Tak trochu umělá … Tady mi chybí to „něco“, co mě na vůních baví. To „něco“, co vyvolá emoci, představu, náladu … a tak marně hledám v té zvláštní nahořklé sladkosti živoucí pivoňku. Není tu. Nalézám jen povadlý květ, který někdo nacpal do plastového pytlíku. Snad v bláhové touze uzamknout zbytečky jeho krásy před neúprosným rozpadem. Ne, není až tak špatná. Není ale ani dobrá. Je tak trochu umělá … neživá.

Prý je to kouzlo, když bosá projdu se houštinou zelených stonků a uslyším cinkání modravých zvonků, prý je to znamení ze světa víl a chvíle zjevení mých dětských chvil … Zelenkavě květinová něha, v úvodu trošku trpká, později však krémově hebká. Vůně pro duše, které věří na pohádky.

V měkkém svitu staré lampy je malý svět a kolem něj závoj tmy jak černý vesmír, kterým letět můžeš tam a zpět. A že se vždy zpátky vrátíš, to stará lampa dobře ví, protože tím světlem měkkým směr zbloudilcům všem napoví … Svět usíná v tom podzimním čase, už smráká se a mně zasteskne se … zase. Jdu ztichlým parkem, mokrou cestou, v níž zrcadlí se malé světy starých lamp. Rozpité žluté ostrůvky světla seřazené za sebou jako planety v černém vesmíru. Jen jedna, tam vzadu, občas blikne. A já pluju černotou směrem k ní. Mám pocit, že ke mně mluví a šeptá mi tajemství, co nikdo neví. Už jen pár kroků a jsem tam, jsem v malém světě, jenž patřil nám. Stojím tady, vzpomínám a cítím vůně našich rán … švestkový koláč a skořici a vanilkou svíčku vonící. I sladkou ambru s jehličím, kostelní lavice a dlaň svou v tvé a pak zatmění v srdci a na tváři slano, když poznala jsem, že milovaná být mi není dáno … lampa zas zabliká, je čas jít ... je čas žít ... sama. Miluji podzimní vůně a toto je jedna z nich, jedna z nejlepších!

Cítím omamně vonící narcisky se zelenkavě natrpklým aroma černého rybízu. A potom sladkost máku a vanilky, růžový olej a hřejivou ambru. Opulentní květinová vůně, která kolem sebe šíří zlatě hřejivou auru. Je vznešená, dospělá a krásná.

Tajemný elixír plný koření, omamných květin, dřev, temně fialových švestek a jantarových pryskyřic. Úvod je aromatický a lehce bylinný po anýzu s koriandrem. Cítím dotek šalvěje a kmínu. A pak vše sládne omamnými květinami, mezi nimiž dominuje tuberóza, a tmavým hustým lesním medem. Objeví se švestky. Velké, zralé, plné sladké šťávy, která se proměňuje v lahodný likér. Přidá se dřevo vonící pryskyřicí a také sladce, kouřově laděná ambra. Poison je pro mě podzimní vůně. Temná, uhrančivá a čarovná.

Sirupovitá růže zakápnutá pomerančovou šťávou, ovoněná vanilkou a lehce přibarvená santalovým dřevem. Na můj vkus dost sladká a jaksi "ulepená". Lehce zapomenutelná úlitba modernímu trhu nutící mě k povzdechu.

Kytice jarních květů … Nikterak náročná květinová vůně chladivých akcentů v prvních tónech, které vidím jako průzračné kapky rosy. Postupně se přidává krémové měkoučké pižmo a vše je takové vláčné, klidné, tiše se usmívající. Toto je vůně pro romantické duše jako stvořená a mně se líbí, že i přes svou zdánlivou jednoduchost má v sobě něco mimořádného. Napadá mě … ona je ušlechtilá.

Sám rudý, sluncem však zlacený jediný květ růže a srdce se usmívá. Kdo za to může? Barvy. Červená, zelená, žlutá, zlatá … purpurová, hnědá … všechny syté a krásné. Mohou být barvy živé? Barevné jsou šaty, které mám na sobě, barevné jsou květiny kolem mě. Stejně jako věci, místa i myšlenky v mé hlavě. Barevná je i vůně, kterou cítím. Je jedna? Nebo je jich víc. Je jedna z mnoha, z mnoha se stává jednou … vůně dřevěné lavičky ve stinném koutku starého parku, vůně zeleně, která tomu kousku ticha panuje společně s chladivým stínem. Vlhko tam se držící, ale o pár kroků dál příjemné teplo slunečních paprsků. I to voní. A tím vším se nese omamná sladkost jediné růže, která svou červení přitahuje můj pohled. Osamocený květ, zatím, je jedním z mnoha, které se co nevidět rozvinou … Malinko mi připomíná Epic tato vůně s krásným charakterem. Dřevitě květinová, pozitivně laděná a zároveň důstojná.

První dojmy - nálož koření, pačuli a dřev a kdesi vzadu sametově vonící rudá růže.

Jasmín a pár pryskyřičných slz … Už sám úvod této vůně je v duchu jasmínu. Silného, omamného, lehounce živočišného a na pár okamžiků zdobeného citrusovou svěžestí. V těchto chvílích působí jako odraz letního rána, kdy je vzduch ještě chladný, ale sluneční paprsky už začínají hřát. A pak to celé trochu zesládne a zpudrovatí prachovou vanilkou, cítím i ten tabák, nad kterým však postupně vítězí pryskyřičné aroma elemi a celou vůni dostává do jakési meditativní roviny. Nastal letní podvečer … Čím více Portrayal poznávám, tím více se mi líbí. Květinový, lehce živočišný, duši harmonizující zážitek.

Něžná vůně bílého oblázku mýdla vonícího trošku květinově, trošku pudrově a maličko ovocně. Nerušivá a příjemná kompozice navozující pocit jemných pastelových barev od bílé po světlounce růžovou či broskvovou.

Křehké citrusy cítím jako první. Jiskřivá sprška svěžesti, která se však rychle ztrácí v suše zemitém pačuli. Přidává se velmi jemný tón ambry vonící zlehka po hořké čokoládě. A v dálce zavoní růžový keř. Pro můj nos tajemná, přitažlivá, zemitá vůně, které moc sluší horké a suché počasí.

Ovocně květinová, šťavnatá, díky pepři příjemně pikantní ... velmi pěkná!

Jasmín s čajovým akcentem, něžný, až filigránsky zakomponovaný mezi ostatní složky. Kousek suché citronové kůry mezi usušenými kvítky jasmínu. Dřevo, do nějž se vpila kapka éterického oleje z pačule. Růžové potpourri se špalíčkem skořice. A sušená švestka. Velmi příjemná, uklidňující vůně lehkého dřevitě květinového charakteru.

Růže a stíny … Sladce olejovitá vůně sytě červeného květu růže, která je na krátkou chvíli lehounce pikantní špetkou šafránu. Pikantnost však celkem rychle zmizí a zůstane jen oblá růžová omamnost podbarvená temně působícím duetem dřeva a ambry. Hezká a mírná orientálka.

Kdo tady nosí kalhoty? Žensky smyslná opojnost růžového květu a mužsky drsné aroma nejvybranějšího tabáku v neutuchajícím soupeření kdo z koho. Počáteční drsné poměřování sil však nakonec skončí vášnivým objetím a dokonalou synchronií, v níž se uvolní kousek místa i pro sladké červené jablko a pár pryskyřičných slz. Dominantní, horkokrevná a draze vyznívající vůně.

Mix nahořklých pomerančových květů s jemnou notou meruněk a broskví, hoblinkami pižmově vonícího mýdla a něčím dřevitě zemitým, což bude zřejmě pačuli. Slibovanou vanilku necítím. Vůně, kterou mou nos vnímá jako umírněnou chypre. Působí elegantně, lehce odtažitě a způsobně.

Závěje pomerančových květů. Hořkosladká květinová aura, do které vstupuje hřejivý tón santalového dřeva s nevídanou něhou. Bílá, květinová, omamná, elegantní, romantická a ryze ženská vůně. Tak ji vnímám.

Šťavnatě fialová ... Fialka zalitá ovocnou šťávou na hutném vanilkovém krému a lehounce posypaná sladkou skořicí. A aby gurmánské ladění nevyznělo prvoplánově, přidá se pěkně zakomponovaný santal, který společně s pačuli a ambrou dělá celek dospělejší a zajímavější. Moc pěkná vůně do chladných dnů nebo pro teplé letní večery.

Měkoučká, nadýchaná vůně růže s lehkým tónem santalového dřeva a vanilky. K tomu zde cítím i velmi jemnou pikantnost nějakého koření. Příjemná vůně.

Maličko bonbonková vůně s ovocnými a květinovými akordy. Jásavá, mladistvá, příjemná. Takový povzbuzovač nálady. Líbí se mi to.

O dešti zdál se mi sen ... tisíce kapek kropících zem a já mezi nimi tančila jsem lehká jak víla jak sám dech jen Bylinky, fialky a trocha čokolády. Lahodná vůně, která skutečně voní jako letní déšť. Vůně volnosti, radosti a snění.

Květiny vylouhované v ovocné šťávě se špetkou dřeva. Intenzivní, syntetický bolehlavový úvod vůně, který se takto prezentuje slušnou chvíli a jen s nechutí se proměňuje v cosi pro mě snesitelného. Po několika hodinách, kdy mám vůni na zápěstí a jejíž část ulpěla také na rukávu svetru, začínám mít pocit něčeho důvěrně známého. Cítím vůni, kterou jsem znala, je mi to moc příjemné a chvíli si marně lámu hlavu, co za vůni to je, nemohu ji stále uchopit, až konečně dojde k prozření ... cítím Covet.

Bohatá saténově hladká květinová vůně s lehounce svěžím úvodem a do ambrova laděným základem. V letním počasí působí trochu dusivě, ale v chladných dnech vytvoří kolem nositelky vskutku krásnou sladce květinovou auru.

Kosatcový balzám … Vím, že ve složení není kosatec uveden, ale nevadí. Pro mě je toto doslova kosatcové zjevení. Nejkrásnější kosatcová vůně, jakou jsem zatím poznala. A že jsem jich poznala hodně. Sametový kosatec, který se noří do máslové lázně z rozpuštěného ylangu. Krémové ylangové kapky, které ulpěly na jeho fialových okvětních plátcích, nechává potom vsakovat do měkkého kašmírového šálu. A nakonec se zahalí do obláčku vanilkou ovoněného pudrového pižma.