Vůně je inspirovaná zápisky portugalského lékárníka Tomé Pirese, který působil v 16. století jako velvyslanec v Číně. Mají název Suma Oriental a pojednávají o ostrovech v jihovýchodní Asii a mimo jiné se zde zmiňuje i původ santalového dřeva na ostrovech Sumba a Timor (dnes Indonésie a Východní Timor). Suma Oriental je v první řadě pačuliovka. Ale jaká pačuliovka! Jsou v ní důvěrně známé tóny, ale přesto není podobná žádné z pačuliovek, které znám, i když nad tím celou dobu přemýšlím. Pačuli je ve vůni přítomné skoro od samého začátku, nejdříve s gurmánskými tóny rumu a kakaa. Ty se po nějaké době vytratí a úvodní sladkost ustoupí, ale pačuli zůstává. A pak, krok za krokem začíná opět pomalu sládnout - objeví se mandlová tonka a krémový santal s pižmem a ... že by zase ten rum? Spíš mandlový likér s vanilkou. Pačuli a dřevo sladkost drží na uzdě, takže vůně ani na okamžik nepůsobí přeslazeně.

opalovací krém na vanilkovém pižmu

čerstvě vyprané bílé prádlo s vůní citrusú, která se kolem něho vznáší, moc hezky se usadí jako bílokvětinovka na santalu

Vůně dovolené u moře, krému na opalování, tentokrát ta typicky sladká s exotickými květinami. V kokosovém krému jsou zamíchané okvětní plátky tropické plumérie, ylang ylangu, jasmínu a kosatce s vanilkou. Krém leží na pláži pod lehátkem ze světlého dřeva, rozehřátého sluncem.

jako když se namažu krémem na opalování a vzápětí na sebe vyklopím ovocnou zmrzlinu

vůně slunce s neroli, citrusy a sladké pižmo

Prachová skořice se suchými tabákovými listy, lehce živočišnou ambrou a zeleným šáchorem, časem krásně zjemňuje a sládne. Pomerančová kůra s vanilkou a tonkou, které někdo přidá do ovocného drinku s kapkou alkoholu. Vůně santalového dřeva. Oranžový západ slunce.

celkem nudná květinovka s vanilkou, poněkud syntetická

Moderní syntetická vůně s velkou dávkou dřevitého Iso-E-Super, který připomíná nalakované cedrové dřevo, a menší dávkou mošusového semínka. Ale buďto má něco do sebe, nebo si můj nos začíná na tento typ vůní zvykat. V laboratoři se pohybují i zelenobílé jasmínové molekuly, mísí se s krystalky soli, kokosovým krémem a mléčně santalovým dřevem. A hlavně, s celkem pěkným máslovým kosatcem.

Pořádná citrusová smršť. Nahořklé neroli, petitgrain s pomerančovými květy, zelenými lístky a kapkou dřevitosti, nastrouhaná pomerančová kůra a šťáva ze sladké mandarinky. Tohle je opravdový životabudič, který dodá po ránu energii. Kupodivu se pomerančový květ drží hodně dlouho, s mýdlově pižmovým a dřevitým doprovodem.

sladce krémová ovocná růže

sunshine, sluneční gurmánka, davana a vanilka s vonokvětkou, tabák a dřevo

hlavně dřevo, k tomu trochu zakouřeného vetiveru, růži jsem necítila; ale zkouška jen z papírku

Magnólie, která zatoužila být pivoňkou, tou krásnější a plnější se spoustou růžových okvětních lístků. S ní červené jablíčko v tenké karamelové krustě na špejli a pár zelených lístků jako dekorace. Ještě trochu vanilkového pudru a máme ji tady - malou slečnu, která se dnešní večer převlékla za superlady.

mýdlové aldehydy jako v No5, zelený jasmín, vetiver a pačuli, lehká chypre, jen ten základ mohl být originálnější

Hyacint s omamně vonícími květy, ale brzy převládne zeleň listů a trávy, čerstvě posečené trávy, ve které byly dokonce nějaké bylinky. Je to trochu nahořklé, skoro jako by v tom bylo trochu hořké čokolády, ten dojem posiluje i to, že vůně trochu sládne. Pak už se zeleň postupně rozplývá ve vanilkově pudrovém pižmu.

květinovka rádoby opulentní, s tuberózou, dřevem a sladkou ambrou; rychlá zkouška 12.2019

Je to sice sladká vůně, ale sladkost je příjemná a decentní. Je totiž taky vzdušná, je i krémová a hlavně je to krásná květinovka. V první řadě je tady šeřík, rozkvetlý keř se světle fialovými kvítky, objevíme tu ale i sladce medovou mimózu a kosatcový pudr. To všechno tvoří s krémovou a lehce mandlovou vanilkou a troškou bílého dřeva hebký obláček, do kterého je krásné se zahalit.

Ostrov ošlehaný mořskými větry, kde se daří travinám. Písek, suchá tráva a vřes, to je můj první dojem. Okořeněné popraškem pepře, osvěžené zázvorem. Také lísky s oříšky schovanými v cípatých sukýnkách a zelený šáchor. Nějak se sem zatoulaly i pomeranče a fíky a Sylt ukazuje svou přívětivější tvář. Tu s piknikem pod stromy plnými nasládlé pryskyřice.

Pod tímhle krásným jménem jsem si představovala něco květinového, třeba něco s růží nebo jasmínem, něco poskládaného z hodně hudebních partů ve čtyřech větách. Tato symfonie je ale z doby postmoderní, s jedním hudebním tématem a o jedné větě. Tím tématem je kouřový vetiver a doprovází ho pouze v úvodu krátké variace s citrusy a ve finále suché prachové dřevo. Navíc se nejedná o nové téma, známe je už z Encre Noir (for men).

Skleník v květinářství, zelené rostliny, listy, lodyhy, poupata, všechno bují v tom příjemném vlhkém teple. Také kytice konvalinek s voňavými bílými zvonečky v hroznech, uprostřed zelených lístků, větvičky jasmínu a hyacinty, vše zabalené ve fólii. A dole pod tou zelenou džunglí jsou ještě keříčky pačule.

Tabáková růže je semišová, obalená listy tabáku s kapkami medu. Než ale dojde do cíle, musí projít oblakem šafránu a pepře, vykoupat se v malinovém želé se sladkokyselou švestkou a skořicí a odpočinout si v pačuli na čokoládovém lehátku. V cíli pak čeká semišové labdanum a listy tabáku, které jsou medově sladké a trochu zakouřené.

rychlá zkouška -tabák s kůží, divné; ale měla bych vyzkoušet znovu (2015)

Taklamakan, druhá největší písečná poušť na severozápadě Číny. Písek, kam oko dohlédne, až třísetmetrové písečné duny, teploty kolem 60°C a Kara Buran, černá písečná bouře, kdy tuny písku zahalí na celé týdny oblohu a poušť se octne v temnotě. Pod písečnými dunami jsou podle pověstí pohřbeny putující karavany i celá armáda čínského císaře. A přesto po jejích okrajích vedou cesty, jejichž součástí je i dávná Hedvábná stezka, po níž putovalo do Persie a dál do Evropy hedvábí a taky koření. Vůně Taklamakan je jako hladký zlatý pouštní písek. Hřejivá ambrová vůně se suchým dřevitým pačuli a balzamickou myrhou, vanilkou a krémovou tonkou, sladce kořenitá a geniálně doplněná kosatcem. Se světlým santalovým a temným kouřovým tónem, který se objevuje a zase mizí. Jako duny, které jsou v podvečerním slunci vystaveny hrám světla a stínu a tichu pod nekonečnou oblohou. Nad dunami se vznáší jen tušené stíny karavan, které kdysi táhly tou nekonečnou plání. Nostalgie.

krásná dřeva - cedr, cypřiš, santal