Mutziputzi mejdlicko taky nepamatuju, ani fialky, až pak po revoluci jak se to objevilo, sme na to moc mladý
Retro - vzpomínky voňavé i jiné
27. listopadu 2016 13:26
Biely kvet hehe, antiperle, o tých bola v 80-tkach aj nejaká punková pesnička.
Mejdlíčko znám jenom z vyprávění, ale ten jelení lůj... ten tak kráááásně voněl!
Reakce na domenica:
Mejdlíčko znám jenom z vyprávění, ale ten jelení lůj... ten tak kráááásně voněl!
Ten v tom červenom obale sme volali hrozienková mastička. A to mejdličko na váhu bol zemiakový cukor a mal rôzne farby.
domenica Mejdlíčko vonělo taky,bohužel i tak chutnalo.
Ale třeba jelení lůj s placentou, i takovej ten klasickej v tý velký bílý tubě, to je pořád stejný.
Kdopak hrál? 
Dalia Mě to kdysi učila babička, ale mám pocit, že to neuměla celý, došlo se jen do nějakýho bodu, ze kterýho to už šlo jen zpět. Za moc velkej odvaz jsem to teda nepovažovala:-) :-).
Co mě docela bavilo, byla "školka" s míčem o barák a pak skákání gumy, ale ta už myslím jela minimálně jedno kolo na MP :-).
Zina Ta "školka" - to mi něco říká. 
A kdo si hrál s tímhle na zpěvačku? :-)
stes 
... jo!
A hru Honzo, vstávej! - hráli jste? Nebo Cukr, káva ... ?
Reakce na Dalia:
A hru Honzo, vstávej! - hráli jste? Nebo Cukr, káva ... ?
jé "Honzo vstávej" :) my si pravidla předělali na "Ušouna" .
hrál se na klepači a vždycky se zakřičelo "už!" (čti: UUUUUŠ!) tak z toho ten Ušoun :D
Ja to vsechno znam, az na mejdlicka. Ale jsem teda asi naslednicka generace, pac jsem r. 91
Solathis Taky toho vetsinu znam, myslim, ze tyhle veci lidi meli doma dost dlouho, navic mam starsi sourozence, takze ty ruzne hracky byly doma uz po nich. Jsem stejny rocnik.
Friga Ja jsem nejstarsi, tak leda po mame, mela me v 21 :-D
Pamatuji mejdlíčka ještě ve štáflíkách po pěti. Za 1 korunu nebo jeden dílek za 20 haléřů. A eskymo za padíka bez dřevíčka, ledňáčka za kačku.
A všechny ty hry, o kterých tu je řeč, ať panáka, kterého jsme kreslili klackem do hliněné cesty u našeho domu, školku, nebo i Honzo vstávej! Měla jsem brusle šlajfky, lyže s kandahar vázáním a bambusovými holemi i sáňky se zakroucenými berany.
Půjčovala jsem si maminčiny podvazky s jejími pavučinkovými punčochami a potají četla Římanku od A. Moravii.
Poéma "štáflíkách" - to mamka taky říkala. úplně jsem na takové pěkné slovo zapomněla 
alibi Libi, ráda tě "vidím" a přeji ti všechno nejlepší k dnešnímu svátku!
