Zlatá krémová ambra, která v sobě skrývá sluneční tóny benzoinu, medu s vůní tabákových listů a labdana a temné tóny šťavnaté švestky a rudé růže s dřevitým vetiverem. Ambra květinová i ovocná, balzamická a přítulně pižmově krémová, zářivá i tajemná.

nádherná ambrovka s jemně živočišným oudem, trocha květin a kosatce a dojezd trochu ve stylu chypre

ambrovanlka s akvatickým čajovým tónem

Krásná ambra ve stylu dřevité chypre. A to je podle mě jedna z nejlepších kombinací. Nejdřív tu je les a pryskyřice s jehličím, s ním kožený tón a kouřové kadidlo, vyvážené sladkou balzamičností. Jako třešnička na dortu pačuli plné vysokoprocentní čokolády a kosatcový pudr.

líbí; nutno zkusit pořádně

ambrový oud nasládlý benzoinem, s kořením a dřevem

ambra - balzamická, oud - hladký dřevitý; celkově vůně působí čistým dojmem, jako po umytí bílým mýdlem, do horka neznám nic lepšího

Zlatá ambra s orientálním tónem čerstvě nastrouhaného muškátového oříšku a pár kuličkami koriandru, který voní lehce po usušené pomerančové kůře. Zahuštěná krémovou tonkou, pudrovou vanilkou a tropickým dřevem. Určitě jedna z top ambrovek. Originální, nezaměnitelná a s neskutečnou výdrží.

Ambra s jehličím, rozmačkaným sladkým kardamomem a kůrou ze zelené mandarinky, která jí propůjčuje svěžest. Něco jako les po ránu, ještě je v něm chlad, ale slunce procházející korunami stromů vytváří světle zelené odlesky a prosvětluje stíny. Začíná vonět zahřívající se pryskyřice a k odvozu připravené kmeny borovic, na divokém šípku se objevují první květy. Po čase krémově zesládne.

Citrusy s kardamomem, troška zeleného galbana s hřebíčkem, ale mezitím už se tu vykuřuje. Všechna možná kadidla - olibanum, myrha, elemi, styrax... Takhle by snad spíš mělo vonět to jejich Incensi, ne? Moc už se pak neděje, vůně je stále kadidlová, trochu se časem uhladí a je méně kouřová. Moc pěkná kadidlovka, s velmi dlouhou výdrží, ale proč ji nazvali Ambra, to mi není moc jasné.

Tak z téhle ambry jsem trochu zmatená. Je to ambra, není to ambra... Každopádně už ten úvod je na ambrovku docela originální. Sladká mandarinka a s ní heřmánek, spíš květ heřmánku s lístky než heřmánkový čaj, a to všechno okořeněné pikantním zázvorem. A kde je ta slíbená ambra? Zatím místo sebe posílá pačuli a ylang-ylang se stopou jasmínu a vzápětí dokonce nějaký ovocný tón, který připomíná švestku. Taky lehce kožené labdanum. Po hodně dlouhé době je tady něco, co by se při troše fantazie dalo nazvat ambrou, já bych to nazvala spíš napudrovanou kůží se zázvorem. A nakonec se objeví i ta vanilka.

Příjemná ambra, která je vystavěna na zeleně svěžím peruánském balzámu a její svěžest je ještě podpořena citrusovo bergamotovou infuzí. Kromě toho má příjemný tón květin, hlavně růže, asi díky pelargonii, lehkou zakouřenost a jemnou sladkost tonkově vanilkového krému s pačuli.

citrusy s kořením a kapkou cukru, pak se hned přidává kadidlový tón v podobě labdana - moc zajímavá kombinace; usazuje se jako pačulilabdanovovanilková ambra

Hustý zlatý ambrový lektvar se vším, co tvoří ambru, a tentokrát nemyslím jen tu kombinaci labdana, benzoinu a vanilky. Myslím tím i pravou ambru, která dodává lektvaru teplý smyslný pižmový nádech. Najdeme tady i nahořklou myrhu, zakouřené kadidlo, jemně kožené labdanum a nějaké koření, možná skořici. V lektvaru plavou zrníčka zkaramelizovaného medu. Jedna z nejpovedenějších ambrovek. A podobně jako andry a wendulce i mně připomněla trochu Ambre Sultan, jen bez bylinek a méně kořenitou.

ambrová vůně - jedna z nejlepších, teplá, jemná, klasická a decentně živočišná se santalem, zkrátka dokonalá

Stejně jako většina vůní Nobile 1942 má v sobě i Ambra Nobile příjemný mediteránní flair. Je to poznat už na začátku, kdy se objeví svěží bergamot a nahořkle pomerančové zelené neroli. A ambra samotná tady není ta zahřívací, sladká, vanilková, se kterou se rádi tulíme v zimě u krbu, ale spíše pudrově prachová a lehká. Dojem suchosti umocňuje slaměnka a italský šmrnc přidá i labdanum, evokující italské výrobky z jemné kůže a krémová tonka s lehkou vůní tabáku, jen lehce šmrncnutá zemitým pačuli. Tuhle ambru si dovedu docela dobře představit i na letní podvečer někde na ligurské riviéře, sedím na terase v zahradě hotelu a se závanem vetiverové dřevitosti přichází italský gentleman se dvěma sklenkami grappy v ruce...

pomalu sládnoucí ambrovanilka

Svým vznikem v roce 1970 vlastně už matka všech ambrovek. Je možné, že novější ambrovky od ní trochu opisovaly. Nebo je to tak, že tahle klasická ambra je tak povedená, že se dá vymyslet jenom málo nového. O tom, že léty nezestárla, svědčí i to, že se stále prodává. Je v ní na úvod trochu kořenité pelargónie podobně jako v té montalovské. Dál si jde svou cestou, trochu pudrovou, ale hlavně tou typickou pryskyřičně balzamickou s příjemně sladkou vanilkou. A to vše doplněno suchým jemným pačuli. Komu je Ambre Sultan příliš orientální, Ambre Préciex do pánska a Blue Amber neuhlazená, Ambre od Mony do Orio příliš dokonalá a drahá, ať sáhne po Reminiscence. To je pěkná jednoduchá ambra, ze všech asi nejvanilkovější a navíc s hodně dlouhou výdrží.

Ambre značky Mona di Orio je Ambra s velkým A, i když podle složení na ní nevidím nic zvláštního. Ať ji srovnávám s jakoukoliv jinou ambrou - od Histoires des Parfums, Maître Parfumeur et Gantier nebo Montale - měla by se do téhle skupiny zařadit. Ale ona přesto něčím vybočuje. A není to jenom tím, že je méně sladká nebo dřevitější nebo tím, že má krásný jemný podkres ylang ylangu. Nebo že má navíc jemně erotický nádech živočišné ambregris. Nebo že je po rozvonění tak sladce vanilkově zakouřená. Ne, ona je zkrátka jiná. Při takových kompozicích mám vždycky asociace s hudbou, slyším tu dokonalou souhru všech hudebních nástrojů, které hrají své party a přitom vytvářejí jeden celek, harmonický dokonalý zvuk, při němž zapomínáme na to, kdo a jak hraje, jsou tady jen emoce, které v nás ta hudba vzbuzuje. Ambre Mony di Orio je pro mě zvuk orchestru Vídeňských filharmoniků v jejich domovském Zlatém sále. Je možné, že Vídeňští filharmonici nehrají lépe než Berlínská filharmonie nebo amsterdamský Concertgebouw orchestr. Nebo Česká filharmonie. A přece je tady něco jinak. Ten zvuk je nezaměnitelný a vždycky rozpoznatelný. Jsou jiní. Hraje tady roli kvalita složek? Tedy hudebních nástrojů a techniky hraní? Je to tím, že se zachovává to, co se v historii osvědčilo? Tradiční hudební nástroje, klasická vídeňská technika hraní na smyčce, žestě, které se používaly v 18. století, jednoduché vídeňské lesní rohy, tympány potažené jemným kozím pergamenem? Nástroje z doby před velkou modernizací v 19. století, která měla za cíl silnější zvuk s naložením menší námahy a jednodušší techniky hraní? Je to setrvání u něčeho, co bylo tak dobré, že není třeba to měnit?

krásná ambra

ambrovka z nejhezčích, na začátku orientálně kořenitá, pak pryskyřičná s růží, podložená dřevem, zjemní pižmem a vanilkou (zkoušeno 2012)

Kašmírovou ambru uvedou ruku v ruce mandarinka s citronem a hřebíčkem, mandarinka se rozloučí rychle, ale citron ve formě citronové kůry doprovází i to, co přijde. Je to zvláštní směs mýdla, kosatce a fialky a spolu to vytváří dojem čistě vypraného měkounkého froté ručníku anebo, a to asi byl záměr, kašmírové deky. Deka ležela přes léto ve staré skříni, je z ní jemně cítit zemitost pačuli. Málem bych už byla napsala, že tahle vůně je víc kašmírová než ambrová, ale není. Ambra přichází pomalými krůčky, sladce vanilková, balzamická, krémová. Vyplatí se na ni počkat.

Gurmánská ambra. Voní jako likérově hustá jablečná šťáva s vanilkovým cukrem a skořicí, která vytekla na plech z čerstvě upečeného jablečného štrůdlu. S orientálním dotykem tabáku a semišového labdana. Podoba s Ambre Narguilé.

Svěžest a ambra, to je kombinace, která se normálně u ambrovek nevyskytuje, ale u této to tak je a jedná se opravdu o originální nápad. Ambra má svěží citrusově bergamotový, ale hlavně zázvorový úvod a zázvor je tady jako čerstvě vymačkaná šťáva z nastrouhaného zázvoru a dodává pikantní a trochu kořenitý tón. To docela sedí k názvu, Siam je dnešní Thajsko a tam se zázvor v kuchyni často používá. Teprve po chvíli ambru přikoření ještě špetka šafránu, skořice a hlavně pačuli. Díky benzoinu, mimochodem Siam prý byl svým benzoinem vyhlášený, vanilce a krémovému santalu pak postupně sládne a je jemnější a hladce balzámová, podmaluje ji taky dřevo a i tady se dají rozpoznat stopy báze 4092 s pudrem. V této fázi už ambra není svěží, ale hřejivá jako kašmírová deka, která ležela v komodě vedle otevřené pudřenky a do které je tak krásné se zachumlat.