Jiná Realita
Jak antiplagiátorské programy fungují shrnovali třeba zde: https://technet.idnes.cz/plagiat-opisovani-diplomova-prace-overeni-fj6-/veda.aspx?c=A180709_124447_veda_pka
Ve zkratce dnes nejčastěji porovnávají řetězce textu, člověk pak musí posoudit, zda šlo jen o správně odcitovanou přímou citaci či nikoliv.
Odbrník, co právě tyhle plagiáty posuzoval, se v jednom rozhovoru vyjadřoval, že už u čtyřřádkového textu se dá říci, zda jde o plagiát. Čeština má totiž tolik vyjadřovacích prostředků, že se těžko dá očekávat, že by stoto množství textu napsali dva lidé úplně stejně nezávisle na sobě. Navíc se dost často objevují i stejné gramaticko-stylistické chyby (pokud jde o opis z cizí práce).
Mě osobně se nelíbí ten nápad s porovnáváním dle citací, tam už je to fakt problém, protože je dost časté, že prostě tolik různých zdrojů neexistuje. A považovat za plagiát, když má někdo strukturu teoretické části shodnou s někým jiným je už hodně ulítlé. tos e ale dnes neposuzuje.
Jinak já psala fyzikální práci, tam se teorie v podstatě skládá ze vzorců a mezi tím krátkých textů s vysvětlením a přesto to jako plagiát neoznačilo, byť se to víceméně jinak napsat nedá. naopak humanitní práce mají více prostoru k "okecávání". je jasné, že by měly být výjimky pro často používané obraty (právničtina například ) ale i ty se dnes prý v potaz berou právě když to kontroluje lnásledně člověk.