Náruč pralesních nasládlých prakvětin nahniličko,vodnaté stvoly,nasáklé lodyhy a čnící blizny zahnívající ve slatinách a marastu dávnověku,obrázková kniha Z.Buriana se vší svou zatuchlostí v kůži vázaných svazků,konopný provaz máčený v terpentýnu,klůcek namočený do benzínu,bioethanol,ether,narkotikum k uspávání veleještěrů,fosílie,"živé květy"macerované v zelenkavé tekutině vypuštěné z vodováhy.
Ta vůně se chová velmi neukázněně a nevyzpytatelně,před pár dny mi připomínala doslazenou hřbitovní Myths,dnes z ní cítím Natural 98 za 29,- a působí mi migrénu,květy ovoněný žluklý lanolin s vysokým oktanovým číslem,původně se mi zdála neškodná,teď mám nutkání najít gasmasku,ne-nesmí se k tomu čuchat zblízka!
Je to jako scéna z Nekonečného příběhu kdy se Átrejovi topí v blátě jeho milovaný kůň Artax a on křičí a volá ale šemíka zachránit nedokáže... a povrch Močálu smutku se s posledním "plopt" zavře,pokaždé u toho bulím a stejně si to pustím znova a podobné to bude s touhle vůní...
(souhlas i s jistou podobou Funeral Home,osmanthus nešel ani okolo)
edit: po pár hodinách oktany proletí výfukem a zbude zasněná/ zastřená nasládla zeleň s prašnou zemitostí pačuli s mechem,hezká ale už jen slabá
Duftblüten jsem si představovala jako výraznou a svěží květinovou vůni. Svěží trochu je, ve smyslu čerstvého vzduchu v lese - cítím vůni dřeva a půdy, trochu i s podhoubím. Hodně zblízka je jako dřevo s čerstvým nátěrem (fermeží), mohl by to být stolek, na kterém stojí váza s květinami - růžemi a mixem dalších - jsou už ale poněkud povadlé. Vzpomněla jsem si na Funeral Home - na květinářství u hřbitova a tu natřenou dřevěnou věc, ve spojení se zemitým odérem, který v Duftblüten obstarává kromě pačuli i kadidlo a větvičník. Zdálky (a po úplném rozvonění i zblízka) pak kombinace namořeného dřeva a mechové zemitosti vytvoří dojem klasické (skoro diorellovské) chypré.
Je moderní květinovou chypre s citrusově svěží magnolií, jemnou gardénií a meruňkovou vonokvětkou. Právě vonokvětka ji společně se šikovně zapracovaným pačuli a mechovými tóny posune tímto směrem. V konečné fázi se objeví ještě i trocha kadidla, která květinám dodá i kapku zemitější charakter.
Náruč pralesních nasládlých prakvětin nahniličko,vodnaté stvoly,nasáklé lodyhy a čnící blizny zahnívající ve slatinách a marastu dávnověku,obrázková kniha Z.Buriana se vší svou zatuchlostí v kůži vázaných svazků,konopný provaz máčený v terpentýnu,klůcek namočený do benzínu,bioethanol,ether,narkotikum k uspávání veleještěrů,fosílie,"živé květy"macerované v zelenkavé tekutině vypuštěné z vodováhy.
Ta vůně se chová velmi neukázněně a nevyzpytatelně,před pár dny mi připomínala doslazenou hřbitovní Myths,dnes z ní cítím Natural 98 za 29,- a působí mi migrénu,květy ovoněný žluklý lanolin s vysokým oktanovým číslem,původně se mi zdála neškodná,teď mám nutkání najít gasmasku,ne-nesmí se k tomu čuchat zblízka!
Je to jako scéna z Nekonečného příběhu kdy se Átrejovi topí v blátě jeho milovaný kůň Artax a on křičí a volá ale šemíka zachránit nedokáže... a povrch Močálu smutku se s posledním "plopt" zavře,pokaždé u toho bulím a stejně si to pustím znova a podobné to bude s touhle vůní...
(souhlas i s jistou podobou Funeral Home,osmanthus nešel ani okolo)
edit: po pár hodinách oktany proletí výfukem a zbude zasněná/ zastřená nasládla zeleň s prašnou zemitostí pačuli s mechem,hezká ale už jen slabá
Duftblüten jsem si představovala jako výraznou a svěží květinovou vůni. Svěží trochu je, ve smyslu čerstvého vzduchu v lese - cítím vůni dřeva a půdy, trochu i s podhoubím. Hodně zblízka je jako dřevo s čerstvým nátěrem (fermeží), mohl by to být stolek, na kterém stojí váza s květinami - růžemi a mixem dalších - jsou už ale poněkud povadlé. Vzpomněla jsem si na Funeral Home - na květinářství u hřbitova a tu natřenou dřevěnou věc, ve spojení se zemitým odérem, který v Duftblüten obstarává kromě pačuli i kadidlo a větvičník. Zdálky (a po úplném rozvonění i zblízka) pak kombinace namořeného dřeva a mechové zemitosti vytvoří dojem klasické (skoro diorellovské) chypré.
Je moderní květinovou chypre s citrusově svěží magnolií, jemnou gardénií a meruňkovou vonokvětkou. Právě vonokvětka ji společně se šikovně zapracovaným pačuli a mechovými tóny posune tímto směrem. V konečné fázi se objeví ještě i trocha kadidla, která květinám dodá i kapku zemitější charakter.