"Blbé" dotazy / Co nutně potřebujete vědět

moora ano, seděla jsem doma u počítače, omlouvám se, že jsem reagovala na nějaký dotaz...

Pinot Noir a urcite tam mirila whiskas v oranzovo zlute cosi sukni z meho snu

Lamicka to každopádně.

Ja jako dite tak do cca 5 tridy patrila mezi ty chude, pak tak do 9 ta nizsi stredni trida, a podepsalo se to na me dost. Ted kdyz si muzu dovolit tak fakt utracim (ale snazim se s tim pracovat). Takze u mych deti s tim budu muset nejak fungovat, ale netusim jak to provedu. Muz by rad aby dcera dostala mobil co nejpozdeji, ja mu tvrdim ze to tak jednoduche nebude. Sam je taky puvodne z chudych pomeru, navic cokoliv dostal ke skole (mobil, notebook) musel rodicum zaplatit az zacal vydelavat. Do tohohle extremu to teda hnat nechce, to uz jsme doma probrali, ale oba chceme aby deti znaly hodnotu penez. Male beru mobil z ruky se slovy ze to neni hracka, hloupe je ze ja ho z ruky cely den nedam, protoze prubezne hasim pracovni veci a pokud si sednu k pocitaci, hned po me leze a chce taky. Kde teda najit tu miru netusim... 

​My jsme doma zavedli celkem svobodný systém, že dítě může mít, co chce. Musí si ovšem zvážit, proč to chce a jestli to opravdu potřebuje. Dítě celkem chápe naše majetkové poměry, takže předstírat, že nemůžeme koupit to či ono, protože na to nemáme, je mi hloupé.
Teď, na prahu puberty, je to tak, že dítě nechce téměř nic, protože po zralé úvaze prakticky vždycky dojde k tomu, že tuhle věc taky nepotřebuje (věci typu chytré hodinky, powerbanka...). Z dřívějška ví, že velké chtění vede ke koupi, která mu nakonec radost vlastně neudělá.
Telefon má od první třídy, chytrý telefon od třetí. Bez nějakého napomínání ho nepoužívá u jídelního stolu apod. Naposled dnes dopoledne se stalo, že se hledal telefon, až se našel zapomenutý v batohu z předchozího dne, tzn. nepotřebuje ho mít pořád v ruce. 
Ze své (omezené) zkušenosti si tedy říkám, že tahle výchova "vyšla". Myslím, že naučit se s rozumem vlastnit je lepší, než apriori zakázat nebo nekupovat. 
A ani bych "mít nebo nemít věci" nespojovala hodnotou peněz. Každá věc, kterou si člověk koupí, představuje určitou zátěž, při výrobě, údržbě i likvidaci. Vlastnictví zavazuje. U každé věci je potřeba přemýšlet, jestli ji opravdu mít, bez ohledu na to, jestli byla za babku.

blby dotaz: ze se nema cvicit po aplikaci botoxu uz vim ale co tesne pred?

bosibori No ale to je docela častý jev u dětí, co "mohou" mít, vlastně má možná Mutziputzi pravdu s tím dostatkem, i když se mi to napřed úplně nepozdávalo...Platí to i u dospělých, když můžeš, tak nemusíš. Kolikrát jsem zažila, že si lidi dovolí něco nad poměry, nebo kupují drahé věci dětem, přestože na to nemají-prostě jen pro ten pocit, že si to "mohou dovolit". 

moora ano, seděla jsem doma u počítače, omlouvám se, že jsem reagovala na nějaký dotaz...

​Na to, ze do toho v podstate nikomu nic neni, tady to, ze nechces chytry telefon, vyvolalo pomerne dost emoci, ze jo!? 

Ja jsem pomerne dlouho odolavala; taky jsem byla z tech trapnych, kdo to nechteli ze zasady - proste mi pripadalo, ze to nepotrebuju, a ze to neodpovida me snaze o simple lifestyle. 

No, podlehla jsem, tusim nekdy v roce 2014. Myslim, ze kdyz jsem se doma zotavovala po autonehode. A dnes uz bych to nedala, protoze jsem na nem uplne zavisla (a to ani nevyuzivam vsechny funkce!). V mnohem smerech to fakt ulehcuje zivot, ale je fakt, ze jsou i negativa - zkazila jsem si na nem oci a navic kvuli nemu ctu daleko min knizek nez driv, a je pro me tezsi udrzet pozornost, protoze z mobilu jsem proste zvykla na rychlou, snadnou zabavu. Priznam ze, ze i z tohoto duvodu bych hodne vahala poridit ho diteti.

A mne osobne je sympaticke, kdyz nekdo neciti potrebu jit s davem, at se to tyka technologie nebo cehokoliv jineho.

Hele, ja treba cely zivot nemam televizi, protoze ji ani nechci, ani nepotrebuju, ale jeste na Modnim pekle jsem se dozvedela, ze to rozhodne neni normalni, a ze nemit televizi je "poza"

​A proto se o tom vypisuju na netu od 10:25

​a co ma delat, kdyz se o tematu, ktere zacala, vede diskuse? 

MP Marge že jo? Já navíc od začátku píšu, že internet a mail využívám, jen mi to stačí doma. Teď mám prázdniny a flákací den, tak sem občas vlezu :-) Televizi jsme taky asi dva roky neměli, nechtěla jsem, pak nám jí moje máma koupila. Na občasný fotbal/hokej se ten můj chodil koukat někam v okolí do hospody, já většinou s ním. Bylo to docela prima. Některý lidi to z nějakých záhadných důvodů prostě dráždí, což mě přiznám se, občas docela baví :-) a někdy je to otravný...

jinx ani dokonce nezačala, reagovala jsem na dotaz, kdy mobil dítěti. Napsala jsem vlastní zkušenost - nikomu to nenutím :-)

bosibori hezky napsáno, ale problém může být, že nekoupím, protože na to nemám. Jako třeba každému drahý telefon. Ono to ty děti pochopí a nějak si srovnají. Teď teda, když chodím do práce, si celkem můžem něco koupit, ale zdaleka ne všechno. A syn taky kolikrát nevytáhne telefon z aktovky, takže to, že ho do 10 let neměl ho taky nenutí mít pořád v ruce...

MP Meri Tak hlavne kdyz clovek jede tu samou trasu po milionte, ze...Ja taky nepotrebuju koukat po lidech a ten mobil klidne vytahnu.  

bosibori jinak váš přístup se mi líbí, ale musel padnout na úrodnou půdu. Mám tři kluky a každý jiný, a to i v poměru k věcem a vlastnictví.  Jen mě zajímá, když si to špatně rozmyslel, něco si pořídil a pak zjistil, že to nepotřebuje - co se dělo pak? Protože třeba prostřední syn jeden čas neustále snil, že kdybychom byli (nebo on) milionáři, že by si koupil úplně všechny lega z katalogu. Snažila jsem se mu teda vysvětlit, že by si s tím ani nestačil se vším pohrát, že by se pak neměl na co těšit, ale jemu ta vidina, že má všechno, přišla úplně skvělá... Nejstarší zas věci ztrácí, je mu to jedno, vlastně ani nevyžaduje nic zvláštního.

VeronikK tak zas na snění není nic závadnýho. Můj sen je dům v přírodě, ale zároveň s kuchařkou a uklízečkou. Chodit jen po lese by mě možná taky brzy omrzelo, ale jsem ráda, že mi to nikdo nevymlouvá. Když nemůžu usnout, plánuju si tam vybavení

žluťásek jasně,to já znám, ale jak bych to vysvětlila - on nejen snil, ale opravdu se cítil ošizený (až dotčený), protože nemůže mít všechny lega. Má prostě k penězům a majetku úplně jiný vztah než třeba starší syn :-) 

Candance O omezení cvičení před aplikací jsem nikdy neslyšela. Omezení podávání určitých látek je např. zde.

žluťásek ze? ja jako dite snila, ze budu plavat ve zlatacich jako strycek Skrblik. Vlastne bych to chtela zazit i ted, i kdyz vim, ze to je neproveditelna hloupost z pohadky :)

Lamicka mít doma víc místa , máme už mnohem víc schleich, Lega a vláčkodráhy. ty katalogy si prohlížím minimálně stejně ráda, jako syn

Čímž se mi teď vybavilo, jak jsem si někdy v devadesátkách strašně ráda prohlížela katalogy Quelle a představovala si, že bych měla všechny ty capri kalhoty, kardigany a tuniky a co by šlo s čím kombinovat

bosibori jinak váš přístup se mi líbí, ale musel padnout na úrodnou půdu. Mám tři kluky a každý jiný, a to i v poměru k věcem a vlastnictví.  Jen mě zajímá, když si to špatně rozmyslel, něco si pořídil a pak zjistil, že to nepotřebuje - co se dělo pak? Protože třeba prostřední syn jeden čas neustále snil, že kdybychom byli (nebo on) milionáři, že by si koupil úplně všechny lega z katalogu. Snažila jsem se mu teda vysvětlit, že by si s tím ani nestačil se vším pohrát, že by se pak neměl na co těšit, ale jemu ta vidina, že má všechno, přišla úplně skvělá... Nejstarší zas věci ztrácí, je mu to jedno, vlastně ani nevyžaduje nic zvláštního.

​U nás byl taky sen o legu, všichni ho měli, hezky to vypadá.. Tak dostal jedno, pak druhé a pak pochopil, že už další nechce. Myslím, že mu došlo, že většina věcí nakonec zůstane někde ležet a jemu bude líto, že se nepoužívají. A u nějakého robůtka pochopil, že je to hezké na videu, ale v reálu si s tím člověk moc nepohraje. Prostě postupně si ty věci představuje nejen do okamžiku koupě, ale hlavně potom. 
Ale je pravda, že se tahle výchova asi musí sejít s nějakou povahou. Odjakživa mu dělá větší radost návštěva kontejneru s vyřazenou elektronikou, než hračkářství a v prvém jmenovaném, na rozdíl od toho druhého, si dokáže opravdu vybrat předmět snů  
 

bosibori tak to je ideální. Syn si s legem hraje, i ho dostává, ale všechny by ani nezvládl postavit za celé dětství :-) Já jsem spíš jako váš syn...

žluťásek quelle jsem taky milovala