Potrefenáhusa deštenka! 
to musel být tábor nedaleko bydliště mojí babičky...
Přiznání
01. prosince 2016 10:57
Mně chutná úplně nejvíc Pombear. To ani nejsou brambůrky, ale nemůžu si pomoc :-)
Jsem tým úplně obyčejné bohemia chips (ty vroubkované nemám vůbec ráda). Občas v hospodě sním tunu těch mastných. Čokoládu jim taky fest, akorát na zmrzlině neulítávám, spíš na nanuku. Ale v Ostravě u Lasa mají dobrou mangovou zmrzku. A u nás v hospodě dělají moc jedlé teplé škvarky. Prostě sním vše nezdravé 
Mohučanka co je destenka?
Makara deštěnka - taková limonáda, prý se dá ještě sehnat ve východních čechách, píše wiki:-)
Magráta příští rok máme v plánu Orlické hory, tak jsem zvědavá , jestli bude destenka. To pak budubza děsně znalou
.
Nene, ta naše je z jižních Čech, od Jindřichova Hradce:
Deštenka, také zvaná Deštěnka, je limonáda vyráběná z vody pramenící v jihočeské Deštné. Byla vyráběna od počátku 20. století do roku 2003, později byla její výroba obnovena. Bývá k dostání zejména ve východní části jižních Čech.
Mohučanka no dobrá, tak jeste do prázdninového itineráře soupnu Českou Kanadu, tam máme taky nějaká lákadla.
P. S. Je to Deštná, městečko na pomezí jižních Čech a Vysočiny, na jihočeské straně, a z druhé strany, co je dnes Vysočina, pocházeli mí prarodiče.
Mohučanka Jojo, my jezdivali na tábor pod Jindřichův Hradec, směrem na Novou Bystřici
Mohučanka já jsem slepá a neumím číst 
Tady v ČB ani nevím jestli je možný si ji někde dát
Makara Deštěnka v OH nikdy netekla. Zato deště pořád
(Ale v Neratově si dej Sladěnku. Navzdory názvu je moc dobrá)
Mohučanka Jj, Deštěnka byla nápoj mého dětství na prázdninách v Kardašově Řečici, kousek na západ od J. Hradce.
Isca A na mě Deštěnka a křupky/brambůrky čekaly v košíčku ve špajzce u babičky pár kilometrů od Veselí n. Lužnicí :)
Hobžovy česnekové, mandle v hořké čokoládě a tyčinky Havlík se solí a sýrem
Priznavam,ze u me nejak neplati"vsude dobre,doma nejlepe"(i kdyz to doma mam rada)
Asi uz mam tech "domovu"nejak moc.
Zarinya nemluvila jsi o přesunu domova do Řecka?
Mohučanka tak to je kazdopadne v planu ale nejaky cas to jeste potrva. Bohuzel.
Skoro se mi to chce dát do "co vám dnes udělalo radost", ale přece jen se trochu stydím, tak raději do přiznání. Včera jsem byla na nádherném pohřbu. Zemřel mi strýc (vyvdaný syn mojí babičky), 95 let, válečný veterán, narodil se v domě, ve kterém strávil celý život-na samotě, na valašských Pasekách. Pracant, hrozně hodný člověk, on i teta, asi neznám víc "dobré" lidi v pravém slova smyslu. Pohřeb byl v malém evangelickém kostele, kam celý život, každou neděli z té své samoty docházeli. Navzdory věku byl kostel narvaný k prasknutí, obřad byl strašně osobní a láskyplný, sama farářka to chvíli nezvládla a přeskakoval jí hlas dojetím. Normálně jsem takový mír v duši nezažila už leta. A kar pravý valašský, vypila jsem asi půl litru slivovice 
