viktorka_od splavu diky, me teda nevadi si pockat
Gatita Nase mistni knihovna je fakt mini, ale zeptám se. Akorat ma otevreno jen v patek odpoledne a většinou se tam zapomenu stavit.
Knihy - co jsme přečetli, doporučení...
09. srpna 2014 03:09
Teď jsem docetla Sláma i hedvábí . O tom, jak se žilo na japonském malomeste pred sto lety a je to hodne zajimave. Ta doba neuvěřitelně pokrocila.
Mulen to zni dobre, to si obstaram.
Ja jsem ted na suchu a vubec nevim, co si poridit. Mam ted obdobi, kdy chci neco tak trochu intelektualniho, ale ne zas moc, spis aby se clovek neco trochu dozvedel, ale soucasne to bylo ctive a ne moc narocne. Idealne neco trochu reportazniho, nebo neco autobiografickeho, zalozeneho na skutecnych udalostech. Vubec nevim, kam sahnout.
Gatita špion za miliardu dolarů?
Ještě mě napadla autobiografie Forsytha nebo Agáty Christie. A pak Feynmanova. To je čtivá kniha, i když hodně stará a dlouho jsem to nečetla, tak nevím jistě, jestli tam nejsou nějaké přešlapy proti dnešní toleranci a korektnosti.
Pak Appolo13: Boj o přežití.
Výborny je také zivotopis Edith Piaf.
Gatita tak zrovna Sláma i hedvábí tohle všechno myslím splňuje . Ať se líbí
Gatita ja doporucim Nerikej, ze nemane nic. Je to rodinna saga na pozadi cinskych dejin.
Gatita Opet zminim nakladatelstvi Absynt. Asi se neda slapnout vedle, ale vesele cteni to nebyva.
Ja ted mela min casu na cteni, tak posloucham druhy dil z Panoptika sexualnich vrazd od Sulze, ale to predpokladam nehledas 
. To tak jedu na piskoviste s ditetem a tohle mam ve sluchatkach.
Jos Absyntovky ctu rada, ale ted tam nemaj nic, na co bych mela naladu. A Panoptikum ve sluchatkach si umim zive predstavit:))
baltik continuitydiky za tipy, Agathiny memoary mam uz prectene, ale ty ostatni knihy ne, tak davam na seznam!
Gatita Z životopisů mě ještě napadá Vzdělaná od Tary Westover, téma vyrůstání a dospívání v rodině náboženských fanatiků na americkým venkově, tam se člověk dozví i to, co by snad radši vědět nechěl. Bylo to teda vyprodaný, ale mám dojem, že dělali dotisk.
Neříkej, že nemáme nic co doporučuje baltik je taky super, z relativně nedalekýho koutu planety se mi líbilo ještě Pačinko, taky taková rodinná sága, ale korejská, přesněji řečeno korejští emigranti v Japonsku. Tyhle dvě knížky jsem tenkrát četla hned po sobě a Pačinko jsem hodnotila trochu líp, ale fakt jen trochu. A vlastně i vyloženě autobiografické Divoké labutě byly taky fajn a čtivý, v knize je i docela dost fotek z archivu autorky, co hezky dokreslují příběh.
A co si myslím, že bude zajímavý, ale ještě jsem se k tomu pořád nepropracovala, je Dcera sochaře/Fair Play od Tove Jansson, ale tam neočekávám, že by to bylo nějak extra nabitý reáliema a asi musí mít člověk trochu vztah k autorce.
Gatita strašně hezky se čtou Sestry Makiokovy od Džuničiró Tanizaki.
Strasne zajímavé, japonské prostředí.
Dadoo to si musím přečíst. Mě japonské prostředí fascinuje.
Mulen opravdu přečti, jedna z mých nejoblíbenějších knih. Rodinne tradice, hledání ženicha, provdavani dcer. Pravidla, střet tradic a tehdejší současnosti.
Strasne zajímavé! 
Dadoo už na mě čeká v knihovně
Mulen já si ji taky hned vyhrabala. Už jsem ji dlouho nečetla. Tak se mnou poletí k moři.
Gatita co Osmý život nebo Winterbergova poslední cesta?
Nebo Murakamiho Spisovatel jako povolání, to je teda krátké.
Čtu Agathu Christie a moc si to užívám.
Dalia Agathu jsem četla už jako dítě, mám v podstatě přečteno vše, co u nás vyšlo. Co tě zaujalo? Za asi nej považuji z její tvorby Deset malých černoušků a moc lituji, že mi unikla tady u nás v plzeňském divadle její Past na myši - měla jsem lístky, přišel do toho covid a z nějakého důvodu už se do repertoáru nevrátila.
