pánská Amyris mi na první dojem přišla obyčejná, lehounká vymytá dřeva provzdušněná citrusovo-kořeněnými závany, nic extra... vlasy jí ale svědčí lépe než kůže - je mi v ní nakonec dobře a dostává komplimenty... jemně hřejivá, hebká, čistá a tlumeně zářivá vůně, vysílající sem tam sladký vanilkový polibek, zjemněný kokosovou smetanou - subtilní, elegantní a povznášející, jako nenápadný zlatý prstýnek s perlou

opojná, medově sladká květinová gurmánka... skvělý hladký a svěží bylinně-zelený začátek, který poté přebije krémový jasmín a kakaové máslo s kapkou sladké hruškové šťávy, ale ve vůni se díky němu udrží takový nahořklý nedozrálý tón (oproti všemu ostatnímu - sytému) a není tak těžkopádná a "matronská" - nicméně další vývoj je o převaze koňakové vanilky, pouze doplněné cedrem a těmi hořkými tóny

ovocně-medovou růžičku obrůstají hořké listy v pudrovo-mechovém oparu, klouzavém díky tmavému vodovému santalu... tohle vše vnímané jako jeden malý výbuch vůně, mikroskopické částečky promíchané v prostoru... rybízovo-růžová složka pak hutní a sládne, růže krémovatí, objevuje se tonka jako čerstvě vyloupnutý lískový ořech s přídechem zeleně z lístků a lehkou zemitostí střídaný červeno-ovocnou zeleností, kterou bych nazvala rybízovým mechem... krása od začátku do konce

začátek mě poněkud vyděsil - kokosová sprška sice svěží, ale intenzivní až do uměla, jako přepálené parfemace různých drogerkových mlék a šamponů... vodnatý dojem potvrzuju, kokosové mléko po odebrání smetany, zcela tekuté... pak se ztlumila do krásné tělové vůně, kokos je tu opravdu kosmetický, nikoliv jedlý, tohle by zhořklo v puse... se santalem, který to jen jemně uzemňuje roztřepenými dřevitými tóny je to nakonec naprosto nositelný kokos...

štiplavý a vlhký růžový zázvor, po kterém za chvíli zůstane vůně prakticky citrusová, suchá, plátěná, jen s jemnou růžovou štiplavostí... čistá a asijsky elegantní

kyselé, kyselé citrusy, trochu práškové pižmo, dohromady jako citronový čistič, a pak ano, rybíz, kyselé bobule s hebkou slupkou

jen papírek - intenzivní aromatická vůně - žlutě povzbudivý pelyněk podobný tomu v Yoyogi, notná dávka vetiveru snad ve všech projevech - zemitý, olejový, kamenně sklepní, zatuchle dřevitý... hebký větvičník tušený vespod, kapka citrusové pelargónie... květinová (karafiátová) navilost v ozvěnách

podobně jako u Néy vedla cesta k tomu zajímavému přes želatinový pásek - tady zelený, sladkokyselý, namísto krystalků cukru sůl, průhledný... pak z něj byl hustý slaný roztok, objevil se fík a ještě později lehounká hladká dřeva... ve srovnání s jinými fíkovými vůněmi, které mají evokovat Středomoří (Ichnusa, Philosykos, Cologne de Figuier) je tato jiná, nejzářivější, taková katalogová... není v ní nic divokého, drhnoucího, plevelnatého, je jakoby prohnaná filtrem, který vytahuje ty nejjasnější barvy a zneviditelňuje všechny doprovodné jevy, všechno, co není tak úplně potřeba - takže mořská voda je sterilně čistá, sytě azurová, fík zase úplně gelový, koncentrovaný, jako výběrové fíkové pyré, kam se dostalo jen to dužnaté, i ta trocha jehličí je tam v podobě extraktu, přesně vyměřená dávka jen tak na ovonění... stejně jako další vůně Jul et Mad je splývavá, tekutě hedvábná, s obláčkem slaných výparů promísených s borovicovými silicemi

krásná lilie, zakápnutá hořkou a studenou citrusovou šťávou, intenzivní konvalinka - forte sedí, koncentrovaná vůně květin, olejnaté, krémovo-pěnové (trochu houbovité), omamné tóny, nakonec skoro zahlcující lilie-chobotnice, kterou pak umírní hebký pomerančový květ a teplá skořicová kořeněnost

nekyselý mandarinkový start, hebký sladký půlměsíček, pylová vůně květin, měňavě ovocný ylang a nepatrně živočišný jasmín přidušené teplým vzduchem, který se prohnal nad santalovým pískem... základ z Dune, tak je to, včetně té sežehlé mechovosti s medovo-karamelovo-vanilkovými tóny... Dune jsem kdysi poslala dál, byla na mě moc intenzivní (a asi i sladká), Aqua Vitae je v tomhle ohledu fajn, vane kolem mě v otáčivém pohybu jako malý zběhlý pás vzduchu, který jen sebral trochu Dune z kolemjdoucí a smísil se se sladkou vůní pižma z růžové košile... trochu škoda, že se z ní ty suché tóny záhy skoro vytratí ve prospěch vanilky a balzámových pryskyřic...

začátek mi voněl po zkvašeném ovoci - meruňkách a broskvích, které následně zjemnily prachově sladké tóny s něčím mírně štiplavým, připomněla mi zapomenutou Kashayu od Kenza

z té zajímavější půlky zkoušených TT... zeleň typově fíková, sukulentová, jemná písčitá slanost, vetiver - kombinace podobná Beach Hut... a to je z papírku vše...

uhlazená svěže hřejivá vůně, která uvádí do klidného optimismu... prohřáté měkké cedrové dřevo (jakoby vyšlehané do pěnova s troškou pomerančového květu), pomerančová nasládlost pryskyřice... pronikavost jehličí je tlumená něčím hladce kouřovým (pokud je to kůže, tak jedině vydělaná skoro do ztracena, měkká, jako kožená šňůrka), jsou to jen takové tlumené teplé tóny, spíš blíže k udusané hlíně - vůně lesní chýše, pelíšek z toho, co les dal.... barevně je pak jako tygří oko, zlaté žíhání mezi zemitými odstíny, místy až do barvy mléčného kouře... sladší, teplejší a chumlavější II (Trudon)

toto je krásné, kompaktní, syté a optimistické, přitom velmi důstojné, evokuje mi to nějaké prosperující byzantské město, které zavál čas, ale příroda si v něm stále žije svým životem... voní jako neurčitý dužnatý žlutooranžový plod, nevodnatý, něco mezi sladkým kaki (nektarinka) a nakyslým špendlíkem (jablko)... vnímám ji koženě, ale ne vůní, spíš hmatově - měkkostí, vyhlazeností a pružností toho plodu... a pak je zaprášená, plod se musí hledat v nějaké zapomenuté uschlé zahradě mezi žlutými zpapírovatělými zkroucenými lístky, které uvolňují suchou a svíravou vůni, kterou zaobluje šedé prachové chmýří, které se pak odhalí jako větvičník, úplně suchý, mandlový, dodávající tomu tu retro atmosféru, kterou doplňují santalové vonné tyčinky... a nakonec je ho moc, větvičníku, alespoň do té doby, než to znovu uhladí ambrová vanilka...

hebká, přiměřeně intenzivní květinově-ovocná vůně... tuberóza s lehkou žvýkačkovostí, lehce indolický pomerančový květ, slunečná maracuja ztrpčená bobulemi, vše ztlumené písčitě gázovým pižmem... usnout pod slunečníkem...

toto je pěkná vůně - dokonce, světe div se, mi připomněla pánský Amyris... hedvábná kokosovo-bílokvětinová tekutina osvěžená pomerančem (ze kterého pak zůstane nahořklý opar), s pánskou kořenitostí a s světlým hladkým dřevem... možná trochu kosmetičtější (niveový krém) a nakyslejší (cedr - tady ale nevadí)... dojem prakticky stejný, klidně bych pořídila

zajímalo by mě, co to je za koření... plumérie, ovocná, jásavá, výbuch vůně známé z dětství

toto není pěkné... autentická vůně ústní vody - Listerine konkrétně, která pak prosládne šedivou čokoládou, ze které se dělají sezónní figurky - plus pačuli

z tlumeného začátku se vyloupne vůně mladého proutí, úderná, vyleštěná, lehce peprná

sytá růže pro holčičku - šťavnatý ovocný plátek růže utlumený škrobem - jen neznatelně vanilkově-dřevitým

káva - taková jako v Zet, praskavá pražená zrnka... jde do kysela a ovocna, připomněla mi Mazagrande, není to smetanová gurmánská káva, v téhle je pořád něco intenzivního, syceného, dráždivého... pak tlumenější, i s tou karamelovou sušenkou a kardamomem, v téhle fázi se vrací ke kávě ze Zet a líbí se mi moc...

teplá, sytá vůně hutného opalovacího krému (později suchého oleje) - po kokosu voní opravdu jemně, jsou to spíše kokosovo-karamelovo-ambrové tóny, prohřátého písku - santal a myrha, dokreslená opojnými květinami... je opulentní, ale není nijak rozlezlá, ani rozjásaná - přijde mi důstojná a vyvolává ve mně spíše nostalgii - reklama na ráj na zemi ve stylu 90. let, pro tuhle vůni je potřeba sošná topmodelka a ladění do zlatých a zemitých odstínů...