Lamicka Bereme tě :-).
Cestování
09. srpna 2014 10:36
Kokoska moje mati to ma podobne. jeste ted si pamatuju, jak trpela v muzeu norimberskych procesu...
Potrefenáhusa a do toho ta "hudba"
razorblade Dunkerk je skvělej, ale já Nolana miluju, líbilo se mi úplně všechno, Interstellar je asi muj uplně nejvíc top film
Kokoska razorblade Mě tohle pronásledovalo několik let po návštěvě ženského koncentračního tábora Ravensbruck. Strašně to se mnou zamávalo.
999 Lamicka Sím, až budete tu ulici budovat, taky se hlásím 
Bývalý spolubydlící už 20 let vypráví při každé příležitosti historku, jak jsem se k němu přistěhovala a během jediného odpoledne se seznámila s celým domem, kde on (přistěhoval se 4 měsíce přede mnou) nikoho neznal! Ale já jsem se stěhovala sama bez výtahu, to jinak nešlo 
Garfie Tohle jsou přesně moje příhody :-). Moje ségra bydlí léta v Karlíně a ještě se v ulici s nikým osobně nezná - nechápu :-).
999 Já si teď adoptovala za falešného tatínka jednoho staršího pána z ulice (nebo spíš on mě), chodí denně na procházku s basetem, vždycky si půl hodiny povídáme a on o mě projevuje takovou gentlmenskou starost, to je hrozně milé. Jako třeba "kdy už manžela donutíte opravit tady ty schody, vždyť na tom jednou spadnete....to nemůžete, takhle to sama tahat...a tak :-)
Potrefenáhusa neviděla a nevím, jestli chci.
999 jo, chápu. Nebo Vápenka v Nemecké na Slovensku, kde detailně popisujou, co tam s lidma dělali... musela jsem ven uprostřed výkladu.
Kokoska ona je to především umělecká imprese, prožitek než naturalisticky líčení děje
Potrefenáhusa no jo, když já ty válečné filmy fakt nemusím, viděla jsem asi jen Tmavomodrý svět :) Že by averze vypěstovaná ve školních dobách, kdy jsme chodili povinně na bitvu o Sokolovo a Fučíka? Aspoň že to bylo místo vyučování :)
Kokoska já válečný filmy taky nemám ráda, dokonce bych i řekla, že je nesnášim, ale tohle je fakt spíš to umělecký dílo, líbilo se mi to moc
Kokoska kdyz jsem byla na gymplu, tak kdo chtel, mohl jet do Osvetimi. Ja tehdy nejak nemohla, ale kamaradka jela. Rikala, ze to bylo hrozne smutne a silne. Pak tam jela se stejnou skolou uz jako ucitelka a rikala mi, ze to vubec nedavala, ze to skoro cele probrecela. Uplne ji to rozhodilo a rikala, ze to jako mlada takhle vubec nevnimala.
Kokoska Já to taky nedávám. A někdy to s tebou zamává i bez výkladu. Když jsem poprvé vlezla do památníku holokaustu v Berlíně, mezi ty kvádry, sevřela mě taková tíseň, že jsem se rozbrečela.
Lamicka Já tyhle věci snážím čím dál hůř, myslím, že s věkem si to tak nějak víc uvědomuješ, fakt.
Já třeba měla takové podivné pocity na některých místech na Okinawě, takové úzkosti, nevím jak to popsat, pak jsem se dočetla, že to tam má hodně lidí, na některých místech i bezdůvodně zvrací a tak....ty boje co tam probíhaly byly šílené.
Kokoska tak já předpokládám, že razorblade vví, s kým jede a co může od kámošky čekat. Že se spolu v pohodě shodnou. A její obava je spíš "aby se jí líbilo, co budeme delat" než "budu dělat všechno proto, aby byla ona spokojena". To by pak hlavně nebyla spokojená ona sama. To snad ale po minule zkušenosti nehrozí.
Neni horšího parťáka, než člověk věcné nespokojený, který hledá chyby všude a na všem a nic mu není vhod.
Ale právě to už je obvykle povahovy rys.
Mně se tohle hodně zhoršilo, co mám děti. Vůbec si teď neumím představit, že bych se dívala na film o válce.
Garfie dynda ja to mam prave taky. Nedavno jsem psala neco o jedne hudebni skladbe, ktera se vaze k masakru kyjevskych Zidu nacisty (nehledejte si to), a moc jsem o tom nevedela... jak jsem hledala podklady, tak jsem se v praci rozbrecela. Navic clovek vi, ze se podobna zverstva nekde odehravaji porad...
Já nemůžu číst ani koukat na nic drasaveho. Což je zejména válka apod.
Detektivky mi nevadí, to je fikce. Ale jak je to něco "skutecneho", to nemůžu. Mám to potom pořád v hlavě a ničí mě to. 
