Děkuju. Fakt si myslím, že to není o tom štěstí, jen o tý motivaci se opravdu snažit.:)
Tyjo, já budu asi na vlastní děti strašněj ras. Prostě mám pár zásad, přes který nejede vlak - např. že zuby se čistí každej den a pořádně, včetně mezizubních prostorů. Takhle jsem naučila kamarádku čistit vzpouzející se dceru, zapotily jsme se prvně obě a ještě pár týdnů spolu prý při čištění bojovaly, než si to sedlo. Jsem zvědavá, jestli budu mít taky takovýho hada (předpokládám,že jo, zatím všichni dětní kolegové říkali, že to byl na začátku dost boj). Stejně tak s kočkou (a to jsem jí měla chvilku a vůbec s ní neuměla zacházet), když bylo potřeba, prostě jsem byla nemilosrdná a léky do ní vždycky nacpala. Sice jsem si po tom musela nalít panáka, ale podařilo se.:D Začínat s mezizubníma u větších dětí už může bejt dost martyrium, držím palce, ať se to poddá.
Jako naprosto chápu, že další trápení s řevem ještě i u čištění zubů každýho otráví, ale tady bych vytrvala. Na tohle budu fakt ras. Protože i když bude moje dítě extra nespolupracující (a že já jsem byla podle matky tvrdohlavá dost), kazy mít nebude, jsem se rozhodla. Upřímně, pokud má dítě kaz, a není vůbec možný ho nějak přemluvit aspoň k otevření pusy, může to bejt do budoucna problém. Jasně, jsou možnosti, jak ho třeba ošetřit v premedikaci, ale někdy není možný ani to a je mi líto kažfýho i dosčasnýho zubu, kterej se třeba trhá jenom proto, že se dítě nedalo ošetřit jinak.