Přiznání

Ahaha, a já tu přemejšlím, jestli je moc blbý, jet dvakrát za rok do Berlína  tak dík

no to rozhodne neni! A pak Rim, jak uz tady padlo, ten je kouzelny. 

Berlín je skvělý!

To je dáno taky tím, kde se nejvíc vyskytuješ. Já jsem podobné pocity měla, když jsem bydlela na sídlišti Barandov a jezdila na Florenci do práce, ještě jsem přes den pracovně všude možně jezdila po městě a přesně, když jsem nenarážela na ty "živly" na Florenci, tak na psí hovna na sídláku:-D Koníčky pražské jsem ještě moc neměla a byla jsem fakt celkem frustrovaná.

A hle, přestěhovala jsem se, do práce chodívám vlastně pěšky, naučila jsem se, že se v Praze dá dělat uplně ale uplně všechno a to mě neskutečně baví, že můžu jít do divadla a po divadle za přítelem k Vltavě na ryby, prostě takové paradoxy a hlavně jak bydlim blízko práce, tak toho za den dokážu dost stihnout. Jsem ráda, že jsem do toho tenkrát neřízla, byla bych asi nešťastná. Jediné, co mě teď vlastně na Praze neskutečně štve je cena bytů, ale to je taky moje chyba, kdybych nebyla dřív tak předpřiposraná ze života, tak jsme ho mohli koupit už dřív za příznivějších podmínek. Prostě musíš se snažit no:-).

To je právě to, tolik měst ještě neviděno..ale tak Řím až jindy (sem slyšela, že fakt stojí za to, je na 'to see list' )

Nejlepší :) 

Rim urcite za navstevu stoji a myslim, ze ne jen na jednu. Je to nadherne mesto. A presne jak rikas, je toho tolik, kdo to ma stihat? 

No..moc málo dovolený..

Ono to taky jinak vypadá, když je člověk někde na dovolené, chodí si, kudy chce, dělá si, co chce... než když jste domorodec se všemi povinnostmi na krku a na posezení v příjemné kavárně na rohu nějaké té rue nebo avenue nezbývá moc času.

Mám Prahu moc ráda, ale taky se už delší dobu "do města" dostanu míň často než se mi líbí. Ale doufám, že příští rok mi ubydou některé pracovní povinnosti a pak nastane to "jaký si to udělám, takový to budu mít".

Já do centra a na zajímavý místa v Pze chodím často, kdykoli mám volný čas, je to moc hezký a člověk se s tím městem víc seznámí, sžije a tak..

No právě. A taky se mi líbí proměny v různých ročních obdobích, to město -a místo - je pokaždé jiné.

V Praze jsem par let bydlela a priznam se, ze kdyz jsem se stehovala jinam, doslova jsem to obrecela a jeste dlouho se mi po ni styskalo. Porad je to moje oblibene mesto, i kdyz uz docela dlouho bydlim uplne jinde.

Ale kdybych si mohla vybrat bez ohledu na cokoli, chtela bych bydlet v Hradci Kralove :) Mit domecek nekde v okrajove casti, do prace jezdit na kole, nebo chodit pesky, jo, to by se mi moc libilo :)

Právě, už se těším na podzimní procházky..

Ještě Lisabon je moc příjemné město.

Já mám Prahu ráda, v určitým životním období mi dávala přesně to, co jsem chtěla a měla ráda - hudební kluby, divadla a nespočet hospod samozřejmě - přestěhovala jsem se po 12 letech, když jsem začla pociťovat potřebu mít přírodu tak nějak víc za zády. 

A kdyby na mě zas přišlo městský období, tak krom Prahy by se mi asi líbilo i v Brně, Olomouci, Ostravě a Hradci Králové.

Ano, je to frustrující. Zatím jsem tu rok a ještě jsem si nezvykla. Par let tomu jeste dam a holt kdyz to nepůjde... 

Jinak se to snažím brat s humorem, moje historky o tom, co mi zas nejakej zivel provedl a jak me město zase vypeklo, jsou oblíbená zabava široké společnosti  vetsinou je to pochopitelně nadsázka, celkově se snažím nebýt primárně negativní, ale přiznávám, ze je to mnohem těžší, nez jsem cekala. V podatate bezpečně sw citim pouze doma a v práci (a v oblíbené hospodě 

), jinak je pro me všechno ostatní stres. A to jsem zcestovala kus světa, včetně arabskych zemi i na vlastní pěst a rozhodně nejsem žádné ořezávátko, platím spíš za drsňáka (metal, tetování, celkově styl života)... A pak zaslechnu zacinkat tramvaj a krve by se ve mě nedorezal. Vlastně to vůbec nechápu 

Ja myslim, ze tahle frustrace je spojena hodne s tim ve ktery casti bydlis - prvni rok jsem bydlela na Vrsovicich a byla jsem uplne zoufala - vesnicanka z mista, kde stojej tri baraky a lisky davaj dobrou noc a najednou v centru, zoufaly. Pritele jsem si tenkrat poridila na repich, to jsem si moc nepomohla (hlusickova je fakt mezi panelakama a navic je to hrozne daleko). Pak se rok s rokem sesel, ja se rozesla a prestehovala na kolej na hvezdu, za koleji priroda a tramvaji 12 minut do skoly, to uz bylo lepsi. Partnera jsem si pak nabrnkla od Budejovicke, sice dal do centra, ale prakticky v prirode, byt ve vilce, fakt fajn. No, nakonec jsem pustila kolej a o tri tydny pustil partner k vode me. Tehdy jsrm kvuli praci potrebovala kde spat hned, takze jsem byla chvili na Cernaku, kde to bylo priserny, byt v puvodnim stavu a spolubydlici si ke mne do pokoje chodili jak do kramu, nevydrzela jsem tam moc dlouho. Pak jsem se kratce na to dala dohromady s manzelem a po anabazi jsme to z vesnice pres petrovice (fajn, ale daleko) dotahli na roztyly a tady jsem rada - skola a skolka tri minuty, obchod ctyri, krcak pet, metro sedm a kdyz se mi nechce pesky, muzu busem. I kdyz je to panelak, tak jediny, co mi tu fakt chybi je balkon. 

Vršovice....dyť je to periferie! (Jsem z Vršovic a furt po nich fňukám)

Ja bydlela primo na cechaci, takze priroda daleko, skoro nikoho jsem tehdy v praze neznala a kdyz, tak tu bandu z Rep ze ktery jsem nasledne zrekrutovala byvalyho (ted vlastne nevim, jestli jsem znala driv je vsechny nebo jeho samostatne), takze strasne daleko. A tahle kombinace s novou skolou a vsim kolem byla proste vrazedna. (A ne, grebovku za prirodu nepovazuju, tam bych se bala slapnout mimo cesticku)

Tyjo. Musim rict, ze Amster me moc za srdce nevzal. Ale byla jsem "jen" 3x, coz je treba malo . Mam tam z nejakeho duvodu stejny pocit jako v Praze - hrozne stisnenej a ani jedno mesto mi "nevoni" Ale moc se mi tam libi ZOO, urcite lepsi nez Rotterdam. Jinak se mi Holansko libi velmi a Haag, ten primo miluju, to je srdcovka pro me . Uz se tam zas tesim. 

Momentalne mam stesti, ze ziju ve meste, ktery miluju. Jestli budu muset za rok odejit, budu z toho hodne nestastna.