Tohle není vlastně kožená vůně. Začíná jako florální, i když v ní nejsou podle popisu žádné květiny. Jako jemná kůže, ale ne kožená. Sladký med se skořicí, kapička kadidla, vosk, pačuli. Připomíná v jedné fázi fialku. Pak je to sladké. Medová vůně. Tím medem připomíná trochu Parfum Sacré.

Cuiron bych nazvala moderní koženou vůní. Svěží. I když svěží kůže asi zní divně. Nejdříve je tady zelený, lehce mentolový tón, zřejmě ty listy a pupeny černého rybízu, a mandarinka s bergamotem, okořeněné ovocným růžovým pepřem. Za nimi příchází kůže a zakouřené kadidlo. Všechno ale působí lehkým vzdušným dojmem, žádná tíže, jenom svěžest a k ní ta kůže s kadidlem a stopa dřeva z borovice. Je to sice unisex, ale pro mě se kloní pocitově spíš na pánskou stranu.

Kůže se dřevem. S kořením, kterému dominuje římský kmín v závěsu s šafránem, a ve kterém se objeví kůže s pačuli, dřevitý oud, semišové labdanum a nakonec i nasládlá zelená pryskyřice a cedr. Časem dostane vůně trochu olejovitý a trochu kouřový tón a přikloní se spíš na pánskou stranu.

kůže, na začátku voní trochu jako desinfekce, krásně se rozloží, krémová tonka s tabákem, lehounce živočišná

nejdřív dřevitá, pak zeleně cypřišová, styl pánská kolínská

V andaluské Granadě najdete na kopci starou čtvrť Albayzín s úzkými klikatými uličkami a bíle omítnutými domy. Kromě toho, že je z ní krásný výhled na Alhambru, v jednom starém nenápadném domě s nápisem Tablao Flamenco tančí skupina španělských Cikánů každý večer flamenco. Není to ten druh s perfektní choreografií pro turisty, jen malé, podpatky ošoupané jeviště a pár řad židlí kolem něho, ale kytarista, zpěvák a několik tanečnic a tanečníků předvádí to, co je už po mnoho generací součástí jejich života a kultury. Jejich nasazení, temperament, improvizace a hlavně ta vášeň, kterou do toho dávají, to je pro mě ztělesněním chaleur gitane. A Chaleur Gitane? Temná jako tmavá čokoláda a místností se linou první kytarové akordy a vemlouvavý hlas zpěváka, ruce vytleskávají rytmus. Okořeněná pepřem, nahořklým šafránem a štiplavým zázvorem a jeviště zní staccatem podpatků. Sladká jako malina a volány šatů tanečnic se vlní kolem jejich těl. Hřejivá jako kouřový vetiver a ambra, kroky se zrychlují a na čelech tanečníků se perlí první kapky potu. Pačuli a krémová vanilka, muž a žena v bílém, svatební rituální tanec, poslední gesta, kroky, emoce.

kůže s kapkou švestkového likéru s fialkovým pudrem a santalem

Pepřová závěj, kterou pomalu začíná prorůstat zeleň - tráva, pár frézií a byliny, které mi připomínají libeček. Se zeleným čajem a myrhou pak zeleň přechází do podoby bylinkového mýdla. Na začátku osvěžující letní energetický koktejl, pak už se vůně bohužel hodně drží u těla.

květinová s šampaňským, trochu gurmánská, extravagantní

chance eau tendre, který je ovocný - grep se sladkokyselou kdoulí - nijak mě nezaujal

Růže v čokoládovém krému s pár kapkami husté likérové hruškové šťávy. Čokoládový krém je skoro nesladký, s vysokoprocentním kakaem a lanýžem jako z vůní Toma Forda včetně toho sexuálního náboje. A kdo v této chvíli ještě nepodlehl svodům šarlatána, ztratí hlavu nejpozději díky omamnému jasmínu, mléčnému santalu a zakouřené vanilce.

Pudrová a květinová vůně pro něžnou ženu. Růže s fialkou jako vůně její červené rtěnky a u ní pudřenka ve zlatém obalu, mimóza doplní sladký medový tón a pižmo evokuje bílý kapesníček v kabelce, který ležel u kytičky konvalinek. Když prochází hotelovou halou, zanechává za sebou obláček fialkového pudru. A ještě příhoda o tom, jak se k parfému Grace Kelly dostala. V padesátých letech bydlela v blízkosti hotelu Plaza v New Yorku a jednou se tam na odpoledním čaji potkala s manželkou Alberta Kriglera, pro kterou tato vůně byla původně vytvořena. Grace se parfém natolik zalíbil, že si ho okamžitě koupila. Dnes se jím voní mimo jiné také holandská královna Maxima.

citron, pomeranč a grapefruit, na začátku se tváří jako svěženka, ale citrusy jsou vlastně citrusové bonbóny, těch pár kvítků a skořice už to moc nezachrání; nejsem cílovka, ale kdo to má rád ...

Mýdlové aldehydy a bergamot jako ranní svěžest, konvalinka jako chladné jarní povětří a pak pudrový kosatec s pižmem, které vykouzlí obraz čerstvě vypraných a na slunci usušených bílých košil.

Zelená a květinová hedvábně hladká šťáva, medová slaměnka a kapka rumu. Přimícháme trochu březové kůže a vosk a máme tady přírodní polituru, kterou nanášíme na nábytek ze světlého dubového dřeva.

krásná růže s bílým pižmem, třešinky hrajou nepodstatnou roli na začátku, a aby to dostalo trochu grády, je tam stopové množství mechu

třešně na dřevě a kůži, pěkná

hodně višní, šťavnatých višní, kouř tu trochu postrádám, ale ambrovo dřevitý drydown je fajn, jenže je to slabota

kožená vůně, začátek ovocný s perlivým šampaňským a anansem, pak se přikloní na pánskou stranu - tabák a hlavně kůže

Přírodní vůně s růží, na které si cením, že nevoní synteticky. Neroli a růže, dřevité a krémové tóny, docela pěkná vůně, bohužel s tragickou projekcí a ne příliš dlouhou výdrží.

mám ji v paměti jako květinovou chypre s aldehydy a kůží, nesladká, jemně bylinková

Když se k pomerančovému květu na začátku přidá pačuli, zdá se, že se vůně bude vyvíjet směrem k chypre. Jenže - ona si to rozmyslí a namíří si to rovnou ke květinovce, zalaškuje si trochu s jasmínem a tuberózou a obejme růži. Pak zůstane nerozhodně stát. Jak bude vypadat její další cesta? Má přece velkou zodpovědnost, má být vůní, která je poctou ikoně italského filmu Anně Magnani. A ta si zaslouží vůni s charakterem, sebevědomou, emocionální, ale přesto křehkou. Tak ji doprovodíme tonkou a vanilkou se santalovým dřevem a obláčkem ambry, která pohladí. Ano, to bude ona, temperamentní žena s citlivou duší.

slušná chypre, ale ne taková, jak je mám ráda

Pomerančová vůně. Kůra z pomerančů s nasládle zeleným estragonem a lehkým pačuli a další dávka hezkých citrusů včetně šťávy a kůry. Na citrusovou vůni i docela dobře drží. Ale chypre bych ji nenazvala, v poslední fázi je to pěkné pomerančové mýdlo.

Chypre lehká jako svatební závoj. Umíchaná z tónů chypre a květin. S aldehydy skvěle harmonizující bergamot a bohatá kytice květin, u které je vlastně jedno, jaké květiny květinář vybral. Hlavní dojem dělá ten bohatý celek, ve kterém se dá, když se chce, vystopovat tuberóza, růže okořeněná pelargónií, ylang ylang, vanilkový otočník, máslový kosatec a pudrová fialka, a také broskev, která do chypre tak nějak tradičně patří, se švestkou. Květiny se prolínají s kořením a chypre tóny mechu, kůže a pačuli, k dokonalosti odlehčené santalem, tonkou a pudrovým pižmem. A třešničkou na dortu je živočišné teplo skrývající se nenápadně pod závojem. Tak toto si plným právem zaslouží označení Extraordinaire.