Veľmi pekná tabaková vôňa, ktorá (hip-hip-hurááá) sa nesnaží ani náynakom ísť po sladkotabakových vychodených cestičkách od Forda. Kvalitný čerstvý tabak, surová, ale čistá koža, ostatné zložky tvoria dojem vyschnutej stredomorskej vegetácie popri ceste. Áno, je tam štipka medu, ale len aby zjemnila dojem, ktorý by bol inak možno príliš príkry. Skôr pánska, zato nádhera sama.
Čerstvě nařezaný tabák v koženém váčku s propocenými mapami od toho, jak je nošen v kapse na hrudi. Cigareta z něj ukroucená vydává nahořklý dým. Kouří tu někdo, nebo se tu spíš vykuřuje? Doutnající šalvěj, pelyněk a místo uhlíků medové krystalky.
Farnesiana pour homme. Měkce pudrová mimóza a sušící se seno. Hladce medová slaměnka, nic hutného. Čerstvé tabákové listy, ještě zelené. Zeleně drhnoucí kvítky žlutých narcisek. Ta nálada mi připomíná Safari (Ralph Lauren). Jemně živočišná, ale neřekla bych, že vyloženě tabáková vůně. Kouzelná ilustrace travnaté divočiny, v níž všechna zeleň medově usychá, protože srážek není moc. Působí trochu vintage, ale v nejlepším slova smyslu. Tady se Cortichiatto celkem předvedl.
(verze extrait limitka 2015)
Příjemně starosvětská vůně. Jemný kořenitý tabák, nesoucí tóny dokonale vysušeného sena, se prolíná s květovým medem a mandlově sladkou slaměnkou a přechází na močově živočišný sametový narcis zaoblený pižmem. Výdrž se pohybuje kolem 4 hodin.
Cha, Adéla ještě nevečeřela! Jenom bych to trochu víc zabalil do hororového žánru a ubral na té komedii.
Holandský, věčně zhulený zahradník Huibert, který když nekouří, tak ten tabák žvejká, každý večer před odchodem domů pohnojí záhon klíčících narcisů vlatní močí. Netuší, že během několika takových večerů se ve stoncích těch rostlin stane něco neuvěřitelného, narcisy se stanou masožravými třímetrovými monstry a při příchodu do práce Huiberta roztrhají na cucky a sežerou do poslední kapky krve (a moči).
Tak tohle je Tabac Tabou .
Původně mělo jít o striktně limitovanou edici, avšak rychlost, s jakou zmizela z obchodů první várka donutily vedení značky změnit plány, a tak se nyní má podobně jako u Tauerovy řady Collectibles každoročně vracet v omezeném množství. A protože tabákové vůně mě vždycky lákaly - řadu z nich mám na poličce - musela jsem si opatřit vzorek i od téhle. Jen začátek mě malinko vyděsil.
Voní totiž nejen po trávě, vytržené ze země i s navlhlou hlínou, senu a sušeném tabáku, které dohromady s autentickou vůní slaměnky vytváří slibovaný dojem savany, ale i po živočišné kůži (cibetka), jež má představovat koně, pádícího touto krajinou. Živočišnost ustoupí až po rozvonění, kdy vůně medově zesládne, tabák dostane trochu víc prostoru a konečně se objeví i ty narcisky, což je sice příjemně, zároveň však to jediné, čímž se v téhle fázi odlišuje od Chergui.
Veľmi pekná tabaková vôňa, ktorá (hip-hip-hurááá) sa nesnaží ani náynakom ísť po sladkotabakových vychodených cestičkách od Forda. Kvalitný čerstvý tabak, surová, ale čistá koža, ostatné zložky tvoria dojem vyschnutej stredomorskej vegetácie popri ceste. Áno, je tam štipka medu, ale len aby zjemnila dojem, ktorý by bol inak možno príliš príkry. Skôr pánska, zato nádhera sama.
Čerstvě nařezaný tabák v koženém váčku s propocenými mapami od toho, jak je nošen v kapse na hrudi. Cigareta z něj ukroucená vydává nahořklý dým. Kouří tu někdo, nebo se tu spíš vykuřuje? Doutnající šalvěj, pelyněk a místo uhlíků medové krystalky.
Farnesiana pour homme. Měkce pudrová mimóza a sušící se seno. Hladce medová slaměnka, nic hutného. Čerstvé tabákové listy, ještě zelené. Zeleně drhnoucí kvítky žlutých narcisek. Ta nálada mi připomíná Safari (Ralph Lauren). Jemně živočišná, ale neřekla bych, že vyloženě tabáková vůně. Kouzelná ilustrace travnaté divočiny, v níž všechna zeleň medově usychá, protože srážek není moc. Působí trochu vintage, ale v nejlepším slova smyslu. Tady se Cortichiatto celkem předvedl.
(verze extrait limitka 2015)
Příjemně starosvětská vůně. Jemný kořenitý tabák, nesoucí tóny dokonale vysušeného sena, se prolíná s květovým medem a mandlově sladkou slaměnkou a přechází na močově živočišný sametový narcis zaoblený pižmem. Výdrž se pohybuje kolem 4 hodin.
Cha, Adéla ještě nevečeřela! Jenom bych to trochu víc zabalil do hororového žánru a ubral na té komedii.
Holandský, věčně zhulený zahradník Huibert, který když nekouří, tak ten tabák žvejká, každý večer před odchodem domů pohnojí záhon klíčících narcisů vlatní močí. Netuší, že během několika takových večerů se ve stoncích těch rostlin stane něco neuvěřitelného, narcisy se stanou masožravými třímetrovými monstry a při příchodu do práce Huiberta roztrhají na cucky a sežerou do poslední kapky krve (a moči).
Tak tohle je Tabac Tabou .
Původně mělo jít o striktně limitovanou edici, avšak rychlost, s jakou zmizela z obchodů první várka donutily vedení značky změnit plány, a tak se nyní má podobně jako u Tauerovy řady Collectibles každoročně vracet v omezeném množství. A protože tabákové vůně mě vždycky lákaly - řadu z nich mám na poličce - musela jsem si opatřit vzorek i od téhle. Jen začátek mě malinko vyděsil.
Voní totiž nejen po trávě, vytržené ze země i s navlhlou hlínou, senu a sušeném tabáku, které dohromady s autentickou vůní slaměnky vytváří slibovaný dojem savany, ale i po živočišné kůži (cibetka), jež má představovat koně, pádícího touto krajinou. Živočišnost ustoupí až po rozvonění, kdy vůně medově zesládne, tabák dostane trochu víc prostoru a konečně se objeví i ty narcisky, což je sice příjemně, zároveň však to jediné, čímž se v téhle fázi odlišuje od Chergui.