Dolce Vita (Eau de Toilette) (Dior)
|
Dolcelisir (Profumo) (L'Erbolario)
Skořicoví šneci, kterým do těsta někdo přilil panáka rumu, s polevou ze zkaramelizovaného třtinového cukru. Vlastně to není ani tak gurmánské, jako spíš sladce kořenité, s balzamickou slaměnkou bez ulepenosti a po rozvonění s jemnými podtóny kakaa. V základu se značnou dávkou bílého pižma prohřátého krémově tonkovou ambrou, díky kterému se jakoby prolne s vlastní zahřátou kůží nositele, než aby na ní jen tak "seděla". Vůně překvapivě není vůbec těžká nebo přeslazená. Podoba s Ambre Narguilé? V té je jablečný štrůdl, který tady zcela chybí, a skořice je jemnější. Nebo Morph Cruda? Ta je naopak sladší, ambrovější a hutnější než Dolcelisir, s kapkou živočišna. |
Don't Ask Me Permission (Simone Andreoli / Simone Andreoli Diario Olfattivo)
|
Donna (Top Perfumer)
|
Doraphilia (Miguel Matos)
|
Dorasima (Pana Dora)
|
Dorina (Dorin)
Pudrove kvetiny |
Dot (Comme des Garçons)
Horky pomeranc |
Douce Amère (Serge Lutens)
hutná vanilka vs. hutná hořkost. zajímavý počin, ale mně se z ní trocha navaluje... --- hořkosladká. krásná vanilka v kombinaci s absintem, což pro mě není zrovna kombinace, kterou bych vyhledávala. /// hořkosladká. krásná hustá vanilka v kombinaci s hořkým absintem, což mi trochu houpe žaludkem, ale objektivně velmi dobré. /// Svíravě hořká, když sládne na jazyku, kompaktní, viskózní, zaoblená tekutina. Z její krásy se motá hlava a šeptá sladká slova, ale ten snubák na prstu, ten snubák na prstu… Flaška zelené lásky. Múza, jejíž kouzlo nepominulo. Viktor Oliva – Piják absintu. Hořkost pelyňku a sladkost syté vanilky se suchou prachovou skořicí se s vývojem vůně prolíná čím dál víc, zpočátku ostré linie se smazávají. Květiny jsou zapracované na dotvoření atmosféry: bílá lilie a zelený jasmín ladí s trpkou hořkostí a dodávají jí křehkost, exotická tiaré je s vanilkou jako nános opalovacího mléka roztíraného na sluncem rozpálené kůži s výrazně dřevitým podtónem. Protiklady nakonec splynou v jedno a je v tom pikantně kořenitá jiskra. Ale není vítězů, není poražených. (verze Palais Royal vintage) |
Douceur de Vanille (Les Néréides)
vanilka bílopižmová, slaďoučká, jemňoučká a nadýchaná jako pěnové marshmallow |
Dovana (Sylvaine Delacourte)
|
Dover Street Market (Comme des Garçons)
Písek, hlína a prach... Pálící se borovicové jehličí... Studené kadidlo, citrusově nahořklý bergamot, svěže kořenitý jalovec... Tužkový cedr, měkká kůže a tušené sladkohřejivé labdanum... Jestli jsou tohle nějaké pouliční trhy si netroufám říct, spíš bych to viděla na sraz motorkářů u táboráku. Nebo kdyby mělo mít město vůni - ne smog, ale vůni. Zajimavou a poněkud méně "industriální" vůni dělá právě borovice s příjemným lesně pryskyřičnatým aroma. I přes deklarovaný unisex je vůně rozhodně spíš pánská. |
Dragée (Reminiscence Paris)
Začátek mi výrazně a neodbytně připomněl kombinaci Mon Precieux Nectar a La Petite Robe Noire 2 (která na mně voní podstatně víc maršmelákově než by měla), potom už se ubírá svým mandlovým směrem. Dle očekávání je to slaďoučká, heboučká, něžňoučká gurmánka, k níž ty zdrobněliny skoro až ladí. Není nepodobná Mi Fa od stejné značky, ale připadne mi průraznější a víc o mandlích, pomerančovém květu (stejný typ jako ve výše zmíněných MPN a LPRN 2), vanilce, zatímco Mi Fa kralovalo bílé pižmo, marshmallow, vanilkový pudr. Dobře tomu tak, že z princezničky v růžových volánkových šatičkách se postupem času stává hebká mandlová vůně koupající se ve směsi Loukhoumu Eau Poudree (voda z růžových a pomerančových květů, notně oslazená, s vanilkovým krémem) a Brulure de Rose (sladké křehoučké růžové plátky v jemné mléčné čokoládě), která se netají ani tou hořkou stránkou mandlí a i tomu uhlazenému cedru dá maličký protor. Stále se ale ráda oblkopuje pižmovo-vanilkovým nadýchaným obláčkem, který časem dostává hustější a krémovější podobu, aniž by ztěžknul, a potají mlsá cukrovou vatu. Současně s touto změnou k vanilkovo-mandlové krémovosti a až náznakům mléčné čokolády však poněkud klesá intenzita. |
Drakon (Alkemia)
|
Dries Van Noten (Frederic Malle)
lechce připálený citronový muffin, trochu zatuchlo. posléze přichází jakési to dřevo |
Drôle de Rose (L'Artisan Parfumeur)
|
Drunk On The Moon (Providence Perfume)
|
Dryad (Papillon Artisan Perfumes)
Retro zelena chypre |
Due Donna (Laura Biagiotti)
nějaké kytky. nuda. |
Duel (Eau de Tolette) (Annick Goutal / Goutal Paris)
kůže, citrusy a trocha bylinek. nenavaluje se mi z ní, ale jinak není "můj styl" |
Duetto (Sospiro)
|
Duftblüten (Nishane Istanbul)
|
Dulce Pear (LM Parfums / Laurent Mazzone Parfums)
Čerstvě uzrálá zelená hruška tvrdá na skus, slaďoučká a osvěžující, jako právě vytažená z ledničky, kde ležela na misce s kostkami ledu. Křupavá slupka je orosená kapkami ledové vody. K tomu dva tři plátky jablka Granny Smith, jenom kvůli trošce nakyslosti. Vítr kolem rozfoukává jemný kosatcový pudr a bílé pižmo s mošusovým semínkem dodá tělovou čistotu. Jako osvěžující nápoj s ovocem, nesterilní, posazený na příjemném cedrovém základu z Bois d'Iris v odlehčené verzi. |
Dune (Eau de Toilette) (Dior)
|
sladkoskořicová