vanilkově květinová s ambrou, neurazí nenadchne

květinová pižmovka s růží, neurazí nenadchne

Hodně pudrová sladká fialka s ovocným tónem mošusového semínka, v pozadí zůstane růže okořeněná hřebíčkem a kosatec, možná i jeden zvadlý květ jasmínu. Vůně se moc nevyvíjí, zkrátka je to velká dávka pudru s vanilkou a pižmem, mošusové semínko vytváří takový až umělohmotný tón, ale postupně se vytrácí stejně jako sladkost. A ano, nakonec je to docela pěkná vůně, možná opravdu perleťová.

okvětní plátky šeříku a růže, pudrová

Sladká ovocně květinová vůně se stopou orientu. Ovocné tóny s mandarinkou jsou krémové a sladce medové se štiplavým pepřem. Najde se i trocha pudru. Květinový tón tvoří hlavně jasmín a doplňuje ho růže. A už se otvírají dvířka kadidlu, myrze, benzoinu a hlavně pačuli, které vytvoří lehkou chypre, stále pižmově krémovou a balzamickou.

vůně, která připomíná něco důvěrně známého, šeřík, růže a vzpomínka

pokud to můžu posoudit (původní Peut-etre jsem zkusila jen zběžně), zdá se mi skoro identická

Orientální růže z oázy v arabské poušti. Kořenitě skořicová a sladce meruňkově ovocná se mění v pačuliově zemitou a tonkově krémovou krásku, aby nakonec k sobě přibrala tabákové listy, vetiver a vanilkový lusk s ambrou a měkké pižmo. Opulentní a proměnlivá.

listy a větve fíkovníku s nezralými plody, fíkovková klasika

Zelený čaj s kardamomem, cejlonský černý čaj, bergamotový Earl Grey, tohle všechno se tady dá najít. Čajová vůně par excellence, nic podobného neznám. Další šálek je okořeněný římským kmínem a to se mi taky moc líbí, římský kmín používám v kuchyni hodně často, voní to jako ten čerstvě rozdrcený v hmoždíři. Poslední šálek, který si naservírujeme, bude opět cejlonský čaj, tentokrát se z něho bude ještě kouřit a bude ovoněný kosatcem a naservírovaný na podšálku z guajakového dřeva.

Zdá se, že i Andy momentálně experimentuje se syntetickými složkami. Phtaloblue pro mě není akvatická, ale suchá a prašná vůně. Levandule se zeleným tónem, pelargonie a snad i ten fenykl jsou vysušené a posypané na prach rozemletou mořskou solí a pak už jde všechno do sladka s tonkou. Asi bych měla raději zpátky toho starého Andyho.

kořenitá se zázvorovou svěžestí a bylinkovou šalvějí, závan květin - asi ta pelargonie - a v základu dřevo s palčivým chilli

Růžové bublinky perlí ve štíhlé sklence. Mají ovocnou příchuť, třeba i po ostružinách. Pár růžových růží, rtěnka a pudřenka. Lehká ovocná květinovka, která není přeslazená.

Jsem mile překvapená, že se pod Potěšením lásky skrývá pravá klasická chypre květinovka s větvičníkem a pačuli. Klasický je už začátek, hořkosladký kumkvat a jemný mýdlový, jakoby aldehydický tón, po kterém se dá krásně vklouznout do náruče květin. Jasmín, pomerančový květ a konvalinka mají u sebe chypre základ se zeleně dřevitým větvičníkem, zemitým pačuli a jemně zakouřeným vetiverem. A na odlehčení trochu pižma. Plaisir d'amour ne dure qu'un moment... (Jean-Pierre Claris de Florian, zhudebněno J.P.E. Martini), ale toto Potěšení lásky má trvání opravdu hodně dlouhé.

divně ovocná pižmová

ovocenka s černým rybízem

sytá gardénie s jasmínem, doplněná kapkou mimózy a vanilkou

švestka v balsamiku, originální, hezké

Kombinace sladce citrusového a zeleně svěžího. Marmeláda z yuzu a černého rybízu s krustou ze zkaramelizovaného cukru pomalu chládne a dá šanci i nahořklému grapefruitu, který v ní sladkost vyvažuje. A pak je tu vzpružující a povzbuzující zeleň, chladivý eukalaptus, zelené výhonky bambusu a mátový čaj, hobliny dřeva a hustý pižmový krém, který citrusovou zeleň udělá hebkou a vláčnou.

Květinová krása klasického stylu. Takhle a podobně kdysi voněly květinovky renomovaných značek. Když květinovka, tak se vším všudy. Třeba jako tady bílé květiny s hrachorem a růží, na začátku svěže citrusové a zelené, pudr a med, santal, trochu vanilky a kapka smyslnosti. Víc nebylo třeba, když se to umělo.

nedostižný originál, bohužel reformulace

sladká, ovocná, trochu nuda

Jako když vdechnete vůni pepře, černých a červených kuliček, čerstvě utlučených v hmoždíři, až to skoro bere dech, a k němu dokonce troška nového koření. Aby nedošlo k mýlce, že se snad jedná o koření připravené k vaření, doprovází ho suché teplé kadidlo s jemným náznakem orientální růže a nakonec se objeví dřevitý tón s lehce kafrovou myrhou. Vůně spíše pro pány, ale dovedu si ji docela dobře představit jako základ k navrstvení s nějakou citrusovkou od AC.

Podle názvu by to měla být temná ovocná vůně, mně nepřipadá ani moc ovocná a ani temná. Granátové jablko je schováno nejdřív pod mátou, která navíc není ve složení, ale vytvoří takový chladivý průvan - jakobyste si chtěli usrknout trpké grenadiny a do pusy se vám dostala snítka máty z ozdoby. Celou dobu pak dominuje hřebíček, i když se ukáže i pačuli a kouřové kadidlo, aby pak doplnil cedrové dřevo s pižmem v základu. Pokud někdo hledá vůni s hřebíčkem, tady je.