, ale v začátku kořenitější díky grapefruitové kůře a pelargónii. Zeleně mechová a vzápětí květinová s růží, vanilkovým heliotropinem a v pozadí s pomerančovým květem. V té chvíli začíná připomínat klasické chanely, dokonce i No5, zvlášť když se k levanduli a květinám přidá krémový santal s pižmem a ještě trocha vanilky, a vůně jemně zesládne. Boy je pro mě jednoznačně unisex, jestli ne dokonce spíš dámská vůně, pokud nebudeme považovat levanduli, která je ve vůni přítomná po celou dobu, za výsadu pánských fougère. A je nepopiratelně rozpoznatelná jako Chanel, na rozdíl od předešlých Jersey nebo Misia. Bonusem je i dlouhá výdrž.

Vzhledem k tomu, že bracken znamená kapradí, jsem očekávala zelenou vůni. A ta obrovská kapradina, která se na vás vyhrne z flakónu, je hodně zelená, řekla bych že až galbanově. U svěží zeleně je ale hned sladký nebo spíš sladkokyselý tón, takže ty avizované lesní plody připomínají ostružiny, borůvky a brusinky.Vidím to jako kraj lesa, ve stínu rostou kapradiny a kousek dál na mýtině ostružiní a borůvčí. A ještě kousek dál louka s rozkvetlými narcisy a heřmánkem. K této lesní idylce se přifaří kůže, čistá a vymydlená, a kapradí a louka se začínají pomalu vytrácet. V drydownu dostaneme ke kůži ještě vetiver a dřevo. Je jasné, že vůně Amouage se definitivně přesunuly z orientu na evropský kontinent.

Bravo, Ramone, předpokládáš, že zákazníci Harrods mají neotřelý vkus, protože vůně, kterou sis pro ně připravil, je všechno, jen ne prvoplánová líbivka. A dokonce bych se nebála to nazvat pěknou divočinou. Už v té úvodní směsi z listů černého rybízu, lesního jehličí, oudu a hořkého pelyňku ses asi pěkně vyřádil. Kůží jsi určitě chtěl podtrhnout vůni luxusního interiéru obchodního domu. Jen ta jahoda, nevím... že by ty cukrovinky z legendárního Harrodsova oddělení potravin? Nesladké koláčky s jahodami, černým rybízem, skořicí a hřebíčkem? Budiž, naštěstí tahle fáze netrvá dlouho. Ale ta kůže se ti povedla, připomíná pánské kolínské, takové ty old school chypre s názvy třeba jako Spanish Leather nebo Marlborough Cologne, které používali dříve londýnští gentlemani a jejich pánské kluby jimi bývaly decentně provoněné, to už je hodně dávno. Ale byla to krásná doba, že? A teď zpátky k vůni. Když se usadí, je opravdu moc pěkná, taková elegantní ambrově kožená klasika a taky bych řekla, že jsi s ní myslel hlavně na pány, jako unisex mi to rozhodně nepřipadá. Bravo, Ramone, povedlo se ti to. (A promiň, že mě první střik před nějakou dobou trochu vyděsil, ještě jsem nebyla připravená nebo bylo dost horko, ale ... tahle vůně rozhodně nevoní jako kožená bunda protažená kouřícím asfaltem a pohozená do jahodiště.)

slaný mořský vzduch, tropický ylang ylang a pižmo

krása a klasika, je tam všechno, bergamot, květiny, koření a kosatec s krémovým santalem

tohle je pro mě pánská záležitost - kůže s dřevem a zakouřeným vetiverem, jinak moc pěkná

Navzdory svému názvu tahle růže není v zimní mlze, naopak, je to růže, která hřeje. Že by proto, aby nám vrátila vzpomínku na teplo a slunce? Přichází k nám s doprovodem pryskyřice a vetiveru, později s troškou dřeva, a halí se do mandlově vanilkového a fialkového pudru. Je to růžová, skoro transparentní růže, která nás nezahřívá ohněm, ale přikrývá nás prachovou peřinkou.

Pastelově růžová průzračná květinovka. V ranním mandarinkově broskvovém oparu se zjevují pivoňky a růže čistě vymydlené prvními slunečními paprsky. Jednoduchá, příjemná vůně, jen ta výdrž by mohla být delší.

Krásná ambrová vůně, ve které se s ambrou v rychlém sledu objevuje zeleň trávy a sladce nahořklý grapefruit, růže s šafránem a pačuli. A pak už krotký dřevitý oud s labdanem, krémovým santalem a zakouřeným dřevem. Celek je dokonalý a na kůži drží hodně dlouhou dobu v podobě kouřového dřeva se sladkou ambrou a krémovým santalem.

sladká švestková marmeláda s kapkou pepře + animální tón - něco jako zralý kozí sýr (i když ten kožený tón připomíná spíš zvíře samotné než výrobek z jeho mléka) a tyhle delikatesy leží na talířku asi 3 hodiny beze změny než se sýr odklidí, pak je celkem příjemná; ve složení uvedené dřevo jsem bohužel nevyčichala; pro mě nenositelná vůně

První, co mě k téhle vůni napadá - retro vůně. Berlín a zlatá dvacátá léta, tanec na špičce vulkánu. Evropská metropole zábavy, noční kluby, varieté, swing a charleston. Burlesque evokuje jedno z takových etablissement z dvacátých let. Sál s balkóny, stolky se židlemi, pódium pro muzikanty, navoskované parkety a závěsy, na kterých se usadila vrstvička prachu. Násilně ukončená epocha, jejíž duch se už nikdy nepodařilo probudit, a přece to tady kdysi žilo. Vonělo to po kandovaných pomerančích, nápojích se skořicí a hřebíčkem. Po červených rtěnkách dam a jejich kožených kabelkách, po kosatcovém pudru tanečnic. Po parfémech s květinami, pačuli, kadidlem a jemnou živočišnou cibetkou. Vůně, která vás vrátí o sto let zpátky aniž by přitom působila zastarale.

To je zkapalněná vůně ostrova uprostřed Indického oceánu. Slunečný a tropický ylang ylang je okořeněný čerstvou skořicovou kůrou a muškátovým oříškem, jemnými pryskyřičnými balzámy, vanilkou a špetkou pačuli. Vždycky když k ní přičichnete, jste zase tam, kde léto nikdy nekončí - slunce vás hladí, palmy šumí a rytmus příboje tak pravidelný jako tlukot srdce vás ponoří do krásného nevědomí.

Hustý a hebký balzám, do kterého bych se nejraději celá ponořila. Benzoe se styraxem jsou poprášené skořicí, vosková hutnost je odlehčená máslovým kosatcem. Ze semišového labdana vystrkuje růžky jemně živočišná ambra a kolem plují průhledné obláčky kadidla. Tak tohle ano, Francesca je zkrátka kouzelnice.

jasmínovka s pižmem, ambrox ve snesitelném množství

moje oblíbená vůně svého času; aldehydová květinovka klasického střihu s kapkou ovoce

na papírku J.B.Filz; kořenitá, tuberózová, později vanilkově a pižmově zesládne; chtělo by to vzorek