Nejprve kokosová lázeňská oplatka, sladká veselá vůně dětství. Poté (naštěstí) potemní, jinak by to byl dost divný Lutens :roll: Dál řekla bych teplé mléko s hustou našlehanou pěnou a nevím proč cítím lékořicový pendrek. Kokosová oplatka se pomalu vrací a promíchává, vylepšená o perníkový posyp na plátku meruňky (až tu mám ze složení a postupně je zřetelnější, zbytek je tam opravdu dobře rozeznatelný). Vůně sladkého dezertu ke kávě (bez kávy), který máte na stolku u okna, za nímž se pomalu stmívá. Sedíte v oblíbeném křesle, za vámi praskají polena v krbu a vás přepadá nostalgie a vzpomínky na bezstarostné dětství, které už je nenávratně pryč. /// kokosové lázeňské oplatky, teplé našlehané mléko a pendrek, nostalgická bezstarostnost.

pikantní kosatec s koriandrem, velmi pomalu se uhlazující a prolínající s teplým, sladce pižmovo-vanilkovým základem s trochou pačuliové zemitosti. velmi elegantní, odtažitá a zároveň vřelá vůně. /// karafiát. a koriandr. je to celé takové ostřejší, štiplavé, mírně agresivní. když to největší koriandrový nápor začíná vzdávat, objevuje se bergamotová růže a vůně se opravdu hodně lehce uhlazuje a sládne od základu. určitě tam korzuje i pačuli.. bohužel nakonec micallefovsky zesládne.

hmm, z toho vzorečku voněla tak pěkně levandulově..... no tak příště budu radši inhalovat jen ten vzorek... protože to, co to vyrobilo na mně, je strašlivé, nosrvoucí, dědečko koženo živočišno… no jdu si umýt ruku, nedá se svítit :( ...podoba: Davidoff Zino

pudr v lila barvě

ale kdeže chryzantémy, tuhé mýdlo Fa s ovocnou/ovocnokvětinovou parfemací

poměrně nevinná fialka, štiplavá až nakyslá nečekaně velkou dávkou kadidla. to ovšem zanedlouho ustupuje stále výrazněji se projevujícímu sladšímu fialkovému pudru, až po kadidle nezůstane téměř ani stopa – ale jenom téměř. podoba: J.C. Brosseau Violette-Menthe (tím „typem“ pudrovosti, ale jinak samozřejmě bez máty). na mainstream hodnotím jako velmi vydařený, zajímavý počin. nositelná mi připadne bez problému, raději mimo letní období.

hledala jsem tam taky někde opěvovaný vystoupivší santal a našla jsem jakousi umělou verzi. evidentně spolu nekorespondujeme. nebo možná srovnání s Guerlainem jí nesvědčí :) ani není taková silná, jak jsem čekala.

slaďučký kompot se skořicí, krásná, hebká, hřejivá, ňuňu mňam :) jednoznačný palec nahoru a líbivka pro všechny milovníky sladkých kořeníček. Joopovsky halasná.

Hořká květinovka. Podstatně výraznější než většina řady Hermessence, ale podobná (některým) tamním vůním typickým, pro mě poněkud gumovým tónem. Květiny jsou samy o sobě spíš lehčí, ne nějaké extra omamné nebo ztěžklé pylem. Růže, jasmín, mimóza, konvalinka…? A grep, resp. grepová kůra. To je to, co dělá ve vůni tu hořkost. Nečekejte verzi ala Pamplelune, tohle není veselý letní citrusíček, ale utlumovač květinové rozjásanosti. Se zeleno-dřevitým základem s vetiverem vůně působí poměrně střídmě a konzervativně, kultivovaně a řekla bych i odměřeně.

Krásná zlatá vůně květin. Neovocná tuberóza, jasmín a hořkosladký pomerančový květ s nádechem živočišna jsou jako zářivý hřejivý nektar. Vůní se prolíná mechová zeleň, která tlumí květinovost od přechodu do nějaké opulentnosti. Po rozvonění se bohužel květiny umírní do lehce drhnoucí zelené květinovky a kouzelný začátek je pryč.

Veselá tuberóza se zpočátku tváří spíš jako gardénie, má pevné, zářivě zelené listy a trubičky jejích květů jsou plné teplého mléka slazeného pylem sypajícím se přímo z pestíku. Je mladá a neomamná, ještě nemá tu pihu namalovanou na levé tváři ani dlouhé černé řasy. Není tu sama, jinak by nemohla být veselá - společnost jí dělá sladce krémová křehká lilie, ukrývající svou porcelánovou pleť pod slunečníkem ze sametových, ovocně pudrových fialek. Kolem z blankytného nebe padá zlatavě vanilkový prach a tuberóza s lilií v něm tančí jako v jarním dešti, až se jim santalové podpatky krajkových střevíčků zarývají do pižmově měkké hlíny s vetiverovým podrostem.

silně kadidlová vůně se spoustou koření (které zavání – zřejmě mimo jiné – mými nepříliš oblíbenými hřebíčkem a koriandrem) a zvláštním nádechem živočišna, což tak nějak kontrastuje s tím vším neosobním pálením balzámů a pryskyřic a kdovíčeho (a já bych tomu věřila i myrhu a opoponax, ten se mi hodně vkrádá na mysl). strašně mi něco připomíná. lepší Opium plus… něco. možná nějaká přidaná hodnota :think: :D

peroxidova bloncka s barevnymi umelymi nehty v leopardich leginach a se zvykackou za skrani

Hned po nástřiku vehementně oznámí, že VOSUMDESÁTKY. No, tak to by se mi u vůně z ‘96 úplně nehodilo, mně se totiž zastesklo po výrazném koření rozpuštěném v husté vanilce a když už ten Hypnotic zkazili, co takhle přezkoušet Slona? Ale mocná orientálka předávkovaná kořením PLUS ovocem nasladko… K mému nadšení to však první zabalí přezrálé ovoce, takže půl problému vyřešeno. A postupně zjemní i to řvoucí koření a hle, výsledkem je hřejivá hřebíčková krémová vanilka s trochou kardamomu a kmínu s dřevito-lékořicovým podtónem. Přesně tak, jak jsem si představovala – možná trochu výraznější, ale ne všichni umíme být krotcí a distingovaní, že.

Mýdlové neroli, bylinně nahořklé jako kdyby tam někdo přimíchal bobkový list. Působí odtažitě, možná až sterilně, jde cítit i chuť mydlinek. Pomalu sládne jemnou přírodní vanilkou, nabírá osobnější nádech. A pak se to všechno převrátí naruby, přidá se měkké dřevité pižmo s krásnou hladkou sladkoslanou ambrou, kterou náznaky trpce nahořklého neroli s citrusově krémovými tóny jen nadlehčují. Ta kombinace je neskutečná, žádná těžká orientálka, ale třpytící se kapky rosy na řasách.

rozsmelcovany koprivy s konopim, par listku maty, je to hodne tmavozeleny a drevity a postupne to usycha.

až uměle a poněkud řvavě meruňkově sladké krémové bílé květiny postupně lehce dřevnatí a mírní se, vůně slábne, přidává se suchá omítka, vůně začíná drhnout. Kokos deklarovaný ve složení vytváří jen takovou tu sladkou krémovost.

Jde hodně do prostoru a je neskutečně vlezlá. Trochu připomíná Sauvage, ale dotěrnější.