razorblade hmm, jdu gůglit obrázky 
.
Postřehy z Japonska
25. února 2021 21:15
Ale článek jsem si přečetla se zájmem.
Lenka22 Garfie Zrovna jsem toto vlákno na dovolené otevřela, nejsem moc informovaná, ale gratuluji k bydlení. Neberte to prosím jako poučování, spíš doplnění, ono to začalo už před druhou světovou válkou, Japonci se dopustili strašného masakru na Číňanech v Nankingu (nankingský masakr), což ovlivňuje vztahy do dneška. Byla to strašná záležitost, obě země to do dnes nějak neuspořádaly...
Victoria díky, vyhledám si to.
Lenka22 Je to zpracované i beletristicky
Victoria Děkuji moc. :-) Já vím, tomu patřilo to mé "obzvláště". Japonci toho mají na svědomí v Asii hodně a se svou historií se vypořádávají dost špatně, i když se poslední (i minulá) vláda trochu(!) snaží. S Čínou je to myslím momentálně tak, že se vzájemně potřebují
razorblade Lenka22 Zrovna Korejce mám největší problém tady rozpoznat. Ale je to možná i tím, že je jich tady spousta asimilovaných a mají i japonské předky. Každopádně ty japonsko-korejské vztahy jsou taky velmi komplikované.
Kdybys měla možnost různé asijské národnosti nějaký čas pozorovat, zjistila bys, že se to celkem dá a opravdu podle vzhledu poznáš s hodně velkou přesností dost z nich. Já jsem po pár měsících dokázala poznat Japonce, Číňany, Nepálce, Indonésany, Korejce, Thajce, Vietnamce. Rysy v obličeji jsou jiné.
Garfie razorblade Mně vždycky připadalo, že Korejci mají velké hlavy k tělu a jsou poměrně bledí.
dynda Jo, chlapi mají velké hlavy a jsou škaredší, jak říkala razor. Ale tak není to pravidlo, ono možná někde odděleně si je zařadíš, ale tady v tom davu ti splynou. Teď teda s rouškama absolutně. A třeba ve škole máme asiaty různé s nepoznala bych to vůbec.
Jinak když jsme u tématu, v Japonsku je teď hrozně moc Indů, to si z dřívějška nepamatuju.
Já je měla smíchaný v Austrálii, na začátku bych všechny zařadila jako Číňany, na konci už vůbec, ani náhodou. Asiatů je tam hodně. Indy vídám hodně i v Praze, určitě víc než dřív.
dynda Jo, do Austrálie třeba jezdí hodně mladých Japonců učit se anglicky, asi to bude případ i ostatních Asiatů. Což mi připomíná, že znám pár, který po životě v Austrálii založil v ČR sushi restauraci, právě na základě toho, že žili v Austrálii-mecce sushi! 
Mimochodem, včera po práci jsme se opět stavili na sushi, nešetřili na nás!
Našla jsem pár článků se slovním popisem, že ti mají větší oči a oni širší lícní kosti... Ale věřím, že člověk je by je cvikem rozeznal. Zatím se budu procvičovat v Praze na turistech.
Garfie vypadá to trochu jak had z malýho prince
Garfie Včera jsem na DVTV poslouchala rozhovor s nějakou novinářkou, která se svěřovala se svým vztahem k Japonsku. Zaujala mě tam její zmínka o sushi - prý nikde v Evropě, ani v těch nejluxusnějších sushi barech, nejedla nic, co by se mohlo rovnat třeba japonské večerce. Tomu věřím a ráda bych někdy oboje porovnala. Ale překvapila mě, jak mluvila o japonské otevřenosti a vstřícnosti k cizincům - vzpomněla jsem si na vaše peripetie s hledáním pronájmu.
Tabea Nebo jako had z pohádky o Zlatovlásce
! Každopádně bych ho snědla!
Garfie ta terasa je 
Ať se vám dobře bydlí!
Hanka H i já. Jídlo v Japonsku by mi vyhovovalo maximálně.
Tabea No trochu jo! 
Mě napadla ta Zlatovláska, ale ničemu zatím nerozumím!
Hanka H S tím sushi je to pravda, já vždycky tak rok po návratu sushi nejím, pak už občas vyměknu. Ale není to ono. Taky už jsem tu pouštěla historku, jak za mnou byla kamarádka, cestovaly jsme po Kyotu a ona chtěla zajít na sushi, ale já odmítla, že jsme daleko od moře! Od té doby si myslí, že jem totální snob!
S tou japonskou otevřeností už jsem to tady vlastně možná taky psala. Oni jsou hrozně milí, vstřícní, otevření, ale jen po nějakou hranici. Nesmíš se chtít dostat moc "dovnitř" nebo jak to říct. Já třeba osobně, až na to bydlení, špatnou zkušenost žádnou nemám, ale slyšela jsem jich od cizinců dost. Třeba namátkou, nějaký Čech tu žije se svou japonskou rodinou, jeho syna zvolili spolužáci ve škole za předsedu třídy, ale učitel (se kterým nemá žádný problém, všechno už leta úplně v pohodě) ho odmítl jmenovat, protože není rodilý Japonec (a přitom vlastně je). Myslím, že to je přesná ilustrace problému. A jen tak mimochodem, historka pokračuje tak, že on, jako otec, se strašně naštval a chtěl to jít řešit do školy a manželka s tchýní mu to zakázaly.
Není to náhoda, že jsem sushi začala jíst tam 
Ono teda tenkrát to tady ani nebylo tak moc dostupné.
Garfie Já zpětně moc gratuluju, ať se vám krásně bydlí. Terasa je fakt A hodně radostí a co nejmíň nepříjemných překvapení u unboxingu!
