Chlpáči a iné

Bratislavský pes nespí vonku ako poriadny liptovský, ale v spálni s paničkou a pánkom,  každý večer ho pánko na príkaz paničky musí poriadne vyčesať a panička mu dá kvapky do očí a preventívne aj do ľavého ucha. A to pred očami domorodcov. Na krku nosí žltú šatku a v obchodíku so suvenírmi mu panička kupuje suveníry vhodné na hryzenie. Takisto panička jačí ako divá, keď Alan vlezie do potoka: "Chrobáčik, nemôžeš byť vo vodičke, prechladneš!" A to takisto pred očami domorodcov. 

Majú týždeň bratislavskej kultúry.

Domorodci musí být teda riadne vyvalení :-) Kdepak městská slečinka nebo městská panička - už i ten pes je fiflena! :-)

A fakt tomu věříš, že bys Otíčka nechala jen o vodě a granulích :) . Šlechtickej pes přece nebude jíst ovesné vločky, to dá rozum :) !

Co by ne. Se vsadim, že ovesný vločky jí i anglická královna :-))

Anglická královna možná, ale ti její psíčci těžko :) .

No jo. Těm mrchám určitě předkládaj jehněčí kotletky :-)

Těším se, že si zase můžu přečíst o Alanovi, děkuji Dusty

Ja si zasa užívam, že si od Alana odpočiniem - až do nedele. :-)

Tak Alan je už doma - mama mi volala, aby som čím skôr prišla domov, lebo ma tam nenašiel a nevedia ho upokojiť.  Nemôže mi chudák odovzdať tašku s krowkami, ktorú celou cestou strážil vlastným telom.

Co jsou to krowky?

Teď aby sis vzala volno, abys to všechno Alankovi vynahradila...

Dneska jsme šli kolem zmrzlinárny (kde jsme neměli v úmyslu se stavit, neb se ochladilo), a nejen že si Otíček lehnul před výlohu a odmítl se hnout, ale prodavačka, zahlédnuvši svého oblíbeného zákazníka, vyběhla s otázkou, zda to bude kopeček vanilkové "jako obyčejně" :-)

Karamelky.

Aha. Já radši medvídky :-))

Tak keď som prišla domov, Alana som počula zavýjať pri bráne už pomaly od zastávky - jednoducho cítil, že sa blížim.  Prišpendlil ma na trávnik na pobavenie ľudkov z firmy odvážajúcej plastový odpad a keď ma konečne prestal oblizovať, musela som naklusať do letnej kuchyne, kde na stole a pod stolom  bolo uložené všetko, čo mi priniesol a chcel patrične ukázať: okrem krowiek /celé kilo/ syrové korbáče, sušené dubáky, desať pohárov zaváraných čučoriedok, lesný med, turecký med s mätou /chutí do fajn/ a pol kýbla všelijakých oštiepkov pre celú rodinu. Každú položku som musela chytiť do ruky a Alana pochváliť. Od nadšenia sa skoro počural, oči mu svietili ako drahokamy a päť minút nadšene brechal. Kto má psa, chápe.

nechceš poslat Alana na víkend k Otíčkovům do Prahy ?

Starala bych se o něj třeba celé sobotní odpoledne, ale musel by mít v košíčku/ batůžku turecký med s mátou,

Paní Otíčkové klidně koupím medvídky sama.

Kdeže, teraz je nám náš poklad vzácny. Dokonca prívetivo privítal aj Adonisa - žiadne búrlivé objatia ako v prípade Dusty, ale podal pac jednu aj druhú bez vypýtania. A okrem toho, pokiaľ sa nepreukážeš výučným dokladom z odboru "obsluha" s odporúčacím listom zo šľachtického domu, nie je to možné ani teoreticky. 

Alan momentálne spí ako zarezaný, chýbal mu jeho kráľovský pelech. 

Ano, já to naprosto chápu. Pes je vděčnější než malý dítě, a potěšit ho udělá snad ještě větší radost pánovi :-)

Náťo, ty lemple! Jaký sobotní odpoledne?! A kdo by s ním šel ven ráno, he?! A večer... aby ses ty mohla cpát sladkostma?! 

Veru, asi aj to je dôvod, prečo ich tak milujeme. Nikto na svete nevie prejaviť radosť zo stretnutia tak, ako  pes.

no ty, ne ?

Beztak půjdeš s Otíčkem, mno, pravda, teď jsem si vzpomněla, že možná dvě zvítřata najednou jsou  na tebe moc, viz želva, chuděra

A čisto teoreticky, keby som vám ho poslala spoznávať stovežatú, tak s ním pricestuje aj moja máti - tá neverí nikomu a v Prahe je oveľa viac Číňanov ako v Bratislave.

Jseš skoro OT, drahá - želva NENÍ chlpáč! Abych tě nenahlásila!