Chypre Nobile 1942
...bergamot, mandarinka, pomerančový květ v ideálním, téměř shodném poměru -
čerstvě lahodné, letně příjemně, umírněně osvěžující =
jasný začátek/hlava.
Strašně mě na téhle vůni baví, že jako jedna z mála, pracuje -
má jasnou hlavu, srdce, základ.
A každá ta část je jiná, mění se v následující, překvapuje svými plynulými samozřejmými přechody z jedné fáze do další...
...a taky jsem přišla na to, že onen punc moderně starosvětské elegance,
starosvětsky moderní - a teď pozor!, ano - chypre roviny má na svědomí
styrax.
Styrax je zvláštní pryskyřice. Nevoní vyloženě pryskyřičnatě, evidentně orientálně.
Spíše ji, resp. ten styrax
vnímám jako jakési tuhé ale provzdušněné zeleno s náběhem do dřevita. Jenže nejsou to rostliny, nejsou to dřeva, ani dřevnatějící stonky, "jen" prostě něco plně zeleného s vmíchanou hebce nakvětinovělou balzamičností.
...takže v srdci tančí sofistikovaná aristokracie - vznosné držení těla styraxu i pevný úchop nedovolí ingrediencím z úvodu, aby udělaly chybný krok či se dívaly špatným směrem =
srdce.
No a základ.?
...vyšlehaný mýdlový krém s vetknutými pomerančovými květy a s vlhkým heliotropinovým pudrem velmi delikátně pikantně a velmi teple sálá z kůže.
A aby to nebyla nuda, žvýkačkově obarvená, oslazená, tlumeně šťavnatá a přidrzle rozpustilá tuberóza dobrovolně sama sobě do onoho čistého tělového krému
pouští žilou vlastní životadárnou esenci...
Chypre dobře drží.
Zkusila jsem během dne v práci parfém nepřiživovat a přesto jsem byla pochválena, že krásně voním.
I když sama uznávám, že to nebude líbivka a vůně pro každého.
Cítím totiž v Chypre Nobile 1942
jistou distingovanost, ovšem s vnitřním žárem...
A s tím si málokdo ví rady
...to znám...
Úplně jsem se zasnila, protože mi naskočila vůně Joop Femme, Venezia Laura Biagiotti...
(ještě mi jemně naskočí i 24Faubourg, Hermes, a trošinku, kdyby delikátně nahořkla jádrovým mýdlem i Allure EdP a Anonimo Veneziano)
...je to takové rozostřené, intenzitou umírněné/ ne devadesátkově řvavé a barevně okázalé.
Tahle vůně je spíše tiše elegantní,
elegantně svítivá nenucenou radostí.
Má v sobě ale i podprahovou okázalost, a pak
klid a jistou neotřesitelnost...
Pomerančový květ s mandlovou tonkou, jemný pryskyřičný akcent a v neposlední řadě také zemitost pačuli. Pro mě vůně teplého podzimu, barvicího se listí, oranžovo hnědých tónin přírody, sladce vonících dřevin a kožené bundy ... krásná!
Kdo čeká nějakou pořádnou chyprovku, ten se načeká...název v tomto případě klame. Kdo ale čeká směs živočišných bílých květů s krémovou zelení a sladce balzámovým santalem, ten zklamán rozhodně nebude. Hladivá a uhlazená, nenápadně nápadná a velmi elegantní.
Květiny (pomerančový květ, jasmín, růže) s mýdlovým a mírně balzamickým nádechem. Je moderní, a přitom působí jako "ze starých časů" v tom dobrém smyslu. Je silná, a přitom ne průrazná, její síla spočívá spíše v plnosti a výdrži. Je sladká, ale ne přeslazená. Ženská, a přitom má v sobě něco pánského, jako mýdlo mezi komínkem vyžehlených košilí ve skříni. Komu chybí mýdlová Byzance od Rochas, měl by určitě vyzkoušet.
Když se k pomerančovému květu na začátku přidá pačuli, zdá se, že se vůně bude vyvíjet směrem k chypre. Jenže - ona si to rozmyslí a namíří si to rovnou ke květinovce, zalaškuje si trochu s jasmínem a tuberózou a obejme růži. Pak zůstane nerozhodně stát. Jak bude vypadat její další cesta? Má přece velkou zodpovědnost, má být vůní, která je poctou ikoně italského filmu Anně Magnani. A ta si zaslouží vůni s charakterem, sebevědomou, emocionální, ale přesto křehkou. Tak ji doprovodíme tonkou a vanilkou se santalovým dřevem a obláčkem ambry, která pohladí. Ano, to bude ona, temperamentní žena s citlivou duší.
...technicky -
Chypre Nobile 1942
...bergamot, mandarinka, pomerančový květ v ideálním, téměř shodném poměru -
čerstvě lahodné, letně příjemně, umírněně osvěžující =
jasný začátek/hlava.
Strašně mě na téhle vůni baví, že jako jedna z mála, pracuje -
má jasnou hlavu, srdce, základ.
A každá ta část je jiná, mění se v následující, překvapuje svými plynulými samozřejmými přechody z jedné fáze do další...
...a taky jsem přišla na to, že onen punc moderně starosvětské elegance,
starosvětsky moderní - a teď pozor!, ano - chypre roviny má na svědomí
styrax.
Styrax je zvláštní pryskyřice. Nevoní vyloženě pryskyřičnatě, evidentně orientálně.
Spíše ji, resp. ten styrax
vnímám jako jakési tuhé ale provzdušněné zeleno s náběhem do dřevita. Jenže nejsou to rostliny, nejsou to dřeva, ani dřevnatějící stonky, "jen" prostě něco plně zeleného s vmíchanou hebce nakvětinovělou balzamičností.
...takže v srdci tančí sofistikovaná aristokracie - vznosné držení těla styraxu i pevný úchop nedovolí ingrediencím z úvodu, aby udělaly chybný krok či se dívaly špatným směrem =
srdce.
No a základ.?
...vyšlehaný mýdlový krém s vetknutými pomerančovými květy a s vlhkým heliotropinovým pudrem velmi delikátně pikantně a velmi teple sálá z kůže.
A aby to nebyla nuda, žvýkačkově obarvená, oslazená, tlumeně šťavnatá a přidrzle rozpustilá tuberóza dobrovolně sama sobě do onoho čistého tělového krému
pouští žilou vlastní životadárnou esenci...
Chypre dobře drží.
Zkusila jsem během dne v práci parfém nepřiživovat a přesto jsem byla pochválena, že krásně voním.
I když sama uznávám, že to nebude líbivka a vůně pro každého.
Cítím totiž v Chypre Nobile 1942
jistou distingovanost, ovšem s vnitřním žárem...
A s tím si málokdo ví rady
...to znám...
Úplně jsem se zasnila, protože mi naskočila vůně Joop Femme, Venezia Laura Biagiotti...
(ještě mi jemně naskočí i 24Faubourg, Hermes, a trošinku, kdyby delikátně nahořkla jádrovým mýdlem i Allure EdP a Anonimo Veneziano)
...je to takové rozostřené, intenzitou umírněné/ ne devadesátkově řvavé a barevně okázalé.
Tahle vůně je spíše tiše elegantní,
elegantně svítivá nenucenou radostí.
Má v sobě ale i podprahovou okázalost, a pak
klid a jistou neotřesitelnost...
Podzim v dlaních mít …
Pomerančový květ s mandlovou tonkou, jemný pryskyřičný akcent a v neposlední řadě také zemitost pačuli. Pro mě vůně teplého podzimu, barvicího se listí, oranžovo hnědých tónin přírody, sladce vonících dřevin a kožené bundy ... krásná!
Kdo čeká nějakou pořádnou chyprovku, ten se načeká...název v tomto případě klame. Kdo ale čeká směs živočišných bílých květů s krémovou zelení a sladce balzámovým santalem, ten zklamán rozhodně nebude. Hladivá a uhlazená, nenápadně nápadná a velmi elegantní.
Květiny (pomerančový květ, jasmín, růže) s mýdlovým a mírně balzamickým nádechem. Je moderní, a přitom působí jako "ze starých časů" v tom dobrém smyslu. Je silná, a přitom ne průrazná, její síla spočívá spíše v plnosti a výdrži. Je sladká, ale ne přeslazená. Ženská, a přitom má v sobě něco pánského, jako mýdlo mezi komínkem vyžehlených košilí ve skříni. Komu chybí mýdlová Byzance od Rochas, měl by určitě vyzkoušet.
Když se k pomerančovému květu na začátku přidá pačuli, zdá se, že se vůně bude vyvíjet směrem k chypre. Jenže - ona si to rozmyslí a namíří si to rovnou ke květinovce, zalaškuje si trochu s jasmínem a tuberózou a obejme růži. Pak zůstane nerozhodně stát. Jak bude vypadat její další cesta? Má přece velkou zodpovědnost, má být vůní, která je poctou ikoně italského filmu Anně Magnani. A ta si zaslouží vůni s charakterem, sebevědomou, emocionální, ale přesto křehkou. Tak ji doprovodíme tonkou a vanilkou se santalovým dřevem a obláčkem ambry, která pohladí. Ano, to bude ona, temperamentní žena s citlivou duší.