Nothin' goes as planned
Everything will break
People say goodbye
In their own special way
All that you rely on
And all that you can fake
Will leave you in the morning
But find you in the day
//Andrew Belle - In My Veins//
Vůně, v níž se ztratíš.
Vůně, kterou nechceš ztratit.
Vůně, v níž se ztráty zrcadlí.
A násobí...
Je v ní smutek, co už nesluší ani Elektře.
Je v ní...
Hloubka a zvrásněná kůra starých stromů, pod níž už se neukrývá téměř žádná míza, jen medové kapky koncentrované a pryskyřičně sladkobolné věčnosti.
Je v ní...
Sladký švestkový kouř, podzimní, hřejivý, věštit by se z něho dalo, kdyby se jeden nebál...
Je v ní...
Ten krásný dlouhý tón, haiku i Brel i Okudžava...
Sladce zadýmené pikantno,peckovice malinko za zenitem,stopy opadu nebohého vánočního stromku,sušená kytice plačící od narozenin v koutě.
Kouřem zahřátý šafrán se skořicí,švestky zkomírající rozvarem v horké vodě,větvička jehličnanu pohozená do měkkého lože pro vzpomínku na něj,kanoucí kovově chladná slza
Ta vůně je na mně příšerně smutná,připomenula mi Silver Rain (švestka,štipkavé koření,květiny,dřevitý základ) pokud je SR "Jin" tak PJ je "Jang" ,světlá a temná,ženská a mužská,svěží a zadýmená
Japonská švestka je už moc stará vrásčitá dáma,která bývala přešťastná ,ještě když její srdce tlouklo v tandemu,sama už nemá chuť žít
Ovocně sladké květy přecházejí přes semišový šafrán, olejovitou skořici, sušené švestky a dřevitý kadidlový kouř na směs prašného oudu a nahořklé ambry. Závěr tvoří sladký hřejivý balzám. Cítím zde značnou podobnost s parfémem Fille en Aiguilles (Serge Lutens) a chvílemi i závany nedostižného parfému Sayat Nova (Bortnikoff). Výdrž přesahuje 5 hodin.
V měkkém svitu staré lampy je malý svět
a kolem něj závoj tmy jak černý vesmír,
kterým letět můžeš tam a zpět.
A že se vždy zpátky vrátíš,
to stará lampa dobře ví,
protože tím světlem měkkým
směr zbloudilcům všem napoví …
Svět usíná v tom podzimním čase, už smráká se a mně zasteskne se … zase. Jdu ztichlým parkem, mokrou cestou, v níž zrcadlí se malé světy starých lamp. Rozpité žluté ostrůvky světla seřazené za sebou jako planety v černém vesmíru. Jen jedna, tam vzadu, občas blikne. A já pluju černotou směrem k ní. Mám pocit, že ke mně mluví a šeptá mi tajemství, co nikdo neví. Už jen pár kroků a jsem tam, jsem v malém světě, jenž patřil nám. Stojím tady, vzpomínám a cítím vůně našich rán … švestkový koláč a skořici a vanilkou svíčku vonící. I sladkou ambru s jehličím, kostelní lavice a dlaň svou v tvé a pak zatmění v srdci a na tváři slano, když poznala jsem, že milovaná být mi není dáno … lampa zas zabliká, je čas jít ... je čas žít ... sama.
Miluji podzimní vůně a tato je jedna z nich, jedna z nejlepších!
Pocit, který jsem zažila při prvotním přičichnutí k Plum Japonais bych přirovnala k pocitu, který ve mě vyvolal první poslech převratného a ve všech směrech dokonalého alba Mezzanine od Massive Attack. Po vyčítavě depresivním seattle soundu, který už bohužel svůj účel jednorázově splnil, se do atmosféry začala plíživě linout purpurová mlha. Hustá tak, že by se z ní dal ušít neprůhledný závěs nad divadelní jeviště, které ovšem nikde nekončí. Je tak temné a hluboké, že jím můžete jít celé dlouhé hodiny, dny, měsíce a roky, aniž byste zabloudili. Ale zároveň se nechcete nikdy otočit a vrátit se domů. Chcete, aby celý život kolem vás probíhal pomalu jako v reklamě, kdy poslední kapka švestkového likéru pomaloučku padá z neprůhledné láhve až do naplněné sklenice. Zvuk kapek se opakuje ve smyčce, nezbývá než si lehnout na tu vinylovou desku odkud zvuk vychází. Deska změní skupenství, stane se z ní hustá kapalina, ale vy se pořád točíte po směru a ničeho si nevšimnete. Plum Japonais je mlha, pevná hmota i kapalina zároveň, nedá se jí však prostoupit, nedá se pevně uchoupit a nedá se z ní napít, natož ji přeplavat. Buď do ní skočíte rovnýma nohama nebo zděšeně utečete. Ale kdo uteče, tentokrát nevyhraje a Tom Ford to ví!
...tak já to zkusím...
(na první nadechnutí a je jasné, kdo tady tvořil...)
Plum Japonais Tom Ford
Šafrán a švestky.
Cvak.
Skořice v chlastu.
Cvak a
- je čerstvá, ta skořice,
ale měkká, svěží a s ohnivým pitím prohřívá každou buňku, díky které a každé jediné vsakujete
narkotikum do celého těla...
Propadám se do vůně, do maximálně hlubokých, prachových podušek a polštářů,
padám jak ve zpomaleném filmu a
nořím se do nich ...
...kolem uší, tváře, rtů, přivřených očí, chřípí, motá, vplétá se do vlasů
a hladí mě
SLAST.
Ambra tak měkká a vláčná, jak správně nadržená děvka,
sotva drží tvar,
jak tělo bezvládné rozkoší...,
a je jí moc,
a je to jak tuna amorfního vosku postupně zachvacujícho všechno, co mu, vlastně ambře, přijde do cesty...
Cvak.
Slaďoučká pryskyřice,
hedvábně mazlivá, hustá ale t i ch o u č k á, jak opatrné našlapování kočky při lovu,
včetně onoho nebezpečí, jež s lovem souvisí...
Cvak.
Med.
Je v Plum Japonais med.?
Nevím,
jen cítím benzoin vyšlehaný do podoby medové zlatisté pěny s kakaovými doteky...
A kde je oud nebo kadidlo.?
Cha chá, zvrácená rozkoši!...
...za spuštěnými řasami se jako zloděj mihne odér temného hlubokého jedlového lesa a
pak natáhnout vší silou do plic průhledně antracitový šál z Cohiby,
škvírkou mezi rty vsáknout cognac,
poválet po patře oba vetřelce, mlasknout a polknout...
Hmmm...
...miluju hříchy!
A jestli radši do chladného nebe všech svatých a čistých lidí
nebo do hořícího pekla černejch duší, tak já to peklo,
peklo
kvůli tomuhle hříchu dám...!
Luculské hody v lahvi.
Tahle vůně mě dostala naprosto nečekaně. Nejsem zrovna fanoušek švestek, vlastně nejsem fanoušek ovoce v parfémech obecně. Nevadí mi, ale nevyhledávám jej a jen v málo vůních si ho užívám. Nemluvě o tom, že kdyby mi před dvěma týdny někdo řekl, že si za 195 eur poběžím nadšeně koupit vůni uzených švestek zalitých sirupem z balzamikového octa, asi bych si pomyslela něco o pádu z višně.
A přeci! Přiznávám, že tahle Fordovka je trochu divná a za těch pár nošení jsem už zaznamenala, že líbivka to nebude. Ale mně sedí, cítím se v ní pohodlně a navíc, NAVÍC jsem konečně našla svou kadidlovku. Plum Japonais totiž voní svátečně. Potvrzeno komentářem maminky: "Ježiš to jsou nějaký Vánoce, co to je?". Z té prazvláštní kombinace složek na mé kůži vychází kadidlo. Pálící se františek. Plum Japonais voní barevně. Důstojná purpurová, jehličnatě kořeněná tmavě zelená, hřejivá a klidná hnědošedá.
Nicméně, takových kadidlovek jsem zkoušela desítky. A všechny byly svým způsobem krásné. Ale všechny byly také hodně seriózní, dokonce až pochmurné. Plum Japonais taková není. Je vlastně docela hravá a vtipná. A důvtipná. Právě v tomhle období chladu krásně rozkvétá; zahřívá a pomáhá uklidňovat zalarmovanou duši a ustálit myšlenky, ale nikdy se nesníží k banálnosti. Naopak, pořád je v ní špetka určité posvátnosti, kterou vytváří zmíněné kadidlo (či spíše dojem kadidla - to totiž mezi složkami uvedeno není). Tahle vůně je tu pro mě, je sobecká, byť jsem už za krátkou dobu stihla obdržet i pozitivní komentář. Většina blízkých a kolegů zřejmě nadšená nebude, ale tohle se zkrátka musí pochopit ;-)
Jak už jsem řekla, Tom mi z celou touhle novou kolekcí Atelier d´Orient udělal tak trochu medvědí službu, protože se mi všechny mimořádně líbí. Musím však říct, že nakonec to u mě vyhrála Plum Japonais právě proto, že je to nejtemnější Tomovo podání asijského orientu a to já ráda, moc ráda.
Poznáte to už od samého začátku, kdy vás v nose poštípe pikantní bylinný šafrán, doplněný jemně nasládlou a přesto také štiplavou skořicí, ta zůstává ve vůni zřetelná už po celou dobu. Pak už nastupuje švestka, hustá, sytá a hlavně pěkně tmavá a plave ve vysokoprocentní tmavé čokoládě.
Najednou tu švestku začne někdo pálit dřevo a pryskyřice, jakoby z ní chtěl vyrobit luxusní slivovici, místo toho však z tohoto pryskyřičnatého oblaku vystoupí medová sladkost zkaramelizovaného cukru. A zdá se, že tady bychom mohli skončit, jenže v tom se k té směsi švestky se skořicí, pálícími se dřevy a ambře, přidá velmi zvláštní zlatavě kyselý tón.
Není ani citrusový, ani vyloženě octový, spíš jako kdybyste do toho nejlepšího francouzského koňaku kápli ten nejkvalitnější ocet, přidali hořkoslaný tón ambergris a zamíchali a usadili se s tím do koženého křesla. Zní to možná divně, ale z těch čtyř je to nejvíc gurmánsky fordovsky zvrhlé a přesto elegantní a zároveň bezproblémově nositelné. Teď mě tak napadá: kdyby ještě existovala Japon Noir, Plum Japonais by ho v jistém smyslu skvěle doplňovala ve společnosti jako dáma.
Temná kořeněná vůně s dřevem nasáklým sladkou ambrou, nad kterou se vznáší hladivě sametový oudový obláček. Shledávám jisté společné znaky s Lutensovou Feminite du Bois a částečně i s Ambre Soie.
Nothin' goes as planned
Everything will break
People say goodbye
In their own special way
All that you rely on
And all that you can fake
Will leave you in the morning
But find you in the day
//Andrew Belle - In My Veins//
Vůně, v níž se ztratíš.
Vůně, kterou nechceš ztratit.
Vůně, v níž se ztráty zrcadlí.
A násobí...
Je v ní smutek, co už nesluší ani Elektře.
Je v ní...
Hloubka a zvrásněná kůra starých stromů, pod níž už se neukrývá téměř žádná míza, jen medové kapky koncentrované a pryskyřičně sladkobolné věčnosti.
Je v ní...
Sladký švestkový kouř, podzimní, hřejivý, věštit by se z něho dalo, kdyby se jeden nebál...
Je v ní...
Ten krásný dlouhý tón, haiku i Brel i Okudžava...
Sladce zadýmené pikantno,peckovice malinko za zenitem,stopy opadu nebohého vánočního stromku,sušená kytice plačící od narozenin v koutě.
Kouřem zahřátý šafrán se skořicí,švestky zkomírající rozvarem v horké vodě,větvička jehličnanu pohozená do měkkého lože pro vzpomínku na něj,kanoucí kovově chladná slza
Ta vůně je na mně příšerně smutná,připomenula mi Silver Rain (švestka,štipkavé koření,květiny,dřevitý základ) pokud je SR "Jin" tak PJ je "Jang" ,světlá a temná,ženská a mužská,svěží a zadýmená
Japonská švestka je už moc stará vrásčitá dáma,která bývala přešťastná ,ještě když její srdce tlouklo v tandemu,sama už nemá chuť žít
Ovocně sladké květy přecházejí přes semišový šafrán, olejovitou skořici, sušené švestky a dřevitý kadidlový kouř na směs prašného oudu a nahořklé ambry. Závěr tvoří sladký hřejivý balzám. Cítím zde značnou podobnost s parfémem Fille en Aiguilles (Serge Lutens) a chvílemi i závany nedostižného parfému Sayat Nova (Bortnikoff). Výdrž přesahuje 5 hodin.
V měkkém svitu staré lampy je malý svět
a kolem něj závoj tmy jak černý vesmír,
kterým letět můžeš tam a zpět.
A že se vždy zpátky vrátíš,
to stará lampa dobře ví,
protože tím světlem měkkým
směr zbloudilcům všem napoví …
Svět usíná v tom podzimním čase, už smráká se a mně zasteskne se … zase. Jdu ztichlým parkem, mokrou cestou, v níž zrcadlí se malé světy starých lamp. Rozpité žluté ostrůvky světla seřazené za sebou jako planety v černém vesmíru. Jen jedna, tam vzadu, občas blikne. A já pluju černotou směrem k ní. Mám pocit, že ke mně mluví a šeptá mi tajemství, co nikdo neví. Už jen pár kroků a jsem tam, jsem v malém světě, jenž patřil nám. Stojím tady, vzpomínám a cítím vůně našich rán … švestkový koláč a skořici a vanilkou svíčku vonící. I sladkou ambru s jehličím, kostelní lavice a dlaň svou v tvé a pak zatmění v srdci a na tváři slano, když poznala jsem, že milovaná být mi není dáno … lampa zas zabliká, je čas jít ... je čas žít ... sama.
Miluji podzimní vůně a tato je jedna z nich, jedna z nejlepších!
Pocit, který jsem zažila při prvotním přičichnutí k Plum Japonais bych přirovnala k pocitu, který ve mě vyvolal první poslech převratného a ve všech směrech dokonalého alba Mezzanine od Massive Attack. Po vyčítavě depresivním seattle soundu, který už bohužel svůj účel jednorázově splnil, se do atmosféry začala plíživě linout purpurová mlha. Hustá tak, že by se z ní dal ušít neprůhledný závěs nad divadelní jeviště, které ovšem nikde nekončí. Je tak temné a hluboké, že jím můžete jít celé dlouhé hodiny, dny, měsíce a roky, aniž byste zabloudili. Ale zároveň se nechcete nikdy otočit a vrátit se domů. Chcete, aby celý život kolem vás probíhal pomalu jako v reklamě, kdy poslední kapka švestkového likéru pomaloučku padá z neprůhledné láhve až do naplněné sklenice. Zvuk kapek se opakuje ve smyčce, nezbývá než si lehnout na tu vinylovou desku odkud zvuk vychází. Deska změní skupenství, stane se z ní hustá kapalina, ale vy se pořád točíte po směru a ničeho si nevšimnete. Plum Japonais je mlha, pevná hmota i kapalina zároveň, nedá se jí však prostoupit, nedá se pevně uchoupit a nedá se z ní napít, natož ji přeplavat. Buď do ní skočíte rovnýma nohama nebo zděšeně utečete. Ale kdo uteče, tentokrát nevyhraje a Tom Ford to ví!
Lehce větrová ambra, pryskyřičná vůně kůry jehličnatých stromů, nasládlá švestková šťáva a kostelní kadidlo. Tohle všechno se prolíná a vytváří krásnou temnou vůni, přitažlivě ženskou i mužskou zároveň.
...tak já to zkusím...
(na první nadechnutí a je jasné, kdo tady tvořil...)
Plum Japonais Tom Ford
Šafrán a švestky.
Cvak.
Skořice v chlastu.
Cvak a
- je čerstvá, ta skořice,
ale měkká, svěží a s ohnivým pitím prohřívá každou buňku, díky které a každé jediné vsakujete
narkotikum do celého těla...
Propadám se do vůně, do maximálně hlubokých, prachových podušek a polštářů,
padám jak ve zpomaleném filmu a
nořím se do nich ...
...kolem uší, tváře, rtů, přivřených očí, chřípí, motá, vplétá se do vlasů
a hladí mě
SLAST.
Ambra tak měkká a vláčná, jak správně nadržená děvka,
sotva drží tvar,
jak tělo bezvládné rozkoší...,
a je jí moc,
a je to jak tuna amorfního vosku postupně zachvacujícho všechno, co mu, vlastně ambře, přijde do cesty...
Cvak.
Slaďoučká pryskyřice,
hedvábně mazlivá, hustá ale t i ch o u č k á, jak opatrné našlapování kočky při lovu,
včetně onoho nebezpečí, jež s lovem souvisí...
Cvak.
Med.
Je v Plum Japonais med.?
Nevím,
jen cítím benzoin vyšlehaný do podoby medové zlatisté pěny s kakaovými doteky...
A kde je oud nebo kadidlo.?
Cha chá, zvrácená rozkoši!...
...za spuštěnými řasami se jako zloděj mihne odér temného hlubokého jedlového lesa a
pak natáhnout vší silou do plic průhledně antracitový šál z Cohiby,
škvírkou mezi rty vsáknout cognac,
poválet po patře oba vetřelce, mlasknout a polknout...
Hmmm...
...miluju hříchy!
A jestli radši do chladného nebe všech svatých a čistých lidí
nebo do hořícího pekla černejch duší, tak já to peklo,
peklo
kvůli tomuhle hříchu dám...!
Luculské hody v lahvi.
Tahle vůně mě dostala naprosto nečekaně. Nejsem zrovna fanoušek švestek, vlastně nejsem fanoušek ovoce v parfémech obecně. Nevadí mi, ale nevyhledávám jej a jen v málo vůních si ho užívám. Nemluvě o tom, že kdyby mi před dvěma týdny někdo řekl, že si za 195 eur poběžím nadšeně koupit vůni uzených švestek zalitých sirupem z balzamikového octa, asi bych si pomyslela něco o pádu z višně.
A přeci! Přiznávám, že tahle Fordovka je trochu divná a za těch pár nošení jsem už zaznamenala, že líbivka to nebude. Ale mně sedí, cítím se v ní pohodlně a navíc, NAVÍC jsem konečně našla svou kadidlovku. Plum Japonais totiž voní svátečně. Potvrzeno komentářem maminky: "Ježiš to jsou nějaký Vánoce, co to je?". Z té prazvláštní kombinace složek na mé kůži vychází kadidlo. Pálící se františek. Plum Japonais voní barevně. Důstojná purpurová, jehličnatě kořeněná tmavě zelená, hřejivá a klidná hnědošedá.
Nicméně, takových kadidlovek jsem zkoušela desítky. A všechny byly svým způsobem krásné. Ale všechny byly také hodně seriózní, dokonce až pochmurné. Plum Japonais taková není. Je vlastně docela hravá a vtipná. A důvtipná. Právě v tomhle období chladu krásně rozkvétá; zahřívá a pomáhá uklidňovat zalarmovanou duši a ustálit myšlenky, ale nikdy se nesníží k banálnosti. Naopak, pořád je v ní špetka určité posvátnosti, kterou vytváří zmíněné kadidlo (či spíše dojem kadidla - to totiž mezi složkami uvedeno není). Tahle vůně je tu pro mě, je sobecká, byť jsem už za krátkou dobu stihla obdržet i pozitivní komentář. Většina blízkých a kolegů zřejmě nadšená nebude, ale tohle se zkrátka musí pochopit ;-)
Jak už jsem řekla, Tom mi z celou touhle novou kolekcí Atelier d´Orient udělal tak trochu medvědí službu, protože se mi všechny mimořádně líbí. Musím však říct, že nakonec to u mě vyhrála Plum Japonais právě proto, že je to nejtemnější Tomovo podání asijského orientu a to já ráda, moc ráda.
Poznáte to už od samého začátku, kdy vás v nose poštípe pikantní bylinný šafrán, doplněný jemně nasládlou a přesto také štiplavou skořicí, ta zůstává ve vůni zřetelná už po celou dobu. Pak už nastupuje švestka, hustá, sytá a hlavně pěkně tmavá a plave ve vysokoprocentní tmavé čokoládě.
Najednou tu švestku začne někdo pálit dřevo a pryskyřice, jakoby z ní chtěl vyrobit luxusní slivovici, místo toho však z tohoto pryskyřičnatého oblaku vystoupí medová sladkost zkaramelizovaného cukru. A zdá se, že tady bychom mohli skončit, jenže v tom se k té směsi švestky se skořicí, pálícími se dřevy a ambře, přidá velmi zvláštní zlatavě kyselý tón.
Není ani citrusový, ani vyloženě octový, spíš jako kdybyste do toho nejlepšího francouzského koňaku kápli ten nejkvalitnější ocet, přidali hořkoslaný tón ambergris a zamíchali a usadili se s tím do koženého křesla. Zní to možná divně, ale z těch čtyř je to nejvíc gurmánsky fordovsky zvrhlé a přesto elegantní a zároveň bezproblémově nositelné. Teď mě tak napadá: kdyby ještě existovala Japon Noir, Plum Japonais by ho v jistém smyslu skvěle doplňovala ve společnosti jako dáma.
Temná kořeněná vůně s dřevem nasáklým sladkou ambrou, nad kterou se vznáší hladivě sametový oudový obláček. Shledávám jisté společné znaky s Lutensovou Feminite du Bois a částečně i s Ambre Soie.