Hmmm...! Hořká čokoláda 99,9 % kakaa, slazená pouze vanilkovým extraktem, s hořkou pomerančovou kůrou. K tomu silné espresso bez mléka, bez cukru... Trošku začouzená, tmavá dřeva - eben? mahagon? A samozřejmě nepostradatelný suchý cedr, co místy poněkud drhne. Opravdu dobrá gurmánka, v níž nebudete připomínat třípatrový šlehačkový dort ani děvčátko s copánky.
podle složení jsem si představovala luxusní dezert, ale Sorriso je spíše dobře udělaná reklama na něj...
ještě je klid, cukrář nikde, ingredience jsou teprve vyskládány na stole a po nakopnutí v podobě panáka pomerančového likéru začínají pracovat samy, silou magie a v rytmu jazzové hudby na pozadí... stůl - masivní, hladký a lesklý, z tmavého dřeva (mahagon mě napadl taky, dohromady se santalem a ebenem) - začíná voskovatět a kresba se na něm líně vlní do ztracena jako při fata morgáně... kakao je rozsypané po celém povrchu, část kapalní a vpíjí se do rýh, druhá část, jemná prachová, se nad povrchem odpařuje...vanilka je tam ještě ve formě celého černého lusku a také se zapouští do stolu, jako by chtěla zmizet... do vší té luxusní černoty se odnikud vlévá pramínek pomerančové šťávy s kousky kůry, vůně je díky němu lehce nahořklá a dužnatá... tohle pré končí po pár hodinách příchodem cukráře, voskovitá masa tuhne a krotne pod popraškem vanilkového cukru...
Luxusní bonboniéra, ve které jsou namíchány pralinky z několika druhů hořkých čokolád s kokosovým, vanilkovým a karamelovým krémem, pár kousků je naplněno pomerančovým likérem. Některé z pralinek jsou obaleny v kakaovém prášku smíchaném s vanilkovým pudrem a ozdobené mandlovými hoblinkami. Po rozvonění se přidala ještě nezapálená vanilková svíčka na santalové misce.
Čokoláda v hlavní roli. Není to tabulka čokolády, ale tekutá hořká čokoláda. V první chvíli spíš kakao. Nesladký, hustý vanilkový krém přelitý hladkou, tmavou, horkou čokoládou přes plátky šťavnatého pomeranče. Tak málo ingrediencí dokáže vytvořit takové kouzlo. Není nijak sladká, přitom je to krásně složená, jedlá gurmánka.
Tahle dobrota je sladká a přitom lehká, jako vanilkový piškotový moučník, se svěžím kokosovým nádechem a trochou medu. K tomu zavoní pomerančová kůra se zmiňovaným Pikaem (ještě lepší je zamíchat si kakaový prášek do světlého kondenzovaného mléka Salko :) Hodně zblízka chvíli cítím umělý tón, který možná není plastový, ale dělá ho "lakované" dřevo. Po úplném rozvonění to pak na mně není hořká čokoláda ani Pikao s pomerančem, je to sladká (ale ne přeslazená) mléčná čokoláda s karamelem a vanilkový pudink.
Toto je lepšie, než to zo zloženia vyzeralo. Tmavá čokoláda je echt tmavá, horký pomaranč horký, vanilka sa to nesnaží príliš osladiť a drevo sa chová slušne. Je ho cítiť, ale len v pozadí, nepresadzuje sa nejako neprimerane. Tipla by som na mahagón, ale môže to byť len dojem spôsobený tou čokoládou a vanilkou.
Vezměme kousky pomerančové kůry a ponořme je do hořké čokoládové lázně, posypme ji kakaem a nechejme utuhnout. Po rozvonění přidejme i pár kousků pomerančové dužiny a nakonec to zalijme kondenzovaným mlékem, klidně konkrétně Pikaem, které zmiňuje Miru a přendejme to všechno do dřevěné misky a máme Sorriso. Naprosto dokonalá gurmánka, která jde krásně do prostoru a drží a díky přidanému pomeranči, dřevu a i samotné vysokoprocentní čokoládě nepůsobí ani v nejmenším přeslazeně.
...aneb na kůži mám Pikao,
onu tmavou, hustou, pomalinku a líně tekoucí čokoládovou masu, kterou když ochutnáte, tak nevíte, kdy přestat...
Po chvíli se lesklá tmavohnědá slast začíná rozostřovat,
typická vůně, chuť, kterou máte v nose nabírá tlumenější obrysy.
Pikaová hmota bezostyšně objímá, válí a protahuje se
po étericky hustých až těžkopádných dřevech,
vyplňuje jednotlivé rýhy kůry s neochvějnou jistotou a systematičností.
Nakonec se z hůry na tuto labužnickou tmu snáší jako nebeský prach
pouze hladkým pomerančovým pudrem nasládlá vanilka...
Čokoládu s vanilkou docela ten pomeranč drží na uzdě, takže ačkoliv se jedná o jednoznačnou gurmánku, není přeslazená ani otravná. Spíš než o čokoládu jde pocitově o sypké, prašné kakao s lehce vanilkovou příchutí a neostrým pomerančem. Milovnice "jedlých" vůni si pochutnají.
Autentická horká čokoláda doplněná plátkem pomeranče a trochou kouře zvolna přechází na sametové dřevo z parfému Arso (Profumum Roma) a prašnou vanilku prohřátou pižmem. Výdrž přesahuje 6 hodin.
Hmmm...! Hořká čokoláda 99,9 % kakaa, slazená pouze vanilkovým extraktem, s hořkou pomerančovou kůrou. K tomu silné espresso bez mléka, bez cukru... Trošku začouzená, tmavá dřeva - eben? mahagon? A samozřejmě nepostradatelný suchý cedr, co místy poněkud drhne. Opravdu dobrá gurmánka, v níž nebudete připomínat třípatrový šlehačkový dort ani děvčátko s copánky.
podle složení jsem si představovala luxusní dezert, ale Sorriso je spíše dobře udělaná reklama na něj...
ještě je klid, cukrář nikde, ingredience jsou teprve vyskládány na stole a po nakopnutí v podobě panáka pomerančového likéru začínají pracovat samy, silou magie a v rytmu jazzové hudby na pozadí... stůl - masivní, hladký a lesklý, z tmavého dřeva (mahagon mě napadl taky, dohromady se santalem a ebenem) - začíná voskovatět a kresba se na něm líně vlní do ztracena jako při fata morgáně... kakao je rozsypané po celém povrchu, část kapalní a vpíjí se do rýh, druhá část, jemná prachová, se nad povrchem odpařuje...vanilka je tam ještě ve formě celého černého lusku a také se zapouští do stolu, jako by chtěla zmizet... do vší té luxusní černoty se odnikud vlévá pramínek pomerančové šťávy s kousky kůry, vůně je díky němu lehce nahořklá a dužnatá... tohle pré končí po pár hodinách příchodem cukráře, voskovitá masa tuhne a krotne pod popraškem vanilkového cukru...
Luxusní bonboniéra, ve které jsou namíchány pralinky z několika druhů hořkých čokolád s kokosovým, vanilkovým a karamelovým krémem, pár kousků je naplněno pomerančovým likérem. Některé z pralinek jsou obaleny v kakaovém prášku smíchaném s vanilkovým pudrem a ozdobené mandlovými hoblinkami. Po rozvonění se přidala ještě nezapálená vanilková svíčka na santalové misce.
Čokoláda v hlavní roli. Není to tabulka čokolády, ale tekutá hořká čokoláda. V první chvíli spíš kakao. Nesladký, hustý vanilkový krém přelitý hladkou, tmavou, horkou čokoládou přes plátky šťavnatého pomeranče. Tak málo ingrediencí dokáže vytvořit takové kouzlo. Není nijak sladká, přitom je to krásně složená, jedlá gurmánka.
Tahle dobrota je sladká a přitom lehká, jako vanilkový piškotový moučník, se svěžím kokosovým nádechem a trochou medu. K tomu zavoní pomerančová kůra se zmiňovaným Pikaem (ještě lepší je zamíchat si kakaový prášek do světlého kondenzovaného mléka Salko :) Hodně zblízka chvíli cítím umělý tón, který možná není plastový, ale dělá ho "lakované" dřevo. Po úplném rozvonění to pak na mně není hořká čokoláda ani Pikao s pomerančem, je to sladká (ale ne přeslazená) mléčná čokoláda s karamelem a vanilkový pudink.
Toto je lepšie, než to zo zloženia vyzeralo. Tmavá čokoláda je echt tmavá, horký pomaranč horký, vanilka sa to nesnaží príliš osladiť a drevo sa chová slušne. Je ho cítiť, ale len v pozadí, nepresadzuje sa nejako neprimerane. Tipla by som na mahagón, ale môže to byť len dojem spôsobený tou čokoládou a vanilkou.
Vezměme kousky pomerančové kůry a ponořme je do hořké čokoládové lázně, posypme ji kakaem a nechejme utuhnout. Po rozvonění přidejme i pár kousků pomerančové dužiny a nakonec to zalijme kondenzovaným mlékem, klidně konkrétně Pikaem, které zmiňuje Miru a přendejme to všechno do dřevěné misky a máme Sorriso. Naprosto dokonalá gurmánka, která jde krásně do prostoru a drží a díky přidanému pomeranči, dřevu a i samotné vysokoprocentní čokoládě nepůsobí ani v nejmenším přeslazeně.
...aneb na kůži mám Pikao,
onu tmavou, hustou, pomalinku a líně tekoucí čokoládovou masu, kterou když ochutnáte, tak nevíte, kdy přestat...
Po chvíli se lesklá tmavohnědá slast začíná rozostřovat,
typická vůně, chuť, kterou máte v nose nabírá tlumenější obrysy.
Pikaová hmota bezostyšně objímá, válí a protahuje se
po étericky hustých až těžkopádných dřevech,
vyplňuje jednotlivé rýhy kůry s neochvějnou jistotou a systematičností.
Nakonec se z hůry na tuto labužnickou tmu snáší jako nebeský prach
pouze hladkým pomerančovým pudrem nasládlá vanilka...
...dokonalé.!
23/11/15
Čokoládu s vanilkou docela ten pomeranč drží na uzdě, takže ačkoliv se jedná o jednoznačnou gurmánku, není přeslazená ani otravná. Spíš než o čokoládu jde pocitově o sypké, prašné kakao s lehce vanilkovou příchutí a neostrým pomerančem. Milovnice "jedlých" vůni si pochutnají.