dynda U nás je mezi nejstarším a nejmladším vnoučetem 20 let. Hlídali všechny, jen ta náplň volného času se měnila. S prvním podnikali všechno, s tím posledním si hrají doma nebo na zahradě :-).
Vše o těhotenství a dětech
02. února 2017 08:39
Ja vám fakt závidím tiespoločenskébábätká, syn sa už síce osmelil, ale moja prítomnosťje naďalej prísne vyžadovaná, inak len sedí zamrznuto na zemi a nehýbe sa, nekomunikuje ani sa nechce hrať a potom je problém ho uložiť. Takže k starým rodičom vždy cestujeme všetci, niečo také ako nechať im dieťa a ísť si robiť svoje neexistuje.
To je presně ono, hrají si doma nebo venku, jezdí s kočárem. Až bude dětem 10, těžko říct, co bude. Každopádně budeme pořád šťastní, když si budou hrát doma nebo venku. 
dynda Moji prarodice maji mezi nejstarsim a nejmladsim pravnoucetem 4,5 roku a je to moc znat. Syn u nich byl casto a uzivali si ho,dceru uz si nevezmou ani do kocarku
.Babicka mi rikala,ze je rada,ze jsem k nim syna davala a mohli si ho uzit,kdyz s ostatnima uz to ted neni mozne.
Je to tak. A to já mluvím o prarodičích dětí, ne mých. Manžel už nemá prarodiče dávno, vlastně si je ani jako dítě moc neužil, odešli hodně mladí. Moje babičky už jsou hodně staré, jedna nemohoucí, ty už se starat nemohou vůbec.
Gatita Taky jsem byla na mateřské v 80.letech, vlastně na obou. A to nehlídání bylo spíš proto, že moji rodiče bydleli mimo Prahu a pracovali, mamka se pak ještě starala o nemocnou babičku, takže i když by rádi děti viděli častěji, moc to nešlo. Občas jsem k nim s dětma zajela, ale jak jsem psala, pohlídat třeba kvůli divadlu nebo večeři, to byly spíš výjimky, když jsme někoho sehnali.
dynda jak jsem psala, u nas to proste nebylo moc technicky možné. Ale kdykoliv příležitost byla, naši z toho měli radost, ze deti vidí a jsou s nimi, jen to a) nebylo často a b) nevím proč, ale nějak se asi báli mít děti samotné.
I proto se snažím pohlídat když můžu, protože vím, jak mně to chybělo a jak bych byla bývalá za to vděčná.
DrowRanger Takze on vydrzi jen s tebou a s muzem? Protoze dcera taky dela tyjatry, ale my ji treba zdrhnem, ona si nevsimne, ze jsme pryc, proste zadny louceni a je uplne v klidu. Videt odchazet nas nesmi;-).
Tak kdyby nám neměl kdo pohlídat, museli bychom to taky zvládat sami nebo to dělat jinak. Kdyby bývali měli tví rodiče děti častěji, určitě by si byli jistější a nebáli se být s nimi sami. Úplně to vidím u nás, na syna se všichni báli sáhnout tak do půl roku snad, dceru už nosí od malička - cvičení dělá mistra.
Jako určitě jsi z hlídání unavená, to jsme všichni, ale jsi za ten čas s vnoučaty hodně ráda? Zajímá mě to i z té druhé strany, jak moc je to snaha pomoci a jak moc ti to dělá dobře. Ono teda asi taky hodně záleží na věku dětí a nátuře, ale stejně.
barbucha Hehehe, takhle presne si to predstavuje okoli, kdyz jim reknu, ze bydlim s rodici:-D. Ze mam uvareno a hlidani denne. Ale mamku v pracovni dny vidime tak 10 minut denne, hlidala nam trikrat (z toho dvakrat protoze nechtela aby prijela hlidat druha babicka, ze by ji to bylo blby -si to asi budeme vymejslet, ze tchyne jede hlidat:-D:-D a jednou, protoze nechtela abych daleko ridila sama).Odpoledne do kocarku si ji vzala jednou, kdyz me videla, ze nemuzu sejit schody:-D:-D. Ale ja si nestezuju, nedelni obedy jsou super, v lednici taky nejakej ten salam mivaj, takze nevadi kdyz je moje obcas prazdna a I 10minut rano babicka a 10 minut odpo deda je pro malou vitana zmena. Jen me nekdy stve ten pristup ostatnich, ze automaticky rodice doma=hlidani a jidelni fullservis.
Edit.:Kecam, hlida mi, kdyz jdu k doktorovi, minule takhle dala na hodinku 3 kousky -5,3 a 1 rok a to I ta pitoma hodinka vyzaduje hodne odvahy:-D
dynda Ja si to nemyslim, nasi budou mit ted seste vnouce a jako do tech pul roku si max brali ty nervouci do kocarku, jinak s nima taky nic extra nepodnikali. Proste nejaky natury maji tu ,,obavu,, furt.
Karja No, manžel se do večerního hlídání moc zapojovat nechce, přes den celkem bez problému, ale večer je prý dcera protivná takže do půl devátý musím být doma 
Kromě toho, některé ty akce bych ráda absolvovala s ním, chybí mi ta partnerská část bez dětí.
Nejhorší je, že i když má děti kamarádka z vedlejší vesnice ani tak není vyhráno, snad každý den byla v trapu kvůli nějakému kroužku a ten jeden den kdy ne, jsem jezdila zase na plavání s dítětem já 
a to jsem si plánovala, jak se budeme navštěvovat. Houby, viděly jsme se tak jednou za půl roku.
Ignis Jojo, je fakt, ze nacasovat si setkani je se vsema tema doktorama, krouzkama a kdovi cim narocnejsi. Hlavne deti dost casto zvladnou jen jednu vec za den. Jinak me by se hodil nekdo, ke komu se chodi treba na pul hodky bez nejakeho velkeho planovani nebo I on ke mne. Kdyz je dcera extra znudena, tak mit nekoho, kde se clovek stavi pozdravit kdyz jde okolo, je super.
Mě mrzí, že naši bydlí tak daleko. Oni to s dětmi umí, mají už 6 vnoučat, 0 - 27 let, všechny je mají rádi a moji rodiče, aniž by děti nějak speciálně zabavovali nebo jim dělali program, je dokážou tak nějak přirozeně zaujmout a spoustu věcí naučit. Navíc můj nežravec sní s mou mámou asi tak desetinásobek jídla než se mnou! Rodiče si dělají svoje, máma v domácnosti, táta na zahradě, děcka se kolem motají a jsou absolutně spokojená. U nich bych nechala děti, jak dlouho by si přáli. Tcháni bydlí za rohem, ale musím synkovi k nim nabalit svačinu i pití a stejně si kolikrát nevzpomenou mu to dát, že bych třeba mohla vypustit starost o vaření, když jde kluk k babičce, to ani náhodou. Navíc pozdě vstávají a obědvají ve čtyři, takže na vnuka by měli ideálně čas v době, kdy my obědváme a syn pak spí. Když za ním přijdou "po obědě", my už skoro chystáme večeři. Zkrátka nám to nějak neladí. Navíc jsou stejně staří jako moji rodiče, ale působí na mě jako o deset let starší, neumím si představit tchýni, že by zrychlila krok, natož se rozběhla, což moje invalidní máma zvládne. Zrak a sluch taky nic moc už. Takže když jdou s klukem ven, mám z toho dost nervy.
dynda Když mě bylo deset, jedný babičce bylo 70 a druhý 75 (technicky to byla vlastně prababička, ale to jsem se dozvěděla až později).
Takže jsme si většinou hrály se sestrou doma nebo na zahradě a občas s náma babička zašla na místní koupaliště nebo jsme šly na nákup a tak. Žádný vzrůšo, ale pokud jako dítě nic jiného člověk nepozná, ani neví že by to mohlo být jinak. Ráda jsem měla obě, i když je fakt, že jednu víc, ale to proto, že jsme spolu líp vycházely, s druhou byl problém v tom, že jak říká máma "obě jsme musely mít poslední slovo" 
Jinak je fakt, že vzhledem k tomu, že moje sestra měla děti mnohem dřív než já, tak je vidět, že naši byli taky dřív akčnější, ale zatím to jde, přinejhorším na tom budou děti podobně jako já a to není nic strašného.
Ale jo, jsem s nima ráda, i když musím upřímně přiznat, že bližší jsou mi ti "pokrevni". Ti dva draci, se kterými jsme teď týden byli, jsou od manželova syna a nevidím je tak často. Ale mám je ráda taky, když na ně zrovna nesedne amok, tak jsou fajn.
Ignis To bude nějaká zajímavá historka, s tou pra/babičkou. 
To se dá pochopit, to krevní pouto by museli umět přebít nějakým hodně velkým šarmem. Děkuju za odpověď.
Tak u nás je to s věkem stejně, v době narození syna byli jeho prarodiče v rozmezí 60 - 70, jestli budou moje děti mít děti, mně bude, předpokládám, nejmíň 60, ale třeba taky 80, haha, až se mi narodí vnouče. Už je to tak rozdaný, nedá se nic dělat.
Me hlidavala tchyne kdyz byla mala mimino, to kdyz jsem obcas vypomahala v praci, jenze si to taky nechala zaplatit... Pak jako kdyz utne, vlastne co se prestehovala svagrova zpet a tchyne zacala hlidat jen jeji kluky, ted vlastne hlidala tech 5 dni co jsem byla v nemocnici, predtim s ni 2x posedela v aute pul hodiny co jsem byla u doktorky protoze usla no a asi 2 x uz jsem ji tam jen vysadila a prijela po dvou hodinach. Pres noc nam hlidala taky 2X, jednou jsme plesali a jednou sli na kabaret na silvestra (ten neslavi a byvaji doma...). Mam je od domu asi 20 minut autem. Nasi uz meli dite 3x na vikend na chate, ted to snad klapne po 4 (dost v to doufam), obcas mamka prijede na pul dne a ma malou na krku, ale taky ne moc casto, jenze ta to ma 150 km od nas. Dneska mi teda volala ze uz ma praci v Ostrave, a k nam z prace kousek, coz pry bude mit super na hlidani deti (nejak nevim jestli se mam radovat nebo si zoufat:D )...Znate ten vtip, jak rika jeden kamarad druhemu: Hele, nerikals ze tvoje manzelka je perla? A druhy odveti: To rikal, ale ted se k nam stehuje i perlorodka...
