Krémově sladke kvetiny s vodnatym ovocem. Je v tom nejaky vlezly ton pivonek a lehce drhnoucich narcisek a slupka od cantaloupe.

Chupito

Nejde o vůni šafránu, jak mi evokoval název, ale o vůni ovocnou. Jablečný čistič koupelen (to jakože kapka mýdlového neroli) se prolíná se sirupem hojně doslazovanou broskvovo-meruňkovou marmeládou a tvoří spolu velmi prostoduchou směs, kde není prostor pro žádnou jinou složku. Vůně je velmi sladká, to přeslazené jablko mi připomnělo pohromu Traversee du Bosphore, ale tam Duchaufour aspoň přidal kůži, což byla kombinace sice divná, ale ne až dětinská jako tohle. Jedna z největších pohrom za poslední dobu.

jde výborně do prostoru a je to fakt docela silák. na začátku hořkosladká citrusová kůra, změní se ve vanilku a cukrové mandle, ale Caru mi nepřipomíná, je mnohem hutnější, Cara je lehká jako obláček.

Čekala jsem přítulné, hřejivě živočišné zvířátko, ale tentokrát jsem trochu zklamaná. Živočišnost je zde spíš taková vintage, než že by šlo o prvoplánovou animálnost, trochu květinově zatuchlá champakou a hladká suchou dřevitostí. Voní spíš jako stará skříň, retro krémová žlutá květinovka s živočišným nádechem a trochou nastrouhané citrusové kůry, mléčně slaná. Představuju si ženu se slunečníkem a šaty z doby Jane Austen, voní slunečnými dny, pěstícím krémem, má porcelánovou pleť a na tváři pihy.

no teda… něco tak zajímavého už jsem v české kamence dlouho nepotkala (pokud vůbec kdy). začátek se mi líbil hodně, kořenitá, kovová růže, připomínala mi vůně s oudem. postupně začne hodně převládat větvičník s koriandrem a možná špetičkou citrusu. zvláštní, jako zlá královna: krutá a krásná.

Chtělo se mi napsat pomerančový květ s ambrou, ale je to přesně naopak. Vanilkově krémová, lehce živočišná ambra s pomerančovým květem. Pomerančový květ není sladký, je to ten hořký i s pár kapkami neroli. A ambra - strašně povědomá, taková už někde byla. Nejprve jsem myslela, že je to ambra z Tauerovy Une Rose de Kandahar, ale není to úplně tak. Velmi se podobá Ambre 114 od Histoires de Parfums, právě i tou přimíchanou květinovostí, jíž je celá vůně prodchnutá. Sytě oranžový západ slunce nad pouští, co pozorujete z rovné střechy domu v Marakéši, zatímco pod vámi jsou slyšet zvuky ulice a ve vzduchu se mísí vůně prachu, vzácných dřev, pryskyřic, vanilky a koření a koření, a ze zahrad sem zavanou omamné vůně bílých květin, co se probouzejí s příchodem noci? Ale jo, bez nejmenších pochyb!

opalovací mléko

Hlavne hladky sladky benzoin, kontrastuje s absintem zelene horkym, podkresleno zivocisnym oudem. Bohuzel dost linearni.

nežampionová, poměrně jemná, ale neumělá gardénie s jasmínem a trochu citrusové svěžesti. některé květy mají i zelené stonky, ale většina ne. neškodná sympatická květinovka zpracovaná víc aby vyzněla autenticky než moderně. záhon před dřevěnou terasou na přelomu jara a léta.

do dnešního vedra jak dělaná! koření, oud, kůže, dřevo. celkovým vyzněním kořenitě nasládlá (šafrán? skořice?) s neomylně rozeznatelným oudovým tónem. žádná arabka, velmi dobře snesitelná pro evropský nos.

Omamná záplava jasmínu, exotické tiaré a lehce banánového ylangu. Zpočátku pikantně kořenitá, později se uhladí záplavou krémové vanilky s hřejivými dřevitými pryskyřicemi. Má příjemně lehce živočišný podtón, nic zpoceného, jen jako sluncem ohřáté tělo, ale působí to přitažlivě, žádná kytičková naivka. Pamatuju si před lety první setkání, letěla okamžitě na hromádku NE - a přesně ta sytá okořeněná sladká květinovost s živočišným nádechem mě na ní dneska dostává. Rozdíl v EDP mezi flakonem na obrázku a tím původním baňatým - novější formulace je uhlazenější, dřevo v základu ustupuje bílému pižmu. Starší je s průraznějšími květinami a v základu je více santalová.

edt: smrt plastovým nahořklým ylangem plus vanilka

Hmmm...! Hořká čokoláda 99,9 % kakaa, slazená pouze vanilkovým extraktem, s hořkou pomerančovou kůrou. K tomu silné espresso bez mléka, bez cukru... Trošku začouzená, tmavá dřeva - eben? mahagon? A samozřejmě nepostradatelný suchý cedr, co místy poněkud drhne. Opravdu dobrá gurmánka, v níž nebudete připomínat třípatrový šlehačkový dort ani děvčátko s copánky.

u Micallefů udělali moc pěkný a poměrně výrazný svěží fík, vůně je ovocně zelená a přírodní. odpůrce černého rybízu je záhodno varovat, je tam znát. taková vlahá vůně je to, jako oáza v poušti, jako ledový čaj v parném létě.