Katedrály a kosatce. Lehký vánek sem přináší vůni teplého kadidlového kouře, který se mísí s kvetoucími kosatci a pudrovým otočníkem, oslazenými měkce bílopižmovou vanilkou. Další z rozsáhlé "rodiny" VCA Bois d'Iris / Dior Bois d'Argent / Farmacia SS. Annunziata 450 atd. Nejpodobnější je 450 kvůli výraznějšímu kadidlu a utlumenému dřevu, ale na rozdíl od té má podstatně větší výdrž a intenzitu.

krásná křehká prachová lilie, kdybych se vdávala a chtěla být čistá a nevinná nevěsta v bílém, o této vůni bych vážně uvažovala. jde lehce do krémova, ale žádná Nivea. posléze začal vanilkový pudr vlhnout a stonky uhnívat.

před bálem se křepčící zapomněli umýt a bylo docela dusno... uch

teda zatím jsem vyzkoušela od Ineke tři vůně (tuto, Briar Rose a Evening Edged in Gold) a všechny obsahují nějaký hrozivý tón ala mazadlo na bolavou nohu křížené s motorovým olejem. tady konkrétně přidali ještě hodně drhnoucí suchou zeleň a jednu mini-narcisku, ale je opravdu třeba hledat a pátrat :|

Hodne balzamicka vec. Klidna. Hutne zakourena propolisova ambra, koreni, sucha bazalka. Tmave zlato.

na začátku silná bergamotová pecka, když už jsem skoro přestávala doufat, začala se přehoupávat do jemně pudrových květinek. ale ani teď večer, ať se snažím sebevíc, tam žádný santal nemám. ne že by tam nebyl dřevitý podtón, ale to je asi tak všechno. není špatná, ale žádná hitparáda.

Svěží kolínská (no přinejmenším typově) s bílým čajem a bambusem, nesklouzává k žádným vlezlým citrusům, do veder musí být velmi příjemná.

Celá vůně je jemná a průsvitná, osvěžující, lehká. Začíná svíravě pikantním zázvorem s nahořklou kůrou z bergamotu s průsvitným kadidlem a svěžím, čistým mléčným pižmem. Je to v podstatě osvěžovadlo, ale sofistikované, protože se netopí v citrusovém čističi ani otravných vodních tónech. Přes nahořkle zelenkavé tóny neroli postupně přidává na intenzitě kadidlo a vůně a ovocně sládne. Po kratší pauze se vrací do středu pozornosti pižmo a s kadidlem a sladkou šťávou ze zralých středomořských citrusů vytvoří příjemnou kombinaci. Něčím mi připomíná Neroli d'Ispahan (Boucheron). Sice nezaplní místnost, ale při štědřejším dávkování má přiměřenou výdrž.

Rum...

drsný kosatec, i se zeleným stonkem, který někdo rozdrtil. kombo hyacint a galbanum řádí :)

Bertrand Duchaufour si vzal na paškál dřevo wenge a rozhodně se mu výsledek podařil. Vůně je hluboká, temně dřevitá, jako když bouchnete do velkého bubnu a ozve se dunivý zvuk dutého prostoru, i ty vibrace můžete cítit... Rozléhá se kolem v jednoduchém rytmu.. Černé kouřové wenge je doplněno mléčným nasládlým santalem, hladkým suchým cedrem a bylinným závanem levandule. Pánské složení jak vymalované, ale já byla dneska odvážná a vyrazila hojně navoněná hromadnou dopravou do práce. Cítila jsem se jako velký kus masivního leštěného nábytku křížený s kytarou :) Vlastně i ten název byl velmi příhodně zvolený. A vzpomínáte na Black Cashmere od Donny Karan? Tak kdyby se vám zastesklo...

Na první pokus mi z toho vylezl mentolový gel na bolavé svaly, dokonce s metalickým nádechem. Po ovoci ani památky a vlastně po čemkoli, možná tak ještě náznak hlíny nebo kamene se našel. O pár měsíců později začal Bat najednou vonět jako mlhou zastřené lehce přezrálé sladkokyselé tropické ovoce, vlhká, ale kyprá černá hlína, chladné kameny, po nichž stékají potůčky kondenzované vlhkosti, zvlhlá suchá tráva na zemi a kousky ohebných větviček, sametově kovová tma, že není vidět na krok, a živočišné teplo v ní. A do téhle jeskyně občas zavítá slabý závan omamné vůně vzdálených jasmínů z horkých letních nocí a smísí se s měkkou ovocnou nasládlostí a teplým dechem zahřívajícím hebkou kůži a tvořícím obláčky páry v prochladlém nočním vzduchu prodchnutém mineralitou…

zvláštní vůně, možná až divná :D je sladká prachovým kakaem, ale ta myrha mě trochu tahá za nos, v této podobě mi moc nesedí. vše zalité citronovým sorbetem – pokud může být citron krémově nasládlý. celek je hladký, nic nevystupuje, zpracování perfektní. kdo rád sladkou myrhu, může si poznačit jako velmi zajímavý tip. já váhám nad zelenám palcem za originalitu a zpracování, a neutrálem za osobní neshody s jednou z hlavních složek. /// Tak ještě jednou. Tohle je totiž jedna z těch vůní, které se v člověku zachytí a vrací se k němu ve vzpomínkách. Opravdu strašně zvláštní, neznám žádnou podobnou. O složkách už jsem tu psala, že je hlavně o myrze, sladké, líně tekuté jako hustý med. Kakaový poprašek s vůní méně sladkého granka, asi teda kombinace kakaa a vanilky. Složení udává pomerančový květ. No to už je na moje rozeznávací schopnosti v uhlazených, propojených složkách v extraitu trochu moc náročné Název prý znamená „tlukot křídel“. Poetické, což? A v kombinaci s vůní samotnou docela slušně emotivní a obrazotvorné. Byť klasifikovaná jako unisex (teda tím pádem vlastně neklasifikovaná), kloní se podle mě spíš k dámské stránce. Vytváří dojem takové té ženské, skoro až bezbranné křehkosti a zranitelnosti, té, pro kterou tu jsou hrdinní, silní a čestní muži, aby ji ochraňovali. Alabastrová, hladká pleť, dlouhé havraní vlasy; možná Eva a možná Venuše. No tohle by snad na chlapovi ani nešlo Je v ní něco tělesného, blízkého, ne pižmově nebo živočišně, ani vůně těla, jen pocit. Zajímavé, moc zajímavé…