databáze 175482 vůní od 10940 značek a 2155 parfumérů

Ambre Mona di Orio

Ambre
značka: Mona di Orio
parfumér: di Orio, Mona
rok: 2010
určení: unisex
složení: atlaský cedr, ylang-ylang, benzoin, tolu, ambra, vanilka

kolekce Les Nombres D'Or

Tito uživatelé vůni
Diskuze:
Komentáře k vůni (3)
Avatar
jerry (16.11.2020 )

Ambra a velkým A - řízná, hustá, drsná i sladká, medicinální i lehce živočišná, kouřově balzámová...a to prosím všechno najednou. Po rozvonění se uhladila - krémový ylandg-ylang a jemné mýdlové tóny udělaly své. V dojezdu se ještě objevil lehoučký závan kvalitní whisky a v kombinaci se sladce kouřovou pryskyřicí vytrval dlouho, předlouho.

Avatar
blackviolet (12.11.2015 )

Ambre značky Mona di Orio je Ambra s velkým A, i když podle složení na ní nevidím nic zvláštního. Ať ji srovnávám s jakoukoliv jinou ambrou - od Histoires des Parfums, Maître Parfumeur et Gantier nebo Montale - měla by se do téhle skupiny zařadit. Ale ona přesto něčím vybočuje. A není to jenom tím, že je méně sladká nebo dřevitější nebo tím, že má krásný jemný podkres ylang ylangu. Nebo že má navíc jemně erotický nádech živočišné ambregris. Nebo že je po rozvonění tak sladce vanilkově zakouřená.
Ne, ona je zkrátka jiná.
Při takových kompozicích mám vždycky asociace s hudbou, slyším tu dokonalou souhru všech hudebních nástrojů, které hrají své party a přitom vytvářejí jeden celek, harmonický dokonalý zvuk, při němž zapomínáme na to, kdo a jak hraje, jsou tady jen emoce, které v nás ta hudba vzbuzuje.
Ambre Mony di Orio je pro mě zvuk orchestru Vídeňských filharmoniků v jejich domovském Zlatém sále. Je možné, že Vídeňští filharmonici nehrají lépe než Berlínská filharmonie nebo amsterdamský Concertgebouw orchestr. Nebo Česká filharmonie. A přece je tady něco jinak. Ten zvuk je nezaměnitelný a vždycky rozpoznatelný. Jsou jiní.
Hraje tady roli kvalita složek? Tedy hudebních nástrojů a techniky hraní?
Je to tím, že se zachovává to, co se v historii osvědčilo? Tradiční hudební nástroje, klasická vídeňská technika hraní na smyčce, žestě, které se používaly v 18. století, jednoduché vídeňské lesní rohy, tympány potažené jemným kozím pergamenem? Nástroje z doby před velkou modernizací v 19. století, která měla za cíl silnější zvuk s naložením menší námahy a jednodušší techniky hraní?
Je to setrvání u něčeho, co bylo tak dobré, že není třeba to měnit?

Avatar
wendulka (16.2.2015 )

V případě ambrovek musí být pro parfuméry jistě složité přijít s nějakým neokoukaným pojetím a Moně se to v tomhle případě, myslím, podařilo. Už jenom ten počáteční zakouřený pryskyřičnatý úder vám docela dobře protáhne nosní dutiny. Zajímavý je takovým zvláštním „skořicovým“ popraškem.

Jak se ten mohutný pryskyřičnatý oblak pozvolna rozestupuje, začne skrze něj prosvítat „mýdlový“ ylang-ylang a vůni tak dodá ženštější stránku. Ale protože ambrovkám přehnaná květinová opulence nesluší, ustoupí poměrně rychle uctivě do pozadí před nahořkle máslovou ambrou, zdrsnělou suchým, jemně pikantním cedrem a proslazenou vanilkovým popraškem. V drydownu se pak znovu vrací pryskyřičnaté tóny, ovšem v mnohem sušší a jemnější podobě. A samozřejmě drží ;) .